1. Vinohradské štukové sluneční hodiny na rohu ulic Na Švihance a Chopinova

V Praze 2 na Vinohradech se nachází na rohu ulic Na Švihance a Chopinova pěkný činžovní dům. Tomuto domu, s novou fasádou, sluší sluneční hodiny mezi okny třetího poschodí a dům sluší i hodinám (obr. 1). Jde o hodiny štukové, pod polosem je vytvarovaná na konci roztřepená stuha s časovými přímkami po patnácti minutách a pod stuhou číselník s číslicemi od VII do III. Hodiny byly renovovány při opravě fasády domu, jsou dobře přístupné třeba po procházce sousedními Riegrovými sady. Na stěně činžáku je také velká plastika sv. Vojtěcha s jelenem.

2. Malé sluneční hodiny ukryté na dvoru domu čp. 939 v Jindřišské ulici

Do období mezi světovými válkami lze datovat vznik další čtveřice slunečních hodin. V Jindřišské ulici 20, čp. 939, jsou na dobře přístupném dvoře ukryty malé sluneční hodiny. Jsou namalovány ve tvaru jakési ledviny (obr. 2) třemi barvami. Základní obrys a číslice číselníku od 4 do 12 na stuze jsou černé, časové čáry bílé a šipky směřující od číslic k místu vetknutí polosu jsou červené. Na polosu hodin je kulička, jejíž stín označuje nástup a konec vlivu Lva. Pokud byly hodiny namalovány v době postavení domu, jsou z roku 1936.

Na sluneční hodiny je poměrně bohatá Praha 6. Se zajímavými hodinamu z Lomené ulice jsme čtenáře seznámili již ve Věstníku 3/2002 – obr. 9. Další malé sluneční hodiny ve štuku zhotovil Antonín Pantoflíček v roce 1932 na vile v Cukrovarnické ulici 55. Na jižní stěně vily, viditelné z ulice V průhledu, se nacházejí hodiny ve tvaru obdélníku se stranami dva a půl na jeden a půl metru ve výšce pěti metrů, mezi okny třetího poschodí. Volná plocha hodin je vyplněna drobnými nápisy – daty.

V dolní části ulice Šárecké údolí v Praze 6 stojí rodinný dům čp. 264. Na jeho vysokém štítu pod oknem s květinami jsou umístěny kovové sluneční hodiny. Nejvýše je malé slunce s vetknutým polosem, spodní částí je číselník. Je to stylizovaná stuha z plechu černé barvy, vytvarovaná do poloviny mezikruží, jejíž horní konce jsou svinuty a označeny bílými číslicemi od IV do VI. Bohužel již v 15 hod. letního času je plocha hodin ve stínu štítu mateřského domu.

Ve Staňkově ulici v Praze 10 – Hájích byly na rodinný řadový dům čp. 24 instalovány také kovové sluneční hodiny. Stěna domu s hodinami není situována přesně k jihu a tomu je přizpůsobena sluneční tyč i číselník tvaru mezikruží. Na číselníku, který má pravý konec výše než levý, jsou připevněny kotouče s číslicemi od VII do XVII; číslice XII je kolmo pod sluneční tyčí, poněkud odkloněnou doprava.

Sluneční hodiny vzniklé v Praze v druhé polovině dvacátého století

První polovina dvacátého století nenaznačovala, že se století zařadí na druhé místo po století šestnáctém, ve kterém vzniklo v Praze nejvíce – dvacet šest slunečních. Tento výsledek přinesla poměrně rozsáhlá výstavba v době budování socialismu, provázená legislativně daným požadavkem, aby každá stavba (komplex) byl provázen uměleckým artefaktem. Takto vzniklo několik slunečních hodin umístěných na zemi v prostoru sídlišť v okrajových městských částech.

