V níže uvedenemém seznamu si vyberte kauzu, která vás zajímá a klikněte. Otevře se Vám nabídka materiálů, které k ní Klub vydal. Množství dokumentů u jednotlivých položek je velmi rozmanité. U velkých a stále neukončených případů lze očekávat rozšíření. Případy s nejčerstvějšími změnami jsou označeny symbolem: nové
Starší kauzy jsou archivovány zde. Další jednotlivé dokumenty, vztahující se k menším kauzám, lze najít ve Věstnících
Václavské náměstí čp. 1601.nové Ministr kultury MUDr. Jiří Besser schválil demolici plně funkčního, architektonicky kvalitního historického domu, který stojí v pražské památkové rezervaci zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Stávající podoba domu z roku 1920 je dílem vynikajícího českého architekta Bohumíra Kozáka a představuje významný počin české modernistické architektury. Dům ve své současné hmotě a výšce dodržuje regulaci Václavského náměstí, která záměrně respektuje dominanci bočních věží Národního muzea. Už zdravý rozum a dobrý vkus napovídají, že demolice takto hodnotné stavby, navíc v památkově chráněné lokalitě je z principu vyloučena. Ministrovo stanovisko popřelo pravidla a principy ochrany kulturního dědictví vybojované předchozími generacemi milovníků památek a otevřelo cestu k návratu nežádoucích demoličních praktik období pražské asanace. (aktualizováno 19.7.2011)
Revoluční čp. 1502. Dne 21. 7. 2010 vyslovil prostřednictvím oficiálního odborného vyjádření ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu PhDr. Michael Zachař souhlas s demolicí historizujícího domu z roku 1869 na nároží ulic Revoluční a Nové Mlýny, a to ve prospěch novostavby komerčního polyfunkčního objektu. Naznačil tak bezprecedentní kapitulaci ústavu před investorským tlakem na novou zástavbu pozemku a politováníhodnou neschopnost hájit poslání, které mu bylo jako řediteli odborné památkové instituce svěřeno. (aktualizováno 3.8.2010)
Karlův most. Karlův most patří k nejslavnějším a nejvýznamnějším pamětihodnostem nejen Prahy, nejen Evropy, ale celého světa. Tomu odpovídá i skutečnost, že je součástí památky Světového kulturního dědictví UNESCO. Obnovu šest set let starého mostu nelze řešit jednou za třicet let jeho radikální rekonstrukcí (poslední velká oprava mostu proběhla v 70. letech 20. století); památka tohoto druhu potřebuje neustálou údržbu, která jediná zajistí optimální podmínky pro existenci mostu v příštích staletích. Vzhledem k přetrvávajícím problémům s probíhající opravou považuje Klub Za starou Prahu za vhodné vyjádřit svůj názor. (aktualizováno 17.11.2009)
Václavské náměstí. Klub Za starou Prahu měl možnost prostřednictvím prezentace vedené osobně Ing. arch. Jakubem Ciglerem seznámit se dne 10. června 2009 se studií zástavby administrativního monobloku v dvorních částech budov mezi ulicemi Na Příkopě, Panskou, Jindřišskou a Václavským náměstím. Návrh vytváří komplex administrativně obchodních ploch se sítí průchodných pasáží. Názor Klubu je jednoznačný: návrh nerespektuje principy historického urbanismu Nového Města a svým přístupem ignoruje prostředí Pražské památkové rezervace. (23.6.2009)
Památkový zákon. Příprava nového památkového zákona, resp. novelizace zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči. (aktualizováno 28.5.2008)
