V roce 2004–2005 došlo k velkému obratu při opravě Karlova mostu. Dobíhaly některé dílčí akce dle projektu skupiny Witzany, Křížek, Šantavý (oprava schodiště na Kampu, výměna protipovodňových zábran). Zároveň se začaly uskutečňovat postupy dle doporučení oponentní skupiny expertů ČSSI, ČVUT, PF UK, DÚPP (nyní NPÚ) a Klubu Za starou Prahu. O průběhu střetu odborných názorů v letech 2000-2004 jsme průběžně informovali ve Věstnících. (Poznámka 1)

Nové poznatky z pokračujících průzkumů a zásady nového přístupu k opravě mostu zpracovala jako závaznou koncepci pro přípravu nového projektu renomovaná mezinárodní firma Mott MacDonald Praha, s.r.o. (zodpovědný projektant ing. V. Tvrzník). Ve výběrovém řízení na projektanta byl magistrátní komisí vybrán poněkud překvapivě opět PÚDIS, s nímž byla uzavřena hospodářská smlouva v květnu 2005.

Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI), který byl hlavním spojencem Klubu Za starou Prahu (spolu s odborníky z ČVUT a Přírodovědecké fakulty UK) uspořádal 25. května 2005 v sále ABF, Václavské náměstí 31 „Technický seminář II“ (Poznámka 2), ve kterém tentokrát svorně vystoupili zástupci města, projektanta, odborníci z řad bývalých oponentů i Národního památkového ústavu a seznámili veřejnost se současným stavem obnovy mostu. Seminář vedl Ing. Vladimír Křížek.

Zásluhou doporučení bývalé oponentní skupiny se v přechodném údobí 2004–2005 podařilo změnit postup oprav, doplnit znalosti o mostu důležitými průzkumy a opravu mostu začít ne svrchní stavbou, ale zabezpečením pilířů. V současné době se pracuje na zabezpečení pilířů osm a devět. Teprve potom se bude stavba zabývat mostovkou a opravou kamenného pláště mostu včetně kleneb. Je též doporučeno zřídit kamenickou huť, která by postupně a průběžně pečovala o rozsáhlé těleso mostu.

Z jednotlivých referátů zaujala především přednáška doc. Ing. K. Drozda z katedry geotechniky Přírodovědecké fakulty UK. Zabýval se názory na způsob zakládání pilířů. Na základě podrobného studia pramenů (průzkumy pro tzv. Malostranský tunel pod Vltavou, stavební deníky, archivní dokumentace oprav 1890, 1960 ad.) i soudobých průzkumů založení pilířů osm a devět konstatoval, že pilíře byly založeny poměrně mělce (cca 2 – 2,5 m) na urovnaný říční štěrk s valouny různé velikosti. Na vnějších hranách pilířů bylo založení zlepšeno „mlýnskými kameny“, spojenými kovanými skobami. Nalezené piloty a dřevěné rámy byly použity až při opravách poškozených pilířů, nikoliv při gotickém založení mostu. (Poznámka 3)

O technickém způsobu zabezpečení pilířů osm a devět proti důsledkům povodní moderními technologiemi referovali inženýři pověření úřadem Povodí Vltavy. Velmi zajímavými poznatky z oblasti diagnostiky zdiva přispěl doc. R. Přikryl z katedry geochemie PF UK. Na základě analýzy materiálu ze sond usoudil, že chemická toxikace výplní mostu byla prezentována v předchozím (odmítnutém) projektu přehnaným způsobem, chemické změny zasáhly hlavně povrch klenebních klenáků a kvádry obvodových zdí. Důležitým poznatkem, známým již delší dobu, je používání nevhodných materiálů při opravách mostu. Vyloučil proto různé druhy měkkých pískovců, používaných při posledních opravách a doporučil pro budoucí opravy tři lokality tvrdých arkóz. Připomínáme, že lokalita u Kamenných Žehrovic byla doporučena Klubem již v roce 2004 po konzultaci s prof. Makariem a Ing. Bartákem (Poznámka 4), protože nejvíce odpovídá původním materiálům použitým při stavbě mostu.

Časový program realizace stavby zpracoval Ing. V. Křížek (ČSSI). Přijat je návrh, aby byl rok 2005 věnován dopracování průzkumů a shromáždění kompletní dokumentace včetně přesného zaměření mostu digitální fotogrammetrií. Za velkého zájmu veřejnosti a turistů se právě realizuje statické zabezpečení pilířů osm a devět a dřevěných protiledových zábran.

Na horní stavbu mostu (mostovka, izolace, výdlažba, restaurátorské práce) zbývají roky 2006 a 2007. Během oprav se počítá s nepřerušeným pěším provozem po mostě v šířce cca 3 – 4 m v zúžených pracovních plochách v intervalech po cca 60 m délky mostu. Uvažuje se však i o dalších variantách provozu během oprav.

Se závaznou koncepcí pro zpracování projekce rekonstrukce mostu seznámil posluchače semináře Ing. V. Tvrzník z firmy Mott MacDomald Praha, s.r.o. Tato koncepce plně odpovídá názorům Klubu Za starou Prahu, již dříve zveřejněným ve Věstníku Klubu. (Poznámka 5) S laskavým svolením ředitele jmenované firmy Ing. J. Petráka uvádíme některé zajímavé podrobnosti zajištění pilířů osm a devět, prováděné v roce 2005 dle prováděcího projektu fy FG Consult s. r. o. dodavatelem Zakládání staveb a. s. Ochrana pilířů byla již v 18. století doplněna o ochranné konstrukce, které však nezabránily vzniku kaverny pod protivodní částí pilíře č. 9. Součástí základové spáry byl potápěči objevený mlýnský kámen (viz obr.). Konstrukce nové ochranné jímky kolem gotických pilířů byla vybudována z ocelových štětovnic Larsen, zaberaněných do předvrtaných otvorů až do skalního podloží. Trysková injektáž doplnila spolu s palisádou ocelových trubek konstrukci ochranné jímky. Po vyčerpání vody byla provedena kopaná sonda a umožněn tak průzkum založení původních pilířů. Na dno sondy u pilíře č. 9 vložil náměstek primátora hlavního města Prahy Ing. J. Bürgermeister dokument pro budoucí generace. Vyčerpání vody z jímek umožnilo volný přístup ke kamennému zdivu pilířů a k jejich opravě. Po ukončení prací bude jímka opatřena monolitickou betonovou deskou v úrovni 0,4 m pod normální hladinou vody.

Národní památkový ústav (NPÚ) zastupoval na semináři Ing. arch. O. Šefců. Vyzval celou veřejnost ke spolupráci a k odstranění averzí mezi odborníky. Sám se přihlásil k autorství zápisu SÚPP z 28. 3. 2002, ve kterém bylo zamítnuto řešení projektu týmu prof. Witzanyho. Vzpomněl přitom spolupráce se zamřelým Ing. Fantyšem. (Poznámka 6)

V roce 2005 vyvinuli archeologové, stavba, experti a NPÚ zejména v osobě Ing. arch. Šefců záslužnou průzkumovou činnost. Ve spolupráci s potápěči byly vyloveny z řečiště různé fragmenty. Substrukce mostu a nalezená torza soch a jejich detailů byly zdokumentovány podvodní kamerou. NPÚ podporuje myšlenku zřízení stálé kamenické hutě a permanentní péči o most (včetně věží).

Doufejme, že jsme na prahu nové – bezkonfliktní – etapy opravy Karlova mostu.

Milan Pavlík

Průzkumná sonda u pilíře č. 9 s mlýnskými kameny tvořícími základovou spáru tohoto pilíře.
Foto z průvodní zprávy firmy Mott MacDonald Praha, spol. s r.o.