3. Druhé sluneční hodiny ve Stromovce před Planetáriem jsou mnohem mladší a jednodušší než hodiny u Místodržitelského letohrádku

Byly to i druhé sluneční hodiny ve Stromovce, před budovou Planetária (obr. 3). Jejich základem je mohutný polos zhotovený z černě natřené trubky s bílým hrotem, dlouhý téměř tři metry. Druhou částí je na povrchu popraskaný betonový obdélník číselníku, orientovaný ve směru rovnoběžky, dlouhý pět set, široký sedmdesát pět a vysoký deset centimetrů. Na číselníku jsou kovové reliéfní číslice od VII do XVII a časové přímky. Hodiny byly sestaveny v roce 1975, jsou přístupné a v poměrně dobrém stavu zůstaly patrně proto, že jsou poněkud vzdáleny od hlavních cest Stromovky.

4. V Ďáblicích – Famfulíkově ulici jsou sluneční hodiny schopné určit středoevropský čas a současně vládnoucí znamení Zvěrokruhu

V Praze 8 – Ďáblicích, v parku u jižního boku panelového domu ve Famfulíkově ulici 2, čp. 1139, byly zajímavé sluneční hodny instalovány na zem (obr. 4). Kovaný polos tvaru hranolu je opatřen štěrbinou, dalšími prvky hodin jsou dva číselníky – vodorovný a svislý. Vodorovný číselník je vytvořený z dlaždic, má tvar nepravidelného trojúhelníku a číslice od 9 do 4. Druhý číselník je vytvořen z několika bronzových lamel ve tvaru křídel vážky. Jsou do něho vyryty křivky všech znamení Zvěrokruhu a data nástupu a konce vlády jednotlivých znamení. Paprsek pronikající štěrbinou polosu informuje o současné deklinaci Slunce a podává údaje o vládnoucím znamení.

Několik desítek metrů od konečné stanice metra linky C – Háje, v Arkalické ulici poblíž č.1, se nacházejí další vodorovné sluneční hodiny. Na jejich spodní části, tvořené betonovým soklem o průměru čtyři metry a výšce sedmdesát pět centimetrů, je vztyčen bronzový, rýhovaný, dva metry vysoký gnómon, ukončený zlatou makovicí. Na soklu je dlažba z malých, v Praze běžných dlažebných kostek. V dlažbě, v kruhu kolem gnómonu, je číselník vytvořený bronzovými kotoučky se sudými číslicemi 6, 8, 10, 12, 14, 16 a 18. Číselník s poměrně širokým stínem gnómonu nemůže zajistit přesný odečet času. Dílo je doplněno sochou – aktem vzad prohnutého mladíka v životní velikosti s rozepjatými pažemi a zlatými vlasy. U nohou má zlatý kruhový štít (či slunce ?).

V městské části Praha 13 – Stodůlky, na planině v parkové úpravě za budovou služeb čp. 1533 v Hostinského ulici 4, se nacházejí vodorovné sluneční hodiny sestrojené z dlažebních kostek, cihel a pískovce. Na vydlážděném kruhu o průměru pěti metrů je mimo střed usazen cihlový kruhový podstavec a tři pískovcové bloky. Dva z nich mají funkci doplňkovou – jsou na nich vytesány reliéfy slunce a žáby (proč žába, není zcela jasné). Na třetím, prostředním pískovcovém bloku je číselník a neobvykle řešená sluneční tyč. Jde o jednu z hran čtyřstěnu, jehož základnu tvoří trojúhelník odpovídající dvěma hodinám od dopolední XI. do popolední I. V poledne (XII.) nevrhá čelní hrana žádný stín. (Něco podobného je použito na petřínském slunečním systému (Věstník 3/2002 – obr. 7). V hodině XI. a I. jsou stíny souběžné se základnou na levé či pravé straně čtyřstěnu. Pro dopolední hodiny od VIII. do X. a odpolední od II. do IV. jsou číslice vyryty do vodorovné části číselníku, v půlkruhu vlevo a vpravo od „sluneční tyče“. Stav těchto hodin je dobrý, přístup k nim (i na ně) neomezený.

Také nástěnných slunečních hodin ve druhé polovině dvacátého století v Praze přibylo. Jsou malované, kovové, ze štuku, mozaiky i dřevěné.