Záměr vyhlášení ideové urbanistické soutěže na Letenskou pláň. Letenská pláň je jedním z urbanisticky nejhodnotnějších prostorů ve vnitřní Praze. Její městské i společenské funkce jsou nezpochybnitelné a v podstatě stabilizované. Je zjevné, že nekoordinovanost, naddimenzovanost či dokonce zjevná provozní nesmyslnost zde plánovaných nebo již realizovaných stavebních akcí může během velmi krátké doby způsobit nejen zahlcení dosud volné a nekomerčně využívané pláně dopravou, ale také následně vyprovokovat další zástavbu „nezbytných“ doplňkových komerčních projektů, jako jsou hotely či zábavní centra. Rozhodnutí uspořádat soutěž o budoucí podobě pláně se v tomto prostředí stavebního chaosu zdá být rozhodnutím logickým, avšak zdar soutěže závisí především na koncepci a preciznosti jejího zadání. Po seznámení s ideovým východiskem a jednotlivými body předloženého „scenaria“ soutěže musí Domácí rada Klubu bohužel konstatovat, že soutěž zadaná v této podobě je hazardováním s hodnotou pláně jako volného městského prostoru. (aktualizováno 23.5.2008)
Dům potravin na Václavském náměstí. Domácí rada Klubu Za starou Prahu se seznámila se studií záměru několikapodlažní věžové nástavby objektu bývalého Domu potravin na Václavském náměstí (Nové Město, čp. 812-II) pro jeho budoucí hotelové využití. Myšlenka zvýšení domu nástavbou je architektem a investorem ideově odůvodňována jako rehabilitace hmoty činžovního domu s nárožní věží z poloviny 80. let 19. století, poškozeného a následně zbořeného v samém konci 2. světové války v květnu 1945. (aktualizováno 23.10.2007)
Holešovické mrakodrapy. Nejen na Pankráci, ale již i v Holešovicích se plánují megalomanské výškové stavby. Tentokrát mají převýšit i věže svatovítské katedrály. Je-li problém pankrácké pláně palčivý, je kauza mrakodrapů v Holešovicích přímo žhavá. Přestože si to veřejnost patrně ještě dostatečně neuvědomila, stojí Praha na rozcestí, kde se rozhoduje mezi ordinérním městem, plným velikých okurek a dvojčat a výjimečným klenotem s unikátními pohledovými kvalitami. (aktualizováno 15.9.2007)
Novostavba národní knihovny na Letné. Kontroverzní Kaplického návrh vzbuzuje vášnivé polemiky do nichž neváhá přispět ani prezident. Klub ke kauze vydal své stanovisko, přesto mají jednotliví členové Domácí rady právo na vlastní jedinečný názor. (aktualizováno 15.9.2007)
Novostavba na nároží Národní tř. a Mikulandské. V současné době je příslušnými úřady projednávána studie novostavby hotelu na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice. Vzhledem k situování této stavby na jedné z hlavních reprezentativních historických pražských tříd kauzu bedlivě sledujeme. Současný projekt opět (jaký div!) představuje arogantní zásah do historického kontextu místa, negativně působí ve střešní krajině a dokonce porušuje rozhodnutí OPP MHP z podzimu 2004. (aktualizováno 15.9.2007)
Výškové budovy na Pankráci. S tématem mrakodrapů v těsném sousedství historického jádra Prahy se patrně budeme setkávat čím dál častěji. K záměru rozmnožit výškové stavby na návrší Pankráce nyní přibyly další komentáře. (aktualizováno 15.9.2007)
COPA centrum ve Spálené ulici. Zanedlouho vyroste vedle obchodního domu Máj (dnešní TESCO) ve Spálené ulici nové obchodní centrum. Z urbanistického hlediska je to asi dobře, věc má ale háček: nová stavba se svojí výškou hodlá dorovnat sousednímu Máji, který ve své době výškovou hladinu okolních střech výrazně překročil. Původní zastavovací podmínky jasně stanovily maximální možnou výšku nové stavby, která je nyní překročena o šest a půl metru, což v celkovém objemu stavby dělá někde dvě a někde dokonce tři podlaží. Nedopatření? Asi těžko. Spíše osvědčená strategie, jak prosadit co největší objem na nejlukrativnější parcelu ve městě. (aktualizováno 19.3.2007)
