Sovovy mlýny - naše vděčné (věčné ?) téma

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2002)

V minulém Věstníku jsme Vás informovali o rozhodnutí ministra kultury Pavla Dostála ve věci Sovových mlýnů, ve kterém přes jednotný nesouhlas všech zúčastněných odborných institucí povolil osazení skleněné krychle na zrekonstruovaný objekt nové galerie. V této souvislosti jsme konstatovali, že ministrovo rozhodnutí považujeme za svévolné a nezákonné. Rovněž jsme zdůraznili, že svévolné rozhodnutí tohoto typu je závažný precedent, který otřásl v základech důvěrou a autoritou památkové péče jako takové.

Netušili jsme, jak blízko pravdě můžeme být. Dovolujeme si Vám zde předložit dokument, který oficiálně zaslal ministerstvu kultury odbor památkové péče Magistrátu (OPP MHMP); v něm jsou do absurdních důsledků dovedeny zásady, vyplývající z ministrova rozhodnutí.

OPP MHMP sděluje odboru památkové péče Ministerstva kultury, že ”s ohledem na zásadu vázanosti podřízeného správního orgánu (tedy OPP Magistrátu) odborným a právním názorem nadřízeného správního orgánu (MK, konkrétně ministra kultury) byly pro další rozhodovací činnost Magistrátu hlavního města Prahy - odboru památkové péče dovozeny tyto obecné závěry:

1. Odborná vyjádření a odborné názory kohokoli jsou fakticky i právně irelevantní, s výjimkou bodu č. 10

2. Koncepce účinnější péče o památkový fond v hlavním městě Praze a dokumentové soubory na ni navazující jsou fakticky i právně irelevantní

3. Většinový názor jakýchkoliv odborníků či odborných poradních orgánů je fakticky i právně irelevantní, s výjimkou bodu č. 10

4. Není třeba respektovat tradiční tektoniku, celkovou objemovou skladbu historických objektů, použití stavebních materiálů a není třeba respektovat obecné principy péče o historické střechy

5. Rozhodnutí MHMP - OPP lze opřít o názory několika vybraných odborníků, ale třeba i jen jednoho, s výjimkou bodu č. 10

6. Pokud je autorem návrhu mezinárodně uznávaný subjekt, je třeba tuto skutečnost při rozhodování zásadním způsobem zohlednit

7. Negativní zásah novotvarů do kulturně historických hodnot památkových objektů není třeba považovat za nepřípustný

8. Negativní změnu památkových objektů v dálkových pohledech na Pražskou památkovou rezervaci není třeba považovat za nepřípustnou

9. Cizorodý prvek, pro který nejsou žádné srovnatelné analogie ani v širších souvislostech historické zástavby, není třeba považovat za nepřípustný

10. Názory renomovaných odborníků Dr. Líbala, Dr. Hlobila a Dr. Kotalíka je třeba vždy považovat za zásadní pro odborné posuzování předložených návrhů, a to i kdyby byly menšinové

11. Při posuzování věci je třeba zohlednit nejenom zásadu zachování a ochrany památky, ale i požadavek na její vhodné využívání, a to na stejné úrovni

12. Nelze jednostranně nadřazovat zájem zachování historického vzhledu památky nad zájmem na jejím vhodném ”kulturně výchovném” využití a zpřístupnění veřejnosti.

13. Vždy je třeba se zabývat přínosem návrhu pro budoucí vhodné využití památky

14. Je třeba novodobé prvky považovat za integrální součást návrhu vždy, pokud se bude jednat o odpovídající ”kulturně výchovné využití objektu”

15. Pokud navrhované využití památky bude splňovat ”kulturně výchovné” účely a novodobý prvek bude na poměrně vysoké výtvarné či jiné úrovni, je záměr v souladu s cíly a smyslem péče o kulturní památky.

MHMP - OPP předpokládá, že odbor památkové péče MK ČR bude taktéž ve své rozhodovací činnosti aplikovat výše uvedené závěry tak, aby nedocházelo k zásadním rozdílům po odborné a právní stránce mezi MHMP - OPP a MK ČR. V případě názoru MK ČR, odlišného od tohoto stanoviska, sdělte, prosím tento s odůvodnění MHMP-OPP, pro posouzení dalšího postupu zdejšího odboru ve věci.”

Podepsána Mgr. Jiřina Knížková, vedoucí odboru.

 

Celá věc je natolik absurdní, že by ji bylo možno přejít jen jako dobrý vtip, který dokonale ukázal účelovost ministrova rozhodnutí. Věc má ovšem háček: odbor památkové péče magistrátu zde ministerstvu vážně sděluje, že se bude uvedenými zásadami řídit. Jejich uplatňování v praxi je pochopitelně čirý nesmysl a ministerstvo by to mělo odboru magistrátu také sdělit. Jenže tím by zpochybnilo rozhodnutí svého ministra…

Dosti nezáviděníhodná situace. Smůla je, že někoho ten bumerang prostě zasáhnout musí. A jak známo, většinou to bývá ten, kdo jej vypustil… Nebo že by v tomhle směru pro ministry platila výjimka?

 

Richard Biegel

 

Poznámka:

Ve věci Sovových mlýnů učinil Klub Za starou Prahu v říjnu 2001 podání na ústředí UNESCO do Paříže. Stručně a s obrazovou dokumentací byla v dopise popsána celá kauza včetně postoje památkových orgánů a jemu protikladného rozhodnutí ministra kultury. Zároveň bylo toto rozhodnutí označeno za porušení Úmluvy o ochraně světového kulturního dědictví, k níž Česká republika přistoupila v roce 1992, a v této souvislosti byla organizace UNESCO požádána o pomoc v řešení vzniklého problému. Dalším konkrétním krokem v uvedené kauze byl dopis advokátky JUDr. Nataši Císařové, zastupující na základě plné moci Klub Za starou Prahu ve věci Sovových mlýnů, ministrovi kultury Pavlu Dostálovi, v němž byl požádán o právní zdůvodnění svého rozhodnutí, které Klub považuje za nezákonné.

 

NA ROZCESTNÍK KAUZY