5. Sluneční hodiny z ulice Na Bojišti 1, proti známé pražské restaurace U kalicha

Na budově Ortopedické kliniky fakultní nemocnice Na Bojišti 1 jsou namalovány sluneční hodiny ve štukovém rámu se stříškou mezi okny třetího poschodí od roku 1982. Mají osazen polos a přestože není stěna orientovaná přesně k jihu, je obdélníkový číselník s číslicemi od 6 do 3 symetrický s polednem uprostřed (obr. 5). Z chodníku před klinikou vzbuzují hodiny zdání kovové či keramické desky zavěšené na zdi. Jírovec maďal, javor a akát zasazené kdysi mezi plot a budovu kliniky byly v roce 2004 vyrostlé natolik, že poněkud pohled na hodiny omezovaly.

Nedaleko odtud v Apolinářské ulici 8, čp. 444, jsou kovové sluneční hodiny z roku 1970, se kterými již byli čtenáři seznámeni ve Věstníku 3/2002 – viz obr. 6.

V Praze 4 v ulici Nad Zemankou 5, čp. 893 jsou sluneční hodiny na levé straně rodinného domku, orientované k jihu. Hodiny tvoří polos a číselník na stuze s číslicemi od VII do V. V horní části je plocha hodin ozdobena od leva hvězdami, sluncem a srpkem měsíce. Kolem domku jsou vysoké živé ploty a sluneční hodiny jsou z chodníku špatně vidět.

6. Pro 1. obnovené soukromé gymnasium namalovali studenti v Linderově ulici v Praze 8 – Libni menší sluneční hodiny

Městská část Praha 8 má ve svých ulicích – kromě již zmíněných slunečních hodin ve Famfulíkově ulici – další zajímavé i neobvyklé hodiny. V Libni na dvoru školních budov 3 v Lindnerově ulici 1 a 3 v roce 1994 studenti 1. obnoveného soukromého gymnasia namalovali malé sluneční hodiny tvaru obdélníka o rozměrech sto na sedmdesát pět centimetrů (obr. 6). Malba je poměrně nízko, na úrovni druhého podlaží. Ve zlatém rámu je Slunce s třinácti paprsky a symetrické číselníky s arabskými a římskými číslicemi. Mezi číselníky je stuha s letopočtem vzniku hodin a nápisem „OMNES VULNERAT ULTIMA NECAT“.

7. Unikátní pražské sluneční hodiny z Kobylis, na domě v Třeboradické ulici 1 jsou z mozaiky

V Kobylisích na stěnu domu v Třeboradické 1 vytvořil sluneční hodiny patrně v roce 1973 akademický malíř Matušík v mozaice (obr. 7). Jde o hodiny nevelké, vybavené polosem a číselníkem s římskými černými číslicemi na bílém mezikruží. Střed hodin tvoří oranžové slunce s paprsky, kolem slunce jsou znaky Zvěrokruhu ve tvaru používaném středověkými astronomy. Modrý podklad mozaiky je doplněn černým rakem a kozorohem.

Na terase vily v ulici S. K. Neumanna 3 v Kobylisích visí sluneční hodiny vyrobené patrně zručným kutilem. Základ – kotouč o tloušťce deseti centimetrů a průměru kolem sedmdesáti pěti centimetrů – byl uříznut z kmene stromu. Kolem kotouče zůstaly, jako ozdoba, bochánky kůry. Číselník tvoří arabské číslice, ke kterým směřují zeleně namalované šipky. Sluneční tyč neodpovídá zcela teorii gnómiky, avšak hodiny jsou to pěkné.

Dostáváme se do Městské části Praha 10 – Strašnice, do ulice U Krbu. Zde na vile č. 16 zhotovili sluneční hodiny ze štuku tak, že do hrubé stříkané omítky na jihovýchodní stěně vetknuli polos a vyhladili stuhu pro číselník s římskými číslicemi od V do III. Hodiny jsou jednoduché, účelné a pěkné – časový údaj je ovšem možno odečítat z Útulné ulice, od budovy mateřské školy.

