Karlín mezi vodou a mrazem

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2003)


4. prosince 2002 uspořádal Klub Za starou Prahu tiskovou konferenci na téma Karlín - historické město v ohrožení. Touto akcí vyvrcholila několikaměsíční snaha o zviditelnění kauzy, která mapuje přímé ohrožení historické podstaty Karlína.



Novinové články reflektující úsilí Klubu za záchranu historické tváře Karlína.

Rekapitulace případu

Při srpnové povodni byl zaplaven téměř celý Karlín do výše kolem 3 m. Celá oblast byla úspěšně evakuována, uzavřena a obyvatelům poskytnuto náhradní přístřeší. Po opadnutí vody se část obyvatel vrátila zpět a začalo se pracovat na obnově poničené čtvrti. Na místo byli přizváni dobrovolníci z řad statiků a všechny domy v zasaženém území se začaly posuzovat. Po zřícení několika budov, z důvodů nestability podloží, se celé posuzování zmrazilo a situace začala být prezentována jako dlouhodobě nejasná. Na základě posudků, byly stavby rozděleny na kategorie A (vyhovující), B (nevyjasněné) a C (C/N nepřístupné, C/R rizikový přístup). Zadními vrátky se stal právě dlouhodobý vývoj statického posouzení: stavby jsou mezi jednotlivými kategoriemi přelévány. Následně po samovolném zřícení, se objevila i svévolná demolice, kterou majitel dodatečně zdůvodnil špatným statickým stavem (Křižíkova 63, čp. 125).

Již před povodní, v červu 2002, získal Klub informaci o developerské snaze zbořit dům čp.88 v Sokolovské ulici. Tato zvláště hodnotná historická stavba zatím patří městu a po několikaletém zanedbávání se dokonce objevil projekt na výškovou budovu, stojící na jejím místě. Ukazuje se, že do této situace se pozvolna zřejmě mělo dostat více staveb a povodeň tento proces jen urychlila.

V říjnu se začal Klub zajímat o další vývoj situace. Touto kauzou byli pověřeni "referenti pro Karlín" Mgr. K. Hanzlíková a I. Minář. Ti po několika obchůzkách a průzkumech zjistili, že v kategorii C se ocitla většina nejstarších karlínských domů, často zapsaných jako kulturní památky nebo na zapsání navržených. (V dříve již sledovaném čp. 88 se ani po dvou měsících nezačalo s odklízením nánosů bahna.)

1. listopadu se uspořádal Státní památkový ústav v hlav. města Praze (dále SPÚHMP) veřejnou diskusi na téma Karlín. Akce se zúčastnili mimo pracovníků ústavu pouze zástupci Klubu a zástupkyně speciální odboru Městská části Praha 8 Za obnovu Karlína - Ing. Barbora Hořavová. Z presentace problému pracovníky SPÚHMP vyplynulo, že se soustřeďují hlavně na další osud Invalidovny, Karlínského chrámu a fary. Problém vyklizených a uzavřených obytných domů, jejichž počet jde do desítek, otevřeli až zástupci Klubu. Vedení SPÚHMP přiznalo, že na zmapování aktuální situace nemá dostatek pracovních sil a požádalo tímto Klub o pomoc.

Vzhledem k tomu, že vzniklo důvodné podezření ze "závislosti" statických posudků, byli přizváni statici - dobrovolníci z řad Klubu Za starou Prahu. 18. listopadu se uskutečnila terénní prohlídka za přítomnosti statiků: Ing. Václava Jandáčka a Ing. Karla Fantyše, kteří již v Karlíně posuzovali stavby v první vlně, po opadnutí vody. Potvrdilo se, že pokud provedli majitelé ihned základní očištění, vysušení a opravy omítek, domy se téměř automaticky zařadily do kategorie A. Stavby v jejich sousedství o které se jejich majitelé nezačali starat, jsou z 90% ve stejném statickém stavu jako jejich sousedé, ale vzhledem k jejich povrchové zanedbanosti jsou řazeny do kategorie C.

Klubovní referenti pro Karlín vypracovali seznam nejcennějších (a často nejzanedbanějších) staveb v postižené zóně. Tento seznam, jak se později ukázalo, se shoduje s navrhovanou Památkovou regulací, vypracovanou v roce 2001 týmem vedeným Ing. Dagmar Sedlákovou (Státní ústav památkové péče). V seznamu, který byl Klubem předán SPÚHMP, je 26 staveb, z těch je 9 již zapsaných jako kulturní památky a několik dalších je k zapsání navržených. Záměrem je však snaha o zapsání i ostatních z nich, neboť, jak prohlásil i ředitel SPÚHMP PhDr. Ladislav Špaček: ochrana v rámci památkové zóny je zde nedostačující.