Adaptace kláštera a pivovaru u sv. Tomáše na Malé Straně. Klub Za starou Prahu se seznámil se záměrem zřízení hotelu v klášteře augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně a považuje jej za krajně problematický a z památkového hlediska nevhodný. Předložený projekt hotelového zařízení, bude-li realizován v navrhovaném rozsahu, bude znamenat výrazně negativní zásah do památkové podstaty všech uvedených objektů. K jakým důsledkům by v praxi mohlo dojít dokládají dva soubory objektů na Starém Městě: rozestavěný hotelový komplex u Staroměstského náměstí s centrem v Sixtově domě a připravovaný hotel ve Wimmerově paláci a paláci Hrobčických v Rytířské ulici. V obou případech byly soubory historických objektů nenávratně poškozeny. Oba hotelové projekty vykazují stejné chyby jako projekt pro malostranský augustiniánský klášter. (aktualizováno 19.3.2007)
Oceanárium na Letné. Domácí rada Klubu Za starou Prahu zásadně nesouhlasí s myšlenkou pronajmout prostor bývalého pomníku J. V. Stalina v k. ú. Holešovice na letenském svahu za účelem vybudování oceanária. (aktualizováno 9.11.2005)
Chystaná demolice Libeňského mostu. Město Praha hodlá zbořit Libeňský most a postavit místo něj nový. Hrozí tak zánik stavby od vynikajícího českého architekta Pavla Janáka, spolutvůrce světově proslulého fenoménu kubistické architektury, autora funkcionalistického hotelu Juliš na Václavském náměstí, urbanisty proslulé osady Baba. (aktualizováno 9.11.2005)
Nový dům na Malé Straně vedle Hergetovy cihelny. Problematický návrh novostavby na dosud nezastavěném území na malostranském břehu. Vzhledem k tomu, že plocha, kterou chce objekt zastavit, není stavební parcelou, ale jen „zbytkovou“ částí pozemku, jehož využití pro novostavbu samostatného objektu, a to navíc s nájezdy do podzemního parkingu, by bylo po všech stránkách násilným vlomením do historické tvářnosti tohoto místa, považujeme tuto investorem vybranou plochu za nezastavitelnou a jakýkoliv ústupek tomuto či jiným podobným záměrům za precedent pro budoucnost památkové rezervace velmi nebezpečný. (aktualizováno 3.10.2005)
Výškové stabvy na žižkovské Parukářce. Výšková stavba jako symbol moderní doby, pokroku nebo prostě jen podnikatelského úspěchu je jedním z klíčových témat západní architektury 20. století. Praha je jednou z mála evropských metropolí, která nástupu výškových staveb v centrech měst odolala. Po nedávném znovuoživení myšlenky na výstavbu mrakodrapů na pankrácké pláni bylo zjevné, že je jen otázkou času, kdy se podobné projekty přiblíží blíže k historickému jádru Prahy. Zdá se, že takový okamžik právě nastal: v současné době je na Sekci útvaru územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy (SÚRM) projednávána změna koeficientu územního plánu, která by umožnila výstavbu více než dvacetipodlažních domů vedle vrchu Parukářka na Žižkově. Věžové domy přitom mají být situovány na mimořádně exponované pohledové východní hraně městského jádra, která byla dosud - až na drobné výjimky - podobných razantních zásahů ušetřena. (aktualizováno 24.1.2005)
Přestavba hotelu Evropa čp. 826-II na Václavském náměstí. Pod záměrem přestavět hotel Evropa na Václavském náměstí se opět (jaké překvapení) skrývá úmysl zbořit klasicistní dvorní křídla, která kromě své architektonické hodnoty mají též cenu jako doklad unikátního gotického urbanismu Prahy. Na jejich místě se chystá (jaký div) arogantní, velikostně nepřiměřená novostavba. Objekt je kulturní památkou, nakolik to pomůže odvrátit hrozbu zániku nechť ukáže čas... (přidáno 12.8.2004)
Prodej Werichovy vily na Kampě. Klub Za starou Prahu byl seznámen s úmyslem Městské části Praha 1 prodat tzv. Werichovu vilu na Kampě. Proti tomuto záměru co nejdůrazněji protestujeme. Máme za to, že je v obecném zájmu, aby objekt byl pietně restaurován při zachování funkce trvalého bydlení v patře. (přidáno 14.4.2004)
Hotel Ritz na Staroměstském náměstí. V bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí, v samém jádru Pražské památkové rezervace, se chystá zřízení luxusního hotelu. Projekt předpokládá propojení několika (až osmi) historických domů a jejich razantní adaptaci, která vkládáním sanitárních zařízení, prorážením výtahových šachet barokními malovanými stropy a dalšími zásahy obdobného charakteru zcela ničí ojediněle zachovanou autenticitu domů. (přidáno 1.3.2004)
Karlín - historické město v ohrožení. Karlín je unikátní historické předměstí Prahy, ležící v inundačním pásmu Vltavy. V srpnu 2002 byl vystaven katastrofální povodni, která poničila řadu cenných domů. Povodeň bohužel nahrála zájmu developerů zbořit pokud možno co nejvíce z původní historické zástavby, a využít lukrativní parcely pro výstavbu dalších paláců konzumu a administrativy. V Karlíně jsou bez skrupulí demolovány objekty vyhlášené za kulturní památku, majitelé nechávají své objekty záměrně chátrat. Přímo před očima tak mizí kouzlo a hodnota této jedinečné čtvrti. Situace v Karlíně je alarmující a je třeba vyvinout co nejvyšší úsilí o jeho zachování alespoň v jeho stávající podobě. (aktualizováno 1.3.2004)
Přestavba Kina U hradeb. Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy schválil projekt, podle kterého bude bývalé kino „64 U Hradeb“ přeměněno v podzemní garáže pro 70 stání. Výtah do těchto garáží má být umístěn v průchodu mezi Mosteckou ulicí a nádvořím domu. Dále byly odborem odsouhlaseny různé nástavby a dostavby jednotlivých částí areálu, čímž dochází k nežádoucímu zahušťování historické malostranské zástavby. (aktualizováno 30.1.2004)
Sovovy mlýny. Sporná rekonstrukce bývalých mlýnů na galerii moderního umění, která přináší stále další problémy. Průběh kauzy rovněž dokládá, jakým pokřiveným způsobem lze přistupovat k památkové péči a péči o kulturní dědictví vůbec. (aktualizováno 4.6.2003)
Osmipodlažní dům na Letné. Domácí rada Klubu se seznámila s návrhem architekta Trávníčka na výstavbu deskového sedmipodlažního objektu na místě vilových solitérních domů čp. 179, 185 a 260, které jsou součástí vilové čtvrti mezi třídou Milady Horákové a Stromovkou. Navržená stavba zcela pomíjí skutečnost, že území je dnes zastavěno jednopatrovými a dvoupatrovými domy a zásadním způsobem mění měřítko vilové čtvrti z konce 19. a počátku 20. století. Místo je navíc mimořádně pohledově exponované a převýšená stavba zde vstupuje do kontextu širokého okolí. Takto sporný projekt přitom nevyšel z promyšlené regulace lokality, nýbrž je jen důsledkem snahy stavebníka co nejvíce zhodnotit parcelu, na které dnes stojí tři vily v zahradách. (aktualizováno 30.4.2003)
Dům čp. 217 v Husitské ulici na Žižkově. V průběhu roku 2002 se Klub zabýval návrhem na demolici domu čp. 217/Žižkov v Husitské ulici. Byli jsme přesvědčení, že tento dům je možné zachovat, a žádali jsme, aby se památkové orgány i stavební odbor Úřadu městské části Prahy 3 zasadily o jeho důstojnou obnovu. Proto nás mrzí (i když nás to - bůh ví proč - nepřekvapuje), že zmiňovaný nárožní dům již nestojí. A s ním přišel Žižkov o další ze svých zajímavých míst, které dohromady vytvářejí jeho typickou atmosféru. (aktualizováno 23.3.2003)
