obr.1 - Řada domů v Kollárově ulici naproti bočnímu průčelí kostela sv. Cyrila a Metoděje, zleva čp. 157, 171, 158, 190, 203.
Zobrazit plán.

Soubor těchto klasicistních domů, stejného měříka a hmoty, vytváří severozápadní frontu Karlínského náměstí. Jde o jedno ze vzácných karlínských zákoutí vypovídajících o charakteru čtvrti v době jejího vzniku. Hodnota domů spočívá v zachování původního dispozičního rozvrhu a výšky dvorních křídel, někde i s původními pavlačemi na kamenných konsolách. Ačkoliv jsou některé z objektů zařazeny do kategorie C, dosud byly volně přístupné a obydlené nájemníky. Kompaktní kamenné zdivo sklepů nevykazuje poruchy ve smyslu trhlin, všechny klenby jsou podepřeny dřevěnými vzpěrami a zdivo je intenzivně vysoušeno. Objekty patří k bloku mezi Křižíkovou a Pernerovou ulicí, která obsahuje komerčně-administrativní objekt Corso Karlín a v jeho sousedství rozlehlou plochu připravovanou k další výstavbě. Stavebně-podnikatelský zájem o uvolnění parcel v Kollárově ulici by měl zřejmou logiku.

obr. 2 - Dvůr domu čp. 171 v Kollárově ulici.
Zobrazit plán.

Typický karlínský dvůr s pavlačemi na kamenných konsolách. Pohled k průjezdu do ulice.

obr. 3 - Řada domů v Křižíkově ulici od nároží s Kollárovou, zprava domy čp. 179, 180, 138, 104, zbořeniště čp. 148, