Osud každé památky je přímo určen tím, jaké využití se pro ni podaří nalézt. Nemůže-li sloužit svému původnímu účelu, je třeba nalézt jiný, který ji v lepším případě obohatí, v horším alespoň nepoškodí. Diskuse o novém využití historických staveb tvoří proto právem velký díl praktické památkové péče. Když dojde k závěru uspokojivému pro všechny zúčastněné, bývá většinou památka zachráněna. Objeví se však i „rekonstrukční“ záměry, které svou povahou jakékoli diskuse předem vylučují. Účastí na nich by se památková péče jen diskreditovala a přijímala spoluodpovědnost za fyzickou likvidaci historického objektu. Do této kategorie jednoznačně spadá i záměr razantní demoliční přestavby sedmi domů v Celetné, Železné a Kamzíkové ulici na hotel Ritz-Carlton, který vstoupil do veřejného povědomí pod názvem Hotel U Sixtů. Po desetiletí projednávání záměru, jeho postupném rozšiřování na další domy a statickém narušení některých z nich má nyní památková péče poslední příležitost tento nesmyslný projekt zastavit.

Plánek zamýšleného propojení domů. Tmavší barvou jsou vyznačeny domy zahrnuté do první etapy investičního záměru, světlejší pak domy, o jejichž připojení se jedná dnes.

Charakteristika místa a zástavby

Blok mezi Staroměstským náměstím, Celetnou, Železnou a Kamzíkovou ulicí patří k nejvýznamnějším urbanisticko-architektonickým celkům historické Prahy. Jeho hodnota přitom spočívá jak v gotické urbanistické struktuře, která scelila starší románské objekty a jíž všechny následující etapy respektovaly, tak v pozoruhodné symbióze jednotlivých architektonických fází, které domy utvářely. Jakkoli však objekty vytvářejí urbanistický celek, nikdy vzájemně propojeny nebyly a vývoj každého z nich je osobitý a na sousedech nezávislý. Hovoříme-li zde o celku, rozumí se celek složený z jednotlivých individualit, přičemž tato skutečnost tvoří podstatnou složku jeho mimořádně vysoké ceny.

Místo, kde se Celetná ulice vlévá do Staroměstského náměstí, patří od raného středověku k nejvýznamnějším staroměstským lokalitám. Jeho urbanistická struktura byla definitivně stanovena při gotické parcelaci okolí náměstí. Severní stranu ústí Celetné lemují domy podélně přisazené k chrámu Panny Marie před Týnem; jižní stranu naproti tomu tvoří úzká průčelí dlouhých gotických parcel, které v plynulé křivce rovnou přecházejí do jižní strany Staroměstského náměstí. Nějaký znatelný přechod mezi náměstím a ulicí tak v jižní frontě vlastně neexistuje. Celý blok je tvořen dlouhými gotickými parcelami, jejichž zadní strany se vzhledem k zakřivení průčelí bloku zužují a sbíhají, čímž vytvářejí v hloubi bloku pozoruhodnou konfiguraci paprsčitě se rozbíhajících dvorů a uliček. Hodnotu jednotlivých domů nelze odstupňovat podle toho, zda stojí na náměstí nebo již v Celetné ulici – domy se od raného středověku nacházely na uzlovém bodě klíčových staroměstských komunikací a tomu vždy odpovídala jejich výpravnost a architektonická kvalita. Podobně jsou na tom i domy v Železné, která tvořila důležitou spojnici mezi Staroměstským rynkem, Karolinem a Havelským městem.

Sixtův dům čp. 553-I na počátku Celetné ulice. Foto R. Biegel, prosinec 2003

Pohled do Celetné ulice. První zprava dům U Černého slunce čp. 556-I, třetí zprava Hrzánský palác čp. 558-I se stejnojmennou pasáží do Kamzíkové ulice. Foto R. Biegel, prosinec 2003

Historie stavebního záměru

Záměr přestavby Sixtova domu (čp. 553-I) na luxusní hotel vznikl někdy na počátku devadesátých let. pozn. 1 V roce 1993 byl projekt projednán památkovými institucemipozn. 2 a v roce 1995 získal záměr stavební povolení pozn. 3. Již tehdy byla kritizována přílišná razance navržených úprav a odborem památkové péče byly alespoň určeny podmínky, které částečně omezovaly bourací práce a požadovaly další restaurátorské průzkumy. Na základě tohoto stavebního povolení došlo ke zmíněným demolicím vnitřních dispozic dvorních křídel, vybourání goticko-renesančních profilovaných trámových stropů a k poddolování dvora. Po provedení demolic se stavba zastavila a v tomto stavu se dům nachází dodnes.

