Nová tvář domu U Hradeb v Mostecké ulici na Malé Straně

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2004)


Poznámka redakce: Tento text přinesl do Klubu Z starou Prahu architekt Miloslav Hudec jako doplnění informací, které vyšly v článku k témuž tématu v předchozím čísle Věstníku. Arch. Hudec je konzultantem současného investora přestavby domu a z této pozice vyplývá i zřejmá loyalita vůči záměru přestavby i zřízení garáží v bývalém kině. Poznámky prezentující názor Klubu Za starou Prahu a glosující článek doplnil Jan Veselý, další glosou k témuž tématu je následující článek Kateřiny Bečkové.


Foto J. Kučera, 1985. Foto archiv NPÚ-ÚP


Dům a kino U Hradeb mají svoji historii. Místo, na kterém tento dům stojí, je součástí řady bývalých gotických domů, které byly postaveny v blízkosti původního opevnění tzv. Menšího města Pražského. V historické době za vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278) byla část dnešní Malé Strany prohlášena statutem za „město“ pražské a opevněna obrannými hradbami. Zbytek těchto hradeb je patrný v zadní části domu U Hradeb. Poznámka 1. Do této doby je možno datovat i vznik Mostecké ulice, do které byl vstup věžní branou z prvního kamenného mostu (Juditina). Poznámka 2.

V té době docházelo k zástavbě jednotlivých vzájemně sousedících domů, převážně dřevěných staveb, kombinovaných kamenem a cihlou. Základy těchto domů byly prováděny z dřevěných pražců, uložených na rozbředlé písčité půdě prosycené spodní vodou.

Po velkém požáru Malé Strany za vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471) byly na místech vyhořelých domů na původních základech románských staveb postaveny domy nové, gotické. U nich je typické průčelí domů se štíty a kolmými hřebeny střech do ulice. Domy byly ve dvorní části stavěny až k historickým hradbám na ploše parkánu (volné území mezi hradbami a původními domy). Poznámka 3. Tento obranný pruh ztratil v této době svůj význam a město se přelilo za hradby až k nynějšímu Újezdu. Poznámka 4. Výstavba domů v tomto období byla charakteristická tím, že při přestavbě bourala horní stavbu a zachovávala sklepy a základy. Poznámka 5.

V místě domu U Hradeb stály dva gotické domy se svými charakteristickými štíty, z nichž jeden nesl název „U Dvou modrých koulí“. Tento dům měl pravovárečné právo a pro vaření piva používal vodu z mohutné studně, která byla v době, kdy byly zahájeny stavební práce nového domu, ještě zachována.

V roce 1930-1936 byla zahájena výstavba obytného domu s byty a kinem v místech dvou uvedených gotických domů. V důsledku jejich značného poškození bylo toto místo vybráno pro novostavbu. Stav základové půdy, písky a spodní voda značně zkomplikovaly zakládání zadního traktu budovy s prostorem kina. Tato část domu byla založena na železobetonových pilotách. Při demolici předních objektů a s tím souvisejícím postupným odlehčováním tlaků v základové půdě došlo k potrhání sousedních uličních domů a hrozila jejich destrukce. Stavební policie stavbu zastavila, přikázala zabezpečit sousední objekty trámovým rozepřením Staveniště se zahradilo dřevěnou uliční stěnou polepenou plakáty a tato ohrada zde zůstala až do roku 1952.

O proluku projevilo zájem Ministerstvo národní obrany pro výstavbu bytů a kulturního zařízení pro důstojníky vojenského okruhu. Úkolem bylo dostavět dvorní objekt s uvažovaným kinem a uliční trakt pro bydlení a armádní prodejnu. Ministerstvo vzhledem k vývoji událostí ztratilo zájem o tento objekt, jehož dostavbu převzal Národní výbor hlavního města Prahy. Investorem bylo pověřeno generální ředitelství pro Výstavbu sídlišť. Byla provedena změna obsahu projektu, jehož předmětem se stala výstavba bytů pro pořadník a dostavba kina pro Malou Stranu.

Generálním projektantem byla nadále projektová organizace Ministerstva národní obrany – Vojenský projektový ústav. Projekt byl svěřen Ing. arch. Miloslavu Hudcovi, autorovi tohoto článku. Byl vytvořen ateliér z vysoce kvalifikovaných pracovníků. Poznámka 6. Mezi estetické poradce patřili např.: prof. dr. V. V. Štech za památkovou péči, Ing. Alois Kubiček za Klub Za starou Prahu, prof. Ing. arch. V. Borovička. Technickými poradci byli prof. Bechyně, prof. Waicmann, prof. Myslivec (železné konstrukce a zakládání).

Při stavbě bylo použito v té době nejmodernější technologie např. založení uliční stavby na studnových kesonech procházejících písčitou vrstvou až do základové půdy, opatřené ochranou proti silně agresivní vodě působící na beton. Dřevěné rozpěry byly nahrazeny betonovými stěnami opřenými do sousedních objektů s cílem zabránit vzniku dalších trhlin v sousedních domech.

Obsah budovy byl pozměněn na výstavbu 32 bytů, lahůdkového a mléčného bufetu, kina pro 600 diváků, vinárny a knihovny. Stavba byla dokončena v roce 1964. Architektonická koncepce celého areálu byla dotvořena na základě řady studií. Bylo přijato řešení, které zachovávalo charakter dvou gotických domů se štíty a tím se architektura podřídila charakteru a měřítku celé ulice. Uvnitř objektu byla navrženo nádvoří s pražskou dlažbou (mramorové chodníkové kostky). Rozhodnutí o řešení nádvoří vycházelo z poznání, že pro Malostranské dvorní interiéry jsou nádvoří typická. Interiér kina byl řešen moderní architekturou, vybaven panoramatickou projekcí a stereofonním zvukem, což bylo v té době novum. Kino zahájilo premiérou filmu Starci na chmelu.

Došlo ke střídání majitelů celého objektu. Povodně, které postihly město Prahu roku 2002, zničily prostory kina tak, že dnes v nich zůstaly pouze betonové pilíře a základy. Celé kino bylo zničeno. Poznámka 7. Těžko se hledal investor, který by se odhodlal v těchto prostorách, při dnešní dislokaci multikin, znovu vybudovat klasické kino.

Přesto se našel investor, který se odhodlal provést celou rekonstrukci objektů i za cenu značně vysokých nákladů s pozměněným využitím celého areálu. Poznámka 8. Tímto investorem se stala akciová společnost U Hradeb, která spolu s McDonald´s se rozhodla rekonstruovat bytový fond domu na byty s vyšším moderním standardem bydlení, k čemuž náleží: vybavit dům garážovým stáním pro každý byt v souladu s vyhláškou Magistrátu hlav. města Prahy, zřídit fitcentrum pro obyvatele domu a prostory pro občerstvení, ke kterému bude sloužit dnešní zařízení McDonald´s.

Nutnost umístit nejméně padesát vozidel v objektu Poznámka 9 vyplývá z nemožnosti nechat parkovat tyto a další vozy v dnes již přeplněných ulicích Malé Strany. Aby provoz celého objektu, zejména vjezdu vozů do garáží, nebyl v kolizi s chodci, bude frekvence vozidel elektronicky bezpečnostně zajištěna. Projekt pro tuto rekonstrukci zpracovává projektová a inženýrská kancelář PIKAZ s.r.o., která byla vybrána investorem především proto, že její reference o projektování podobných staveb jsou zárukou zkušeností (např. budovy na Staroměstském náměstí, modernizace budovy na Pohořelci, budovy Na Příkopech v sousedství Myslbeka, aj.).

Rekonstrukce domu U Hradeb má být zahájena na jaře roku 2005 a ukončena na podzim roku 2006. Technologie výstavby bude postupovat od zadního traktu domu směrem k ulici Mostecké. V zadním traktu dojde k přestavbě vinárny na fitcentrum a prostorů, kde se nacházelo kino na garáže. Teprve potom se přejde na stavební úpravy v uličním objektu tak, že se tyto úpravy téměř nedotknou uličního průčelí domu.

Mohu konstatovat, že jako autor Poznámka 10 předchozího projektu je pisatel těchto řádek podporován investorem v poradenské činnosti, jejímž výsledkem je dobrá spolupráce. Daří se spolu s investorem a architektem Špačkem dosáhnout zvýšeného zájmu Klubu Za starou Prahu a pražských památkových orgánů, které jsou a budou nadále seznamovány s postupem prací a řešením závažných umělecko-architektonických problémů.

Věřím, že se podaří přivést toto dílo k úspěšnému konci.

 

Miloslav Hudec


Deset poznámek Klubu Za starou Prahu k článku M. Hudce

1, 2) Mostecká ulice je nepochybně o mnoho starší, mimo jiné proto, že první zmínky o mostu v těchto místech pocházejí již z roku 935 a zmíněný Juditin most byl vystavěn v 60. letech 12. století. V roce 1257, kdy bylo formálně založeno Menší město Pražské, existoval tedy již bezmála 100 let. Hradební věž ve druhém nádvoří domu náleží k jinému opevněnému celku, totiž k Johanitské jurisdikci, budované od roku 1169.

3) Parkán je volný pás na vnější straně hlavní hradební zdi, mezi touto zdí a zdí parkánovou. Nemohl se tedy nacházet v intravilánu města.

4) Malá Strana se rozrostla o území Nebovid, Prádla atd. již ve 2. polovině 14. století, po vybudování tzv. Hladové zdi Karlem IV.

5) Velmi problematické tvrzení. Nadzemní konstrukce starších domů, pokud byly kamenné (zděné), se nezřídka dochovaly v jádře domů dodnes.

6) Dlužno uvést, že v projekčním týmu byla řada spoluautorů. Interiéry v „bruselském“ stylu navrhoval architekt Fr.Trmač.

7) Pro úplnost je třeba dodat, že provoz kina 64 U Hradeb byl zastaven poměrně dlouho před povodněmi. Tvrzení, že celý interiér kina zanikl, není pravdivé, neboť se dochoval celek vestibulu. Sál kina je rovněž od úrovně balkonu dochován, včetně omítek a zbytků výzdoby.

8) Pokud je nám známo, není objekt kromě prostor kina nijak vážněji poškozen ani devastován. Je nás jistě mnoho takových, kdo bychom se nechali (mít tolik prostředků jako zmíněný investor) rádi přemluvit k investicím v takto atraktivní lokalitě. Vyzdvihovat tedy investorovo odhodlání!!! není v tomto případě jistě na místě. Vysoké náklady na přestavbu nesouvisí ani zdaleka jen s nutnou rekonstrukcí suterénních prostor, ale především se záměry investora areál dobudovat – zahustit zástavbu vnitrobloku. Jakkoli se nám zdá navržené řešení dostavby kultivované či přijatelné, nutno podotknout, že je součástí krajně negativního procesu zaplňování vnitrobloků v důsledku výjimečně komerčních zájmů. Vysoké náklady na přestavbu objektu jsou tedy přímým následkem konceptu investorského záměru. Užití výše nutných nákladů jako podpůrného argumentu pro změnu funkce z kina na podzemní garáže je značně demagogické.

9) Je možné a dnes již i poměrně běžné sjednat pro dům smluvně parkování v některých blízkých hromadných garážích. Proklamovaná nutnost tedy zdaleka nutností není!!! Je zjevné, že člověk, který si je vědom hodnoty Malé Strany a chce zde opravdu bydlet nepochybně pochopí, že nemusí mít automobil zaparkovaný přímo v jádru rezervace, když je možné jej ponechat na jejím okraji a dále se pohybovat pomocí dostatečně pohodlné hromadné dopravy.

10) Bylo by nepochybně správnější užít výrazu spoluautor, nebo vedoucí autorského týmu. Obzvláště je-li známo, že jiní žijící členové týmu ke konzultacím přizváni nebyli, nepochybně proto, že k novému investorskému záměru nemají tak vřelý vztah.

 

Jan veselý

 

 

 

NA ROZCESTNÍK KAUZY