Výpis ze zápisu z jednání Vědecké rady Národního památkového ústavu, která se konala dne 5. února 2003:

Vědecká rada NPÚ podpořila vyjádření, které k projektu I. etapy opravy Karlova mostu zpracoval Státní ústav památkové péče (čj. 745/02 z 28. 3. 2002) a v němž označil způsob realizace opravy podle tohoto projektu za nepřijatelný. (Projektová dokumentace byla na základě tohoto odborného posouzení rozhodnutím Odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy z 21. 5. 2002, čj. MHMP 15666/20012 Fab posouzena jako nepřípustná). Vědecká rada NPÚ shledala, že z uvedených nedostatků nyní předložený upravený záměr projektu vypouští pouze průrazy kleneb, trvá na odstranění betonové desky a na vytvoření spínacího táhlového systému a nevylučuje zásahy do výplní, o přiměřených protipovodňových opatřeních se nezmiňuje.

Vědecká rada NPÚ se plně ztotožňuje se závěry expertní skupiny, složené z pěti vysoce kvalifikovaných nezávislých specialistů z oboru mostních konstrukcí a statiky, kterou pověřil NPÚ na doporučení Pracovní expertní skupiny Karlův most, vypracováním stanoviska k projektem navrženému odstranění betonové desky a k vytvoření spínacího táhlového systému v konstrukci Karlova mostu. Škodlivá funkce betonové desky a nezbytnost jejího vyjmutí nebyla expertními posouzeními ani v minulosti, ani v projektu jednoznačně prokázána, a proto odstranění desky pouze na základě tvůrci projektu dosud předložených výpočtů a úvah by nebylo zodpovědné. Tyto závěry byly v rámci jednání podrobně prodiskutovány: bylo připomenuto, že tato stavební akce by naopak mohla památku ohrozit a zdůrazněno, že deska vytváří poslední zábranu proti nepřípustným zásahům do historických výplní. Na základě předložených a zdůvodněných faktů Vědecká rada NPÚ doporučuje zcela jednoznačně betonovou desku v konstrukci mostu ponechat.

V současné době je stav mostu staticky konsolidovaný a není proto žádoucí měnit rozložení vnitřních sil v konstrukci a riskovat tak vznik dalších možných poruch. Expertní posudek nezávislých specialistů objednaný NPÚ škodlivou rozpěrnou funkci betonové desky neshledal. Navrhované použití táhel spojujících protilehlé zdi je při ponechání betonové desky bezpředmětné.

Vědecká rada NPÚ upozorňuje, že dosud prováděná příprava projektu nahlíží na Karlův most jako na běžnou mostní konstrukci zatěžovanou účinky dopravy. Karlův most, který je využíván pouze pro pěší dopravu a vozy je projížděn jen zcela výjimečně (kupř. při údržbě), má z hlediska statického i funkčního charakter lávky pro pěší s nesrovnatelně menšími účinky pohyblivého zatížení. Ani boční stěny nejsou v současnosti vystaveny žádnému významnějšímu tlaku zevnitř. Navržené použití spínacích táhel, která navíc jsou v konstrukci cizím prvkem, proto nemá opodstatnění.

Celkovou opravu mostu je nezbytné rozšířit na přednostní, absolutně spolehlivé zajištění spodní stavby a zabezpečení proti mimořádným událostem. K tomu je potřebné provést průzkumné, trvalé monitorovací a příp. sanační práce pilířů i dna řeky v jejich okolí, zejména s ohledem na povodňové zatížení v srpnu roku 2002. Musí být řešena otázka chování mostu a řeky při různých variantách povodní ve vztahu k různým způsobům realizace protipovodňových zábran podél levého i pravého břehu. Práce na vrchní stavbě mostu má smysl provádět za předpokladu spolehlivého zajištění spodní stavby. Protipovodňovou ochranu Kampy a Malé Strany je třeba řešit v interakci s ochranou Karlova mostu. Zároveň je třeba dořešit i otázky evakuace nebo ochrany sochařské výzdoby mostu.

Současné priority při opravě Karlova mostu jsou tyto:

1. Přistupovat k opravě světově ceněné národní kulturní památky co nejšetrněji jako k jedinečnému historickému, architektonickému, technickému a výtvarnému celku majícímu oproti své původní funkci jen minimální provozní zátěž.
2. Věnovat v první řadě pozornost spodní stavbě, zejména zabezpečení mostních pilířů a jejich základů, a to na základě průzkumů, které je nezbytné realizovat a vyhodnotit v nejbližší době.
3. Následně co nejrychleji realizovat izolaci proti působení srážkové vody. Tato izolace by se měla provést se zachováním stávající betonové desky.
4. Při opravě mostu, která by měla probíhat s ohledem na jedinečnost stavby postupnou observační metodou, s krajní šetrností bez použití těžké techniky, by neměla být ochrana kamenných plastik uskutečněna formou kovových klecí, tak jak byly prezentovány na připravených výkresech. Klece by vyžadovaly kotvení do parapetu a při případném kontaktu s technickou by mohlo dojít k pádu celé ochranné konstrukce včetně plastiky.
5. V souladu se zápisem z jednání Vědecké rady pro památky Ministerstva kultury ČR ze dne 18. 12. 2002 Vědecká rada NPÚ rovněž doporučuje sjednotit správu mostu a jeho součástí do jednoho subjektu. Správcovská organizace by měla poskytnout vysoce kvalifikovaný a odborně koordinovaný servis při péči o technické i kulturní aspekty stavby.

Na jednání vědecké rady byli přítomni:

Členové: Doc. PhDr. Durdík, DrSc., Doc. ing. arch. akad. arch. Girsa, prof. ing. arch. Hlaváček, DrSc., prof. PhDr. Homolka, DrSc., Prof. PhDr. Horyna, CSc., ing. Krejčů, doc. PhDr. Kropáček, prof. ing. arch. Pavlík, CSc., prof. PhDr. Stehlík, prom. hist. Suchomel, prof. PhDr Togner.

Za NPÚ: PhDr. Štulc, P. Jerie, ing. arch. Kučová, ing. arch. Šefců, ing. Fantyš.

Hosté k bodu Karlův most: doc. Ing. Kutnar, CSc., ing. V. Křížek, CSc., ing. J. Křížek, CSc., ing. Semecký, ing. arch. Šantavý, prof. ing. Křístek, DrSc., doc. ing. M. Pavlík, doc. ing. Drozd, CSc., ing. Hrnčíř.

Ze zápisu vybral Milan Pavlík