“Stavby a jejich odolnost proti povodním” – to byl název konference, která byla pořádána ve dnech 6. a 7. března 2003 v Písku. Garanta zastupoval SEKURKON ve spolupráci s Českou geotechnickou společností ČSSI.

Písek byl vybrán na počest “mostu hrdiny”, který vítězně probojoval svůj zápas s rozbouřeným živlem před zraky televizních diváků celé republiky.

Rekonstrukci gotického mostu v Písku věnoval Klub krátkou připomínku již ve Věstníku č. 1/ 2002. Dnes ji můžeme doplnit několika údaji jednak z opravy 1996 – 1998 i z opravy po povodni 2002. Rádi to činíme, protože naše názory na opravu Karlova mostu se podivuhodně shodují s názory autorů rekonstrukce píseckého mostu, jak diskuse přímo na opravovaném mostě potvrdila. Správnost tohoto metodického přístupu paradoxně potvrdila i povodeň v roce 2002.

O problematice současné opravy referovali Jiří Hladký z Městského úřadu, Ing. Martin Poláček (Rekom Praha) a prof. Ing. Jiří Barták, DrSc. (FASt ČVUT Praha).

Zachování autentičnosti mostu z první poloviny 13. stolení bylo hlavní podmínkou památkové péče pro opravy 1996 – 1998 i opravy po povodni 2002. Šetrná oprava, svádění vody do stávajících chrličů, nová hydroizolace, stabilizování všech pilířů mostu, ponechání a oprava betonové desky pod dlažbou mostovky z padesátých let a její dilatace od poprsních zdí mostu, to jsou společné znaky se zásadami návrhu oponentní skupiny odborníků Klubu pro rekonstrukci Karlova mostu v Praze. pozn.1

Díky zvoleným rozumným postupům přečkal písecký most i srpnovou povodeň roku 2002 pouze s malými ztrátami. Kamenné bloky strženého zábradlí byly při současné opravě opět vyloveny z Otavy a doplněny pouze malým procentem (10%) obdobným materiálem. Podle fotografické, poměrně bohatě zachované dokumentace stavu před povodní bylo zábradlí znovu kameníky postaveno i s nepřesnostmi a nerovnostmi původní stavby. pozn.2 Zájem obyvatel byl a dosud je mimořádný.

Za velké štěstí pro most všichni zúčastnění považovali realizaci přikotvení pilířů kamenného mostu v letech 1994 – 1995 do kvalitního horninového masivu, nacházejícího se poměrně nehluboko pod základovou spárou gotických pilířů (cca 1 m). Statické řešení prof. Ing. Jiřího Bartáka, DrSc. ze Stavební fakulty ČVUT v Praze spočívalo v přikotvení každého pilíře devíti předpjatými tyčovými kotvami systém Dywidag - Gewi do horninového masivu.

Přes most se přelévala 2 m vysoká záplavová vlna aniž by byly zaznamenány jakékoliv známky porušení stability polohy. Cena opravy z  let 1994 – 1995 nepřesáhla cca 15 milionů Kč a cena šetrné opravy 1996 – 1998 4 miliony Kč. Díky sponzorům např. (prezident Havel věnoval 1/4 milionu Kč, Karel Gott rovněž) a státní dotaci finanční úhrada opravy mostu byla vyřešena. Město Písek žádné povodňové dluhy nemá.

Milan Pavlík

Poznámky:

1. Skupina Klubu Za starou Prahu spolupracuje s mostními a diagnostickými odborníky ČVUT i ČSSI – Českého svazu stavebních inženýrů, Chemickými ústavy VŠCHT a UK, geofyzikálním ústavem Přírodovědeckého ústavu UK ad. Na konferenci vystoupil doc. Drozd, v diskuzi doc. Kutnar a prof. Pavlík.
2. Díky betonové desce z padesátých let byl most stabilizován. Dlažba s podkladními vrstvami byla sice proudem servána, ale deska zabránila rozrušení dalších mostních součástí s následkem jeho celkové destrukce. Desku bráníme u Karlova mostu pro její nesporný význam pro stabilizaci mostu v kritických situacích souhlasně s vyjádřením skupiny expertů – mostních odborníků a statiků z 3. 2. 2003, ČSSI z 20. 1. a Vědecké rady NPÚ z 5. 2. 2003.