8. Jediné sluneční hodiny v Praze, které by mohly měřit středoevropský i letní čas jsou z Prahy 10, Vršovic – Petrohradská 3

Další sluneční hodiny v Praze 10 ve Vršovicích lze vidět ve dvoře domu v Petrohradské ulici 3. Když jedete vlakem od Benešova, jsou tyto hodiny vpravo ve směru jízdy, asi sto padesát metrů před stanicí Českých drah Vršovice. Hodiny namaloval amatérský autor a jako jediné v Praze je připravil pro odečet času středoevropského i času letního. Využil stěnu orientovanou k jihu, část vybranou pro sluneční hodiny opravil a natřel bílou barvou. Černě vykroužil dva pravidelné polokruhy číselníků a upevnil do stěny polos (obr. 8). Spodní číselník je připraven pro letní čas, horní je určen pro čas středoevropský. Nad hodinami je záznam o době jejich vzniku: „ANNO DOMINI MIIM“ – „Léta páně 1998“. Žel v roce 2004 ještě nebyl číselník pro letní čas vybaven číslicemi a na stěně pod hodinami začala opadávat omítka.

9. Jednoduché kovové sluneční hodiny v Praze 10 Omské ulici na vile č. 43 umožňují snadný odečet času

Poslední sluneční hodiny dvacátého století vznikly v roce 2000 opět v Praze 10 v ulici Omské na vile č. 43. Jsou kovové z bronzových prutů a odlitku a mají průměr jednoho metru. Polos je přivařen na síť bronzových prutů; číselník je bronzový odlitek tvaru části mezikruží; číslice od VIII do VI jsou na kotoučích (obr. 9). Bronzové pruty vytváří i obrys slunce a nesou také nápis „LP 2000“. Hodiny jsou to jednoduché, výtvarně pěkně řešené a se snadným určením času.

Sluneční hodiny vzniklé ve dvacátém první století

Do tohoto odstavce je zatím možné zařadit pouze jediný exemplář. Jsou to nejrozměrnější sluneční hodiny v Praze a sestrojil je v roce 2001 Jan Marek a firma Podzimek a synové. Nacházejí se v Městské části Praha 6 – Střešovicích na jedné z budov Základní školy Norbertov a dobře jsou viditelné ze Sibeliovy ulice. Polos je vybaven kuličkou, stín tyče ukazuje čas na číselníku s číslicemi od VII do V, s pomocnou stupnicí po patnácti minutách. Stín kuličky promítá na křivky zvěrokruhu výšku deklinace Slunce. Sluneční hodiny na Norbertově by mohly být i učební pomůckou pro výklad o pohybu Slunce a Země.

10. Tyto symbolické sluneční hodiny jsou z Prahy 8, Karlína na domě č. 424/127 v Křižíkově ulici

Nefunkční pražské sluneční hodiny

Do kategorie svislých slunečních hodin někteří autoři (včetně internetových stránek) zahrnují i díla celkem výtvarně pěkně zpracovaná, zachovalá, zhotovená ze štuku, u kterých však není sestrojen číselník pro měření času nebo chybí sluneční tyč. Tyto nepravé sluneční hodiny jsou v Praze čtyři. U třech z nich je použit reliéf slunečního kotouče s lidskou tváří. Jeden z těchto výtvorů je v Praze 1, Platnéřské ulici. Další, v Dietzenhoferových sadech ve štítu domu č. 2, má veliké Slunce, jehož paprsky jsou ve spodní části přerušeny úzkou stuhou s krátkým nápisem „VENI. VIDI. VICI“. Třetí štukové Slunce na „symbolických“ slunečních hodinách, jak jsou někdy tato díla také nazývána, je v Praze 8 – Karlíně na konci Křižíkovy ulice na domu s čís. 424/127. Toto dílo, na rozdíl od předešlých, má osazen i polos (obr. 10). Pod sluneční tváří je nápis „SOL IMPERATOR“ a vše je patrně na zdi domu

od jeho vzniku, což byl podle letopočtu na fasádě rok MCMIV. Čtvrté dílo ze skupiny symbolických slunečních hodin je v Praze 6 – Veleslavíně ve štítu domku čís. 91/5 v ulici Nad hradním vodovodem. Je zde též osazen polos a vypracován štukový reliéf hlavy mladé osoby a dvě mezikruží bez číselníků. Chybně je někdy označováno za sluneční hodiny výtvarné dílo na stěně domu v Praze 7, v ulici Na Špejcharu 3. Je to zcela jednoznačně ozdoba, bez atributů slunečních hodin.