Další jednání se pak odehrála v letech 1995 – 1996, kdy byly do připravovaného komplexu zahrnuty domy U zlaté koruny (čp. 547-I) a U Kamenného ptáka (čp. 546-I, resp. 824-I) v Železné ulici a zadní část domu U Zlatého jednorožce (čp.1094-I). V roce 1996 odbor památkové péče magistrátu spojení domů schválil.pozn. 4

V roce 2001 byl památkovým institucím předložen celkový projekt přestavby zmíněných domů na hotelový komplex. Konkrétní výčet navržených demolic a úprav značně přesahuje rozsah tohoto textu. Zmíníme zde proto jen jeho hlavní body. Ve všech dotčených domech se mají plošně vybourat historické výplně (okna a dveře), odstranit podlahy a podhledy a většinou i stropy. Až na malé výjimky (deklarované „nejcennější nálezy“) má být plošně otlučena historická omítka na všech stěnách. Nové podlahy a stropní konstrukce mají být většinou ocelobetonové, případné dochované historické trámové stropy mají být zavěšeny jako podhledy. Do historických dispozic jsou mechanicky vkládána nová schodiště a výtahy, které často naruší dochované historické (středověké, renesanční, barokní) klenby přízemí. Razantně se zasahuje do historických krovů (včetně jednoho gotického), mění se jejich tvar i počet a umístění vikýřů.

Dvorní renesanční křídlo Sixtova domu (čp. 553-I), které je z důvodu poddolování v havarijním stavu, má být dále poškozeno probouráním výtahu v gotických a renesančních klenbách v zadní části parcely. Probourána má být i středověká dělicí parcelní zeď směrem k domu U Černého slunce (čp. 556-I, v této fázi však ještě nezahrnut do projektu hotelu). V palácové dispozici s profilovanými goticko-renesančními stropy se plánuje prádelna a žehlírna. Pozoruhodné je rovněž navržené využití středověkých sklepení pod předním domem – v románském prostoru se počítá s fitness centrem, v sousedním gotickém sklepě je plánován bazén. Dvůr má být z větší části zastřešen. Podobně razantní úpravy jsou zamýšleny v domě U Kamenného ptáka (čp. 546-I), kde výtahová šachta prorazí gotickou valenou klenbu a intaktně dochované raně barokní malované trámové stropy. Zadní křídlo domu U Zlatého jednorožce bude maximálně propojeno ve všech podlažích včetně suterénu se sousednímu domy, a promění se tak ze samostatného objektu v pouhý spojovací krček.

Pražský památkový ústav označil projekt za nepřípustný s tím, že "rekonstruované budovy jsou v návrhu značně předimenzované náročnými provozy, které neberou v úvahu jejich omezené možnosti". Jejich realizace by podle mohla způsobit, že "po ukončení rekonstrukce zůstanou z historických budov pouze torza," přičemž "tomuto nebezpečí je nutno z hlediska památkové péče zabránit"pozn. 5 . Následovala však další jednání a konzultace, na jejichž konci byla změna názoru památkového ústavu, kterou jeho představitelé odůvodnili špatným stavem Sixtova domu a nutností co nejrychleji započít s jeho záchrannou rekonstrukcí.pozn. 6 Pražský památkový ústav stanovil 31 podmínek, za kterých je realizace projektu přípustná. Odbor památkové péče MHMP několik z nich pozměnil či vypustil, čímž snížil již tak dosti malou razanci památkových omezení investora.pozn. 7

Očekávané práce však ani tentokrát nezačaly a původní investor od záměru ustoupil. Ten, který jej vystřídalpozn. 8 , přišel v roce 2003 se záměrem vybudování hotelu Ritz-Carlton, který by si vyžádal rozšíření komplexu o další čtyři domy: U Černého slunce (čp. 556-I), Hrzánský palác (čp. 558-I) v Celetné ulici a U Bílého lva (čp. 545-I) a U Zlatého hroznu (čp. 544-I) v Železné ulici. První dva zmíněné objekty jsou dnes normálně obydlené a jejich stavební stav je velice dobrý. Oba mají také nespornou uměleckou hodnotu – dům U Černého slunce představuje mimořádně dobře dochovaný celek barokní budovy se všemi historickými detaily (podlahy, okna, dveře, kování), Hrzánský palác je pak pravděpodobně dílem vynikajícího pražského barokního architekta Giovanni Battisty Alliprandiho. Zmíněné domy v Železné mají složitý stavební vývoj – čp. 544-I je původně gotický, následně renesančně a klasicistně přestavěný, čp. 545-I má dochovány dva gotické štíty, renesanční nástavbu patra a klasicistní detaily interiéru.