25. listopadu vyšel ve Večerníku Praha článek, ve kterém položila redaktorka Martina Klapalová vedle sebe názor Klubu a názor starosty Prahy 8 Josefa Noska. Poprvé zde zazněly dva hlavní aspekty celé situace: obavy z developerských záměrů a finanční situace Prahy 8. Je zajímavé, že právě společnost Real Estate Karlín, skupující už dlouhodobě volné pozemky v oblasti, přichází zároveň s projektem protipovodňové hradby na Rohanském ostrově (od hotelu Hilton až do Libně), která má celý Karlín chránit. Právě vstřícný postoj městské části k Real Estate Karlín, jako k velkým zachráncům, celý Klub znepokojil. Je bohužel smutnou skutečností, že právě tato firma způsobila svými stavebními pracemi poškození minimálně dvou objektů v době povodně (zřícení dvorního traktu Sokolovská 92, čp.110 a dlouhodobé nezajištění propadlých sklepů na parcele v Thámově ul. vedle čp. 88).



Pohled do Sokolovské z Negrelliho viaduktu dne 14. 8. 2002. Reprodukce fotopohlednice se snímkem Romana Sejkota, vydané Hlavním městem Prahou u příležitosti výstavy Praha pod vodou na Staroměstské radnici.

Stanovisko Klubu

4. prosince se konala v prostorách Národního muzea dlouho připravovaná tisková konference Klubu Za starou Prahu na téma Karlín - historické město v ohrožení. K této příležitosti vydal Klub oficiální stanovisko, které obdrželi novináři spolu s digitální fotografickou dokumentací a vyjádřením statiků na CD.

"V srpnu 2002 postihly Prahu katastrofální záplavy. Nejpostiženější pražskou čtvrtí se stal Karlín - první pražské předměstí, založené v období klasicismu na počátku 19. století. Již v průběhu povodně a těsně po ní se v Karlíně zřítilo několik domů. Od tohoto okamžiku začal být Karlín odpovědnými orgány i veřejností vnímán jako nebezpečná zóna, ve které lze očekávat zřícení dalších objektů. Z tohoto důvodu byl značně zpomalen návrat obyvatel a tím i normálního života do pustých karlínských ulic.

Jednotlivé domy byly posouzeny statiky, kteří je podle technického stavu roztřídili do tří kategorií (A = vyhovující, B = nerozhodnuto, C = staticky nevyhovující, dělí se dále na C/R = rizikové, C/N = nevstupovat). V souvislosti s touto klasifikací domů zjistil Klub Za starou Prahu některé závažné skutečnosti, které zpochybňují její objektivitu. Lze totiž říci, že:

  • Za nejhorší jsou označeny domy nejstarší, které neumožňují takové zhodnocení pozemku jako jejich o mnoho pater vyšší sousedé.

  • Nezávislé statické posudky, které nechal Klub vypracovat, prokazují, že stav zmíněných domů není ani zdaleka tak vážný, jak uvádí oficiální klasifikace. Žádný z nich není natolik staticky poškozen, že by nebyla možná jeho oprava.

  • Mnohé domy jsou v pořádku i přes to, že již před povodní byla dlouhodobě zanedbána jejich údržba. Smutnou skutečností je, že se nejedná jen o domy v soukromých rukou, neboť majitelem řady objektů je městská část Praha 8.

Vzhledem k výše řečenému vzniká dojem, že celá akce nemusí být jen opomenutí či nezájem - souvislé plochy ohrožených domů a klíčová poloha jejich parcel vedou k domněnce, zda není za chybnou klasifikací silný investorský tlak na demolici historických domů a následnou výstavbu mnohapodlažních objektů na jejich místě.

Vzniklou situaci považujeme za mimořádně alarmující a vyzýváme k její okamžité nápravě. Karlín je podle zákona 20/1987Sb. prohlášen památkovou zónou, a to z důvodu jeho mimořádných kvalit urbanistických i architektonických. Předměstí bylo založeno na klasicistním šachovnicovém půdorysu a z doby jeho výstavby se dochovalo množství staveb, které tvoří v některých partiích pozoruhodné památkové celky (zejména oblast Karlínského náměstí, Křižíkovy, Thámovy a některé části Sokolovské ulice s přilehlým okolím). Neobjektivní klasifikací jsou přitom ohroženy právě tyto nejstarší a nejcennější karlínské domy.