11. Slunečním hodinám na stěně budovy mateřské školy v Letenské ulici 5 chybí sluneční tyč

Nefunkční hodiny bývají bez slunečních tyčí a nebo na nich chybí, či je znehodnocen číselník. Hodin bez slunečních tyčí je poměrně málo, uvést je možné hodiny na bývalé poustevně v Karmelitské ulici (viz Věstník 3/2004). Novější svislé sluneční hodiny, na kterých chybí lomená sluneční tyč, jsou na nádvoří domu v Letenské ulici 5 na Malé Straně (obr. 11). Hodiny jsou namalovány na stěnu mateřské školy mezi okny druhého poschodí, byly renovovány při opravě fasády mateřské školy a malba je ve velmi dobrém stavu. Leč sluneční tyč asi zmizela ve sběrně kovového odpadu.

Ztráta funkce většiny svislých slunečních hodin v Praze je zaviněna nečitelností číselníků. Příčinou je pak různý stupeň poškození malby, až do jejího úplného vytracení. Tato skupina má větší počet exemplářů, náleží k nim i tři sluneční hodiny z Klementina. Na západní straně Astronomické věže Klementina zbyla po slunečních hodinách s nápisem „LAUDAME NOMEN DOMINI“ – „ Chválíme jméno Páně“ pouze lomená sluneční tyč. Na Révovém nádvoří, rovněž na západní straně budov, zůstaly trčet ze stěn dvě sluneční tyče zcela zarostlé révou. Listí révy milosrdně zakrývá zbytky maleb, které možná na stěnách přetrvaly.

Bez číselníku jsou také jedny ze šesti slunečních hodin v letním refektáři Strahovského kláštera; jsou to ony s malbou královny, se kterými byl čtenář seznámen ve Věstníku 3/2004.

Podobný osud potkal i některé ze slunečních hodin v okrajových městských částech Prahy. V Praze 5 zůstal ze svislých slunečních hodin na vile v Jindrově ulici čís. 378/10 jen polos; takto jsou postiženy i sluneční hodiny v Praze 6 na koupališti Džbán. V Břevnově, na vile v Říčanově ulici 12, je dvojice zajímavých slunečních hodin nezvyklé ojedinělé konstrukce. Jsou na čtvercových deskách se stranou jeden a půl metru, v kovových rámech zavěšených na jižní a západní stěně budovy. Hodiny na jižní stěně mají osazen polos, číselník z římských číslic byl po stranách a v dolní části a zbyly z něho pouhé náznaky. Na západní straně je na hodinách nezvyklá konstrukce odvráceného polosu, číselník byl patrně v kružnici, celá malba na hodinách měla kruhový tvar. Však ani zde není možné poznat, co bylo obsahem původní malby.

V Suchdole v areálu Zemědělské univerzity, několik desítek metrů od hlavního vjezdu, zůstalo torzo zajímavých vodorovných slunečních hodin. Jejich základ tvoří dvanáct vrstev nesoustředných kruhů z leštěného kamene. Průměr spodního, největšího kruhu je deset metrů, výška základu je asi metr a půl. Při odečtu času na těchto hodinách bylo nutno po stupních vystoupat. Vršek základu je betonový, jsou na něm vyznačeny tři soustředné kružnice a v jejich společném středu byla kolmá sluneční tyč. Na vnějším obvodu horní části základu je osazeno třináct čtyřbokých, různě vysokých a různě tvarovaných jehlanů z leštěného kamene, vždy jednou stranou ke sluneční tyči. Na této straně byly namalovány černé římské číslice číselníku, v roce 2004 již téměř nečitelné Snad to byly korunní listy velikého květu. Některé z korunních lístků jsou poškozeny. „Uvedení“ těchto slunečních hodin „do provozu“ by nebylo náročné – postačilo by nasazení vhodné sluneční tyče (třeba kovové trubky) a obnovení čísel na kamenném číselníku.

Také v Praze 10 zůstala dvojice nefunkčních slunečních hodin. Po svislých hodinách na Malešickém náměstí ve štítu domu č. 3 křiklavě hnědočerveně natřeného, zůstal jen polos (a přibyla velkoplošná reklama). Na průčelí vily v ulici K Červenému dvoru 14 ve Strašnicích se nacházejí svislé sluneční hodiny ve výšce prvního patra. Vila je silně obrostlá břečťanem, tomu se podařilo zakrýt i značnou část plochy hodin. Na jaře roku 2004 byla viditelná jen jejich nejnižší část s některými římskými číslicemi asymetrického číselníku. Oproti roku 2003, kdy byla listím zakryta téměř celá plocha hodin, došlo k určitému zlepšení.

Pražské sluneční hodiny zaniklé

Končíme několika větami k pražským slunečním hodinám již zcela zaniklým. K těm nejzajímavějším nesporně náležely sluneční hodiny ukazující pouze poledne, které stávaly od roku 1650 do roku 1918 na Staroměstském náměstí. Svislou sluneční tyčí byl dřík Mariánského sloupu postaveného na pražském poledníku (čtrnáct stupňů a třicet minut východní délky). Toto dílo, první svého druhu v Čechách, vytvořil z žehrovického pískovce J. J. Bendl. Mariánský sloup, považovaný Pražany za symbol habsburské poroby, byl svržen davem v roce 1918. Jeho zbytky jsou vystaveny v Lapidáriu Národního muzea. Na náměstí je v dlažbě vyznačen mosazný poledník s nápisy „MERIDIANUSQUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGERBATUR“ – „POLEDNÍK PODLE NĚHOŽ BYL V MINULOSTI ŘÍZEN PRAŽSKÝ ČAS“ a vyznačený půdorys Mariánského sloupu. Po roce 1989 se objevila snaha po obnovení této památky.

Na Staroměstské radnici bývala v šestnáctém století dvojice slunečních hodin, které nahradily v roce 1780 jediné sluneční hodiny, jejichž autorem byl Antonín Strnad, a tyto již vystřídal známý orloj.

V době zlatého věku slunečních hodin byly na Astronomické věži Klementina namalovány sluneční hodiny na všech stranách, včetně méně obvyklé strany severní, tedy půlnoční.

Sluneční hodiny zmizely i v okrajových čtvrtích Prahy. Na Krčském zámku byly odstraněny při jeho renovaci na začátku dvacátého prvního století.

V Praze 6 – Střešovicích z důvodu přestavby (rozšíření) zmizely svislé hodiny ze štítu domu v ulici Nad hradním vodojemem 76 v roce 2003.

V Pražské botanické zahradě v Troji měli také do roku 2004 vodorovné sluneční hodiny. Zde, ve staré části zahrady, byla uměle navršena zvýšená planina tvaru nepravidelného čtyřúhelníka, obroubeného ze tří stran nízkou kamennou zídkou osázenou skalničkami. Do středu tohoto prostoru byl vetknut ozdobný polos, snad stylizovaná čnělka květu, v poloze zemské osy. Černý štěrk tvořil podklad číselníku, velká římská čísla byla zhotovena z bílých oblázků. Poměrně značná šířka čísel poněkud ovlivňovala přesné určení času. Přístup k hodinám byl po plochých deskách břidlice, na jednom z dílů tohoto chodníku pak byla připevněna mosazná tabulka s upozorněním: „Hodiny ukazují středoevropský čas, když svítí slunce“.

V Karlíně obnova fasády na domě v Křižíkově ulici 8 odstranila sluneční hodiny, které zde údajně byly od roku 1904.

Další hodiny z Prahy 8 – Ďáblic, z ulice U Hájovny byly odstraněny v roce 1995. Podobně asanace domu č. 75 v Poděbradské ulici v Praze 9 způsobila zánik dalších pražských slunečních hodin.

Stanislav Srnský
Autorkou fotografií je Jitka Srnská.