Navržené úpravy se vyznačují podobnou razancí jako zmíněný projekt na domy sousední. Dům U Černého slunce má být od prvního patra výše zbaven většiny barokní dispozice, mechanické průrazy postihnou i zdivo renesanční. Interiér je zbaven všech autentických dochovaných detailů a výplní. Se sousedním Sixtovým domem a s Hrzánským palácem je propojen spojovací chodbou v úrovni prvního patra, která je navržena bez ohledu na dotčené gotické, renesanční a barokní zdivo. Podobné dispoziční "úpravy" se týkají i zbylých budov.

Památkový ústav projekt jednoznačně zamítl, upozornil investora, že první fáze hotelu byla povolena jen s ohledem na špatný stav chátrajících domů a znovu konstatoval nevhodnost takovéhoto záměru v historické zástavbě. Připomněl, že dosud byl z celého projektu uskutečněn jen záchranný archeologický průzkum a že čtyři objekty z tzv. první fáze jsou "v důsledku vyklizení a dlouhodobé neúdržby v havarijním stavu a dochází v nich k nevratným škodám na památkovém fondu". Nedisponuje-li investor dostatkem prostředků, doporučuje mu NPÚ od záměru upustit a "objekty rekonstruovat jednotlivě a pro přijatelnější využití". Závěrem konstatuje, že "z hlediska památkové péče nelze souhlasit s připojováním dalších čtyř objektů a to ani v případě, že by se závěr jevil jako finančně zajištěný"pozn. 9. V tomto postoji podpořila ústav i Památková rada NPÚ-HMP na svém zasedání 20. 11. 2003. Odbor památkové péče mezitím řízení přerušil, neboť investor nedoložil požadované majetkoprávní doklady.

Domy v Železné ulici v pohledu ke Staroměstskému náměstí, zprava čp. 544-I, 545-I, 546-I. Foto R. Biegel, prosinec 2003

Zákoutí v Kamzíkové ulici s dvorním křídlem Sixtova domu čp. 553-I, v jehož hmotě se skrývá gotická věž. Foto R. Biegel, prosinec 2003

Stanovisko Klubu Za starou Prahu

K případu se vyslovil i Klub Za starou Prahu, když ve svém níže citovaném stanovisku z 1. prosince 2003 označil záměr za zcela nevhodný a vyzval Odbor památkové péče, aby jej v souhlasu s názorem NPÚ zamítl.

STANOVISKO

Vrata do dvora Sixtova domu od Kamzíkové ulice jsou osazeny v gotickém portálu. Zde je plánovaný hlavní vjezd do areálu hotelu. Foto R. Biegel, prosinec 2003

Další vývoj?

Osud všech domů v tuto chvíli záleží na tom, zda se investorovi podaří skoupit další objekty a získat povolení k jejich přestavbě a včlenění do hotelového komplexu. Pokud se jedno či druhé nepodaří, investor možná od realizace celého záměru ustoupí. Je zjevné, že i přes špatný stav Sixtova domu by to bylo zřejmě jediné řešení, které by zabránilo nesmyslné a devastační přestavbě domů zbývajících. Úpravy a demolice, které byly povoleny v rámci tzv. první fáze projektu, by za normálních okolností neměly šanci projít ani u objektu v památkové zóně. Jejich tolerování u chráněných kulturních památek takovéto kvality zpochybňuje památkovou péči v očích veřejnosti více než cokoli jiného. Je pravda, že památkový ústav souhlasil jen kvůli špatnému stavu objektů, které vyžadovaly okamžitý zásah, a že ve svém vyjádření stanovil řadu podmínek, které by alespoň některé negativní dopady zmírnily. Skutečnost, že opravy nebyly zahájeny dodnes, však ukazuje, že tento bolestný kompromis jen připravil cestu dalšímu ničení domů a rozšíření komplexu do dalších, tentokrát již nechátrajících památek.

Emfiláda v současné podobě renesančního křídla Sixtova domu. Foto K. Hanzlíková

Desetiletá historie „rekonstrukce“ domu U Sixtů a posléze i domů sousedních je zarážejícím příkladem nevhodného investičního záměru, ignorantství vůči hodnotě památek ze strany investorů i architektů a neschopnosti města i památkových institucí celou věc včas zastavit. Jak je možné, že někdo již na počátku nezpochybnil ideu spojení jednotlivých historických domů mimořádné hodnoty do hotelového kolosu, který má mimochodem již předem stanoveny tak specifické funkční a provozní podmínky, že jakákoli citlivá adaptace dosud oddělených památek zde již z principu nepřipadá v úvahu? Jak je možné, že po statickém narušení a následném cíleném devastačním chátrání goticko-renesančního paláce nebyly nařízeny záchranné práce a na majitele nebyly uvaleny sankce?