Památkovou hodnotu Karlína však netvoří pouze tato nejstarší etapa - v období 19. a první poloviny 20. století zde vzniklo množství velice zajímavých domů a továren, které se podřídily klasicistnímu řádu města a dotvářejí jeho ojedinělý genius loci. Jakékoli demolice a následné zcelování parcel by proto vedly k nevratnému poškození charakteru této unikátní historické čtvrti.

Klub Za starou Prahu proto vyzývá všechny zainteresované orgány, aby si uvědomily vážnost situace a tuto začaly neprodleně řešit. V první fázi je bezpodmínečně nutné:

  • Vypracovat nové a nezávislé statické posudky všech ohrožených historických objektů, přičemž domy zařazené do nejhorší kategorie musejí mít jednoznačné prohlášení, že "stavba je zničena natolik, že není technicky opravitelná". V případě, že se jedná o dům historicky cenný, je třeba zohlednit jeho hodnotu a učinit vše pro jeho záchranu.

  • Navrhnout neprodleně nejcennější objekty k zápisu do seznamu nemovitých kulturních památek.

  • Vypracovat celkovou strategii záchrany historického Karlína; městská část Praha 8 musí veřejně deklarovat svůj zájem na uchování historické podoby města, neboť jen tak lze čelit účelovým spekulacím s domy a pozemky a zabránit tak zneužití záplav k prosazení naddimenzovaných podnikatelských záměrů. Jedním z garantů koncepce záchrany města musí být vedle Státního památkového ústavu v hl.m Praze i odbor památkové péče Magistrátu jako výkonný a tudíž odpovědný orgán památkové péče na území hl.m. Prahy."

Na konferenci vystoupili před novináři nejen statici inženýři V. Jandáček a K. Fantyš a "karlínští referenti" Klubu s konkrétními příklady, ale i zástupci SPÚHMP (ředitel PhDr. L. Špaček, PhDr. M. Zachař) a sám starosta Prahy 8 Josef Nosek (ODS). Ten zde veřejně deklaroval svůj vřelý vztah ke karlínským památkám a ujistil přítomné, že nepodporuje řešení svízelné situace demolicemi, nicméně zdůraznil, že na opravy mnoha poničených domů ve správě městské části se prostředků nedostává.



Zřícená přední část domu čp. 148 v Křižíkově ulici. Osud demolice čeká pravděpodobně i na oba jeho sousedy: čp. 194 (vlevo) a čp. 104 (vpravo).

Současná situace

V Karlíně se stále ještě vysouší a situace některých zmiňovaných objektů se nezměnila. Jak nás informovali zástupci stavebního úřadu, bylo zatím vydáno 11 demoličních výměrů, z toho 3 na bytové domy. Městská část není vlastníkem všech památkově zapsaných domů a jediné jak mohou soukromé majitele přimět k zahájení oprav, jsou několikatisícové pokuty....

Praha se již dočkala prvních desetistupňových mrazů a nyní zbývá jen čekat na jarní tání, zdali dá zapravdu demoličním tendencím, nebo snaze zachovat památkovou podstatu Karlína nedotčenou. Jisté je v tuto chvíli jediné: průhled karlínskými ulicemi směrem k řece se pozvolna uzavírá výstavbou administrativních veledomů na Rohanském ostrově, jejichž stavebníky jsou právě firmy tolik podporované radnicí. Věřme, že i mezi nimi se najdou lidé s citem pro historii a autenticitu.

 

Ivan Minář


Seznam cenných domů v Karlíně



Dům čp. 89 v Sokolovské 28. Objekt je dvoukřídlý do tvaru "L", v přízemí jsou malované plackové klenby, v majetku obce, zařazen do kategorie B. Dům navržen k zapsání do seznamu památek.

Dům čp. 43 v Sokolovské 53. Nárožní dům do Karlínského náměstí, původní sídlo Zátkovy sodovkárny. Přestože je objekt obydlen, je zařazen do kategorie C/N, soukromý vlastník nechal provést pouze neefektivní výdřevu přízemí.
S čistěním a omítkami se vyčkává. Dům je navržen k zapsání do seznamu památek.


Pravděpodobně nejmenší karlínský dům čp. 36, Sokolovská 20. Zařazen do kategorie B, soukromý vlastník, navržen k zapsání do seznamu památek.

Fotografie: Ivan Minář, Michal Patrný.

Další snímky ohrožených karlínských domů jsou publikovány v barevné příloze.

 

NA ROZCESTNÍK KAUZY