Projekt úpravy parku na Kampě. Park na Kampě je turisticky exponované místo, které si zaslouží tvář, odpovídající jeho významu jak pro Pražany, tak pro cizí návštěvníky. Veřejnost by tudíž měla mít také možnost projekt posoudit a vyjádřit se k němu. To se ovšem v případě současného projektu nestalo, navíc projekt je nevyhovující a zachovává dokonce nesmyslnou nájezdovou rampu (od ulice Říční směrem k Sovovým mlýnům) pro nákladní vozidla. (aktualizováno 15.1.2003)
Povodně. Podle novinových článků, zejména v deníku Právo (dne 17.8., 21.8., 24.8.), zavinili památkáři zatopení Kampy. Toto tvrzení je pro veřejnost velmi alarmující a navíc může štvavý tón článků ve veřejném mínění způsobit velkou nedůvěru vůči památkové péči jako takové, z níž se bude vzpamatovávat celá léta. Pokusili jsme se vyhledat v dokumentech nezkreslená fakta, která by vinu památkářů objektivně doložila nebo vyvrátila. (aktualizováno 28.10.2002)
Podzemní garáže v Nerudově ulici. Další vítězství povýšenosti nad rozumem - výstavba podzemních garáží v samém srdci historického jádra Prahy - může znamenat nebezpečný precedent pro budoucnost. Nevratné poškození archeologicky významné lokality je jen jeden z negativních důsledků této zpupné demonstrace mocii. (aktualizováno 28.10.2002)
Přestavba paláce Lucerna. Palác Lucerna patří k mezníkům české architektury. Zároveň je místem, které organicky splynulo s geniem loci Prahy. Vzhledem k neutěšenému technickému stavu objektu a v souvislosti s diskusí kolem připravované obnovy cítí Domácí rada Klubu Za starou Prahu potřebu k věci se rovněž vyjádřit. (aktualizováno 28.10.2002)
Rekonstrukce a dostavba Obecního dvora na Starém Městě. Obecní dvůr na Starém městě je již dlouho chátrajícím areálem, který má být v dohledné době opět zrekonstruován. Studie obnovy a dostavby počítá s demolicí části objektů, v projektu se vyskytují i další problematické body. Názor Klubu, vycházející i z osobní prohlídky areálu, je shrnut v uvedeném stanovisku. (aktualizováno 28.10.2002)
Astra II - dostavba Lindtova paláce. Obavy klubu, že na patrně nejcennější parcele v historickém jádru města - na dolním konci Václavského náměstí - vyroste nevhodná převýšená budova, se naštěstí nenaplnily. Nová hmota paláce Euro, jak je dnes stavba nazývána, tvoří podle některých členů Klubu dokonce důstojnou protiváhu paláci Koruna.
Návrh výstavby polyfunkčního objektu v Podskalí.Domácí rada Klubu Za starou Prahu se seznámila s návrhem výstavby polyfunkčního objektu na nároží ulic Svobodovy a Vyšehradské na území bývalého Podskalí. Klub zcela jednoznačně podporuje zamítnutí zmíněného projektu rozhodnutím odboru památkové péče MHMP. (aktualizováno 28.6.2002)
Rodný dům Jaroslava Haška ve Školské ulici. Majitel klasicistního nájemního domu čp.1325-II, patřícího mezi nejpozoruhodnější příklady tohoto typu staveb v Praze, požádal o možnost jeho demolice z důvodu havarijního stavu objektu a přílišné nákladnosti případné rekonstrukce. Tyto důvody jsou více než sporné - stav domu je víceméně uspokojivý a jediné co mu schází je pravidelná údržba. Dům se nachází na území Pražské památkové rezervace a je tedy díky tomu památkově chráněn. S demolicí vyslovily nesouhlas příslušné orgány státní památkové péče. (aktualizováno 28.6.2002)
Hergetova cihelna na Malé Straně. Hergetova cihelna je jedním z nejlépe situovaných objektů v Praze. Její silueta je neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského Hradu. Pokračováním jejího nešťastného osudu posledních let je zcela nepochopitelné zboření poloviny barokních plackových kleneb trojlodní haly přízemí a likvidace přilehlého valeného sklepa.
Uvažovaný prodej a demolice domu čp.1054-II Na Poříčí. Dům čp. 1054-II na Poříčí je dlouhodobě chátrající památkou v majetku městské části Praha 1. Zdivo domu je barokní; fasáda pochází z poloviny 19. století a jejím autorem je první architekt dostavby katedrály sv. Víta Josef Kranner, jehož dvousté výročí narození a stotřicáté výročí úmrtí jsme si loni připomněli. Dům sám není kulturní památkou, avšak je památkově chráněnou stavbou v rámci Pražské památkové rezervace. Díky nezájmu vlastníka je dům v havarijním stavu. V současné době je projednáván jeho prodej soukromému majiteli, přičemž v této souvislosti se v tisku objevili informace o demolici domu. Klub Za starou Prahu proto důrazně vyzývá městskou část Praha 1, aby se jako dlouholetý vlastník přihlásila ke své odpovědnosti za současný stav domu a nepřipustila jeho demolici.
Úprava krovu býv. kostela sv. Anny. Kostel sv. Anny na Starém Městě je poznamenán více než 200 let trvající degradací a poškozováním. I přes to se v tomto gotickém kostele dochoval pozoruhodný soubor gotických nástěnných maleb a zejména historický gotický krov, který patří mezi nejstarší krovy u nás. V nedávné době byl konečně vypracován reálný projekt na rehabilitaci chrámu, jehož ztvárnění se ujala vynikající architektka Eva Jiřičná. Po představení projektu se rozpoutala široká diskuse ohledně možné prezentace krovu v rámci prostoru lodi kostela, kterou teoreticky umožnilo nešťastné ztržení gotické klenby lodi na konci 19. století. Problém patří mezi nejsložitější a nejcitlivější problémy památkové péče minulého roku.
Císařský mlýn. V posledním desetiletí těžce zkoušený a zdevastovaný areál Císařského mlýna zakoupil nový vlastník - společnost Seisin s.r.o, který znovu uvedl v život pozapomenutý, ale stále lákavý projekt přestavby objektu na hotel. Všem kulturně smýšlejícím Pražanům znovu svitla naděje na rehabilitaci této přední památky rudolfinské doby.
Přestavba domu "U Hybernů". V rámci rekonstrukce na muzikálové divadlo byla s tichým souhlasem památkových a stavebních orgánů zbořena čtvrtina raně barokního chrámu Panny Marie, který je ukryt pod klasicistní fasádou dnešního paláce U Hybernů.
Hotel Juliš. Opuštěnému funkcionalistickému hotelu Juliš od architekta Pavla Janáka hrozila přestavba na obchodní dům, při které by z původní stavby zůstaly jen boční obvodové zdi; po protestech kulturní veřejnosti se zdá být nejhoršímu zabráněno.
Restaurant Expo 58. Záměrná likvidace vlajkové lodi tzv. bruselského stylu, která znamená zánik poslední pražské památky tohoto období.
Josefská kasárna na Náměstí Republiky. Rozlehlý areál Josefských kasáren se brzy stane staveništěm největšího administrativně – obchodního komplexu v centru historické Prahy; díky prohlášení částí areálu kulturní památkou se snad podaří zabránit demolici hlavního křídla do náměstí a unikátní dřevěné jízdárny při ulici Na Poříčí.
Longin Bussines center. Mohutná kancelářská budova arch. Martina Kotíka zcela zničila historické prostředí románské rotundy sv. Longina; jeden z nejhorších soudobých zásahů do podoby a charakteru historické Prahy.
Hotel Four Seasons.Nepochopitelná výstavba obřího hotelu v těsném sousedství Karlova Mostu je svědectvím současného přístupu k zástavbě volných parcel v centru Prahy, tj. snahou o maximální výnos z cenného pozemku, při němž se naprosto nehledí na důsledky, které může novostavba znamenat pro citlivé historické prostředí města.
Pokud jste nenašli to, co hledáte, zkuste ještě ARCHIV KAUZ.