Dle mého soudu je jedinou možností záchrany domů od záměru hotelového kolosu zcela upustit, opravit poškozené objekty a užívat je odděleně, v souladu s jejich provozní a dispoziční logikou. V takovémto případě zbude po megalomanském záměru „jen“ poddolovaný a z větší části vybouraný goticko-renesanční Sixtův dům, odbourané zadní křídlo domu U Kamenného ptáka a některé další již zmizelé historické části a detaily. V opačném případě bude zanedlouho stát u Staroměstského náměstí sedm vypreparovaných historických kulis, které budou hrdě ukazovat cestu dalším podobným likvidačním projektům.

Richard Biegel

Stručná historie jednotlivých domů

Sixtův dům čp. 553-I, Celetná 2 Základem objektu je románský dům z přelomu 12. a 13. století, který byl vrcholně goticky přestavěn v druhé polovině 14. století. Před rokem 1523 byl dům rozšířen o dvorní křídla, která pak získala svou renesanční palácovou podobu za Sixta z Ottersdorfu (1607 – 12). Průčelí domu je vrcholně barokní (kolem roku 1736), plastiky na atice jsou připisovány Antonínu Braunovi.

U Černého Slunce čp. 556-I, Celetná 8, Kamzíková 9 Parcela byla zastavěna již ve 13. století, ve druhé polovině 14. století došlo k výstavbě trojkřídlého vrcholně gotického domu, který tvoří jádro dnešní budovy. Následovaly dílčí renesanční přestavby, dnešní vzhled je pozdně barokní z druhé poloviny 18. století. Dvorní křídla upravena v druhé polovině 19. století.

Palác Hrzánů z Harrasova čp. 558-I, Celetná 12, Kamzíková 8 Původně románský dům byl v druhé polovině 14. století nákladně rozšířen a patřil známé patricijské rodině Rotlevů. Klíčová je pro palác vrcholně barokní přestavba, kterou pro Hrzána z Harrasova provedl v letech 1702 – 1704 s největší pravděpodobností Giovanni Battista Alliprandi. Interiéry pater a dvorní křídla prošly úpravami v roce 1911.

U Kamenného ptáka čp. 546-I, Železná 3a Tři malé středověké objekty byly sjednoceny barokní novostavbou vzniklou po roce 1665 snad za účasti Carla Luraga. Pozdně klasicistní přestavba v roce 1865, další adaptace po r. 1921. Dům má dochované gotické sklepy a malované raně barokní trámové stropy v celém rozsahu 2. patra.

U Zlaté koruny čp. 547-I, Železná 3 Původně gotický dům z druhé poloviny 14. století, prošel renesanční a barokní přestavbou, zásadně byl přestavěn roku 1870 a znovu v letech 1921 – 1936, kdy byl připojen k čp. 546. Dochovaly se zde gotické sklepy.

U Bílého vlka čp. 545, Železná 5, Kamzíková 3 Budova ze 14. století, přestavěna renesančně před rokem 1584 (dostavba 3. patra), klasicistní přestavba 1845 – 1847. Dochovány jsou gotické štíty, gotické sklepy i dispozice až do 2. patra.

U Zlatého hroznu čp. 544-I, Železná 7, Kamzíková 1 Původně gotický dům v dominantní nárožní poloze proti Karolinu, přestavěn a rozšířen v první polovině 16. století a dále značně klasicistně přestavěn v letech 1807 – 1809 a 1827.

Dle: Vlček, Pavel (ed.): Umělecké památky Prahy – Staré Město a Josefov, Academia, Praha 1996

Poznámky:

1. Za informace o historii projektu vděčí autor článku Mgr. Kateřině Hanzlíkové.
2. Souhlasné stanovisko OPP MHMP bylo vydáno 19. 4. 1993 pod č.j. OPP 3436/92
3. Investorem byla akciová společnost „Hotel U Sixtů“, zastoupená společností Satra s. r.o.. Stavební povolení bylo vydáno dne 13. 3. 1995 pod č.j. Výst 493/95/Hs/Ko-1/553
4. Závazná stanoviska OPP MHMP č.j. 128/1996 a č.j. 5760/1996
5. Vyjádření SPÚ-HMP čj. 18686/01/R/Mat/Ho ze dne 4. 2. 2002
6. Vyjádření SPÚ-HMP čj. 18686/01/dod./R/Mat/Ho ze dne 13. 3. 2002
7. Rozhodnutí OPP MHMP čj. 153210-B/01/Mül ze dne 2. 5. 2002
8. Žádost o rozhodnutí OPP MHMP podala dne 24. 6. 2003 společnost Akroterion, s.r.o.
9. Vyjádření NPÚ-HMP č.j. 9563/2003/a/R ze dne 26. 6. 2003

NA ROZCESTNÍK KAUZY