V rámci diskuse o rekonstrukci Karlova mostu a pro srovnání s obdobnými problémy dalších historických mostů předkládáme nyní materiál o slavném gotickém mostě v Písku.

Přes Otavu v Písku byl kolem roku 1270 postaven kamenný most, který je nejstarší, raně gotickou stavbou mostního dopravního inženýrství v Čechách. Byl součástí tzv. Zlaté stezky, která vedla z Pasova přes Prachatice do Prahy. Tato stezka se též nazývala Solní nebo Prachatická.

Investiční prostředky pro výstavbu byly soustředěné jednak z královského města Písku a od panovníka, Přemysla Otakara II., který též Písek založil a často v něm s celým dvorem pobýval. Vlastním stavitelem pravděpodobně bylo "mostní bratrstvo", jehož členové stavěli mosty v Avignonu nebo ve 14. století v Roudnici. Toto bratrstvo mělo ve znaku mostní oblouk s kladivem.

Mostní pilíře jsou ze žulových kvádrů a byly zakládány, stejně jako u Karlovu mostu v Praze, na nasypaných ostrůvcích v hloubce jen 1,80 m pod dnem řečiště. Původně byl most opatřen mostními věžemi na obou březích.

V průběhu celé své existence byl tento most namáhán velmi silným provozem. Ve středověku po něm přejíždělo až pět set povozů denně. Dalším namáháním byly každoroční jarní záplavy, které však naštěstí hnaly své ničivé vody kolem mostu přes nízké břehy Pražského předměstí. Oblouky mostu byly často poškozovány. Původních zůstalo jen šest, sedmý je segmentový a pochází z roku 1768.

Most sám je dvakrát v půdorysu lehce lomen, slaběji je proti proudu vydut na straně bližší k městskému středu, silněji je lomen na straně k Pražskému předměstí. Šest původních půlkruhových oblouků má světlost od 7,0 do 8,2 m, žulové pilíře jsou 4,5 m tlusté. Při jejich opravě byly objeveny kvádry s důlky k usnadnění přepravy, ale také kvádry spojované železy. Nad osou oblouků vystupují z obou stran kamenné chrliče.

Celková délka mostu je 111 m, šířka vozovky je 4,5 m.

Dlouholeté působení vody a dopravy výrazně poškodilo všechny části stavební konstrukce mostu. Napáchané škody bylo nutno odstranit, ale současně bylo nutno zajistit, aby voda neměla opět možnost negativně působit na toto významné stavební dílo.

Rekonstrukční práce byly orientovány dvěma směry:

- zajištění statiky a stability stavebních konstrukcí;

- ochrana stavebních konstrukcí před negativním působením všech druhů vod, které lze u mostu očekávat.

Velmi důležitou součástí mostu, která byla zcela znovu navržena a provedena, byla vodotěsná izolace mostovky, která zajišťuje povlakovou ochranu mostní konstrukce proti srážkové vodě.

Řešení vodotěsných izolací na takovémto mostě se vymyká všem zvyklostem, neplatí pro něj obvyklá normalizace, obvyklé požadavky, nicméně nároky na technické řešení, hydroizolační materiál a kvalitu provedení jsou již z historického hlediska nesmírně zavazující.

Pro povlakové vodotěsné izolace mostní konstrukce byl zvolen hydroizolační materiál firmy Siplast, s.a. s názvem Teranap 431 TP.

Vodorovnou podkladní vrstvou izolačního souvrství je dilatovaná (Pozn.1) železobetonová deska, na kterou je proveden hydroizolační systém:

- podkladní textilie Geofelt MF 700 (Pozn.2)

- vodotěsná izolace Teranap 431 TP

- ochranná textilie Geofelt MF 700

Následuje pískové lože s žulovou dlažbou, která tvoří povrchovou úpravu mostovky.

"Plovoucí izolační povlak" byl zvolen zejména z vlhkostního hlediska. Izolační povlak umístěný mezi textilie lépe vyhovuje z hlediska vlhkostního režimu kamenného mostu než natvrdo navařená asfaltová izolace.

Na svislé konstrukce, hrubě vyrovnané žulové kvádry a v pruhu o šířce cca 0,5 m na horizontální konstrukci byl hydroizolační povlak i se zesílením (speciální, zesilující, asfaltový, natavitelný pás) plnoplošně navařován zesilujícím asfaltovým izolačním pásem.

Vzhledem k historickému významu píseckého mostu bylo nutno respektovat základní požadavky památkářů, aby žádné nově použité materiály nerušily historický ráz objektu. Proto musela být hydroizolace ukončena v úrovni dlažby s tím, že zakončení izolace je nutno řešit pomocí zálivky. K tomuto účelu byla použita zálivka z SBS modifikovaného asfaltu typu Asfix, jejímž výrobcem je opět firma Siplast, s.a.

Před realizací a v jejím průběhu bylo nutno řešit řadu konstrukčních detailů a technologických postupů. Zejména se jednalo o eliminaci nerovných podkladů. Pod izolací eliminovala nerovnost podkladní železobetonové desky podkladní textilie. Zajímavé je to, že největší nerovnosti nebyly způsobeny stavební činností, ale neukázněnými chodci, kteří se snažili tuto komunikaci využívat za každou cenu. Protože se jedná o kamennou stavbu, bylo potřeba věnovat velkou pozornost úpravě nerovného podkladu kamenného zábradlí s doplněním chybějících částí odstraněných vlivem předcházejících stavebních úprav.

Jako u střech, tak i u mostů je velmi důležité odvodnění. V tomto případě je odvodnění zajišťováno chrliči po stranách mostu. Izolace u chrliče je napojena na měděnou tvarovku. Do této tvarovky je zaústěn i odvod vody z povrchu dlažby. Vzhledem k proměnlivosti detailu bylo nutno tvarovky vyrábět přímo na mostě, a upravit je podle individuálních rozměrů chrličů. Na obou koncích mostu je příčná drenáž ve tvaru písmene V.

Jednou z variant při řešení odvodnění bylo vyložení chrličů izolačním materiálem, který se nazývá Adeplomb. Jedná se o fólii z olova, která je na spodní straně opatřena samolepící asfaltovou hmotou. Tento materiál se používá zejména jako náhrada klempířských prvků u historických objektů.

Na začátku levobřežní strany mostu je v místech s velkým spádem izolace mechaniky kotvena k podkladu pomocí rozpěrných nýtů (v přesazích), tak aby nedocházelo k sesouvání izolace, která je v ploše volně pokládaná.

Tato informace byla vybrána z rozsáhlejšího materiálu autorů Ing. Marka Novotného a Ing. Marcela Pelecha.

Poznámky:

1) Jednou z významných příčin poruch Karlova Mostu v Praze je absence dostatečných dilatačních spár v železobetonové desce, která tvoří podklad pro současnou pochozí úpravu.

2) Textilie Geofelt byla použita z důvodu vyšší mechanické odolnosti a hlavně vyšší životnosti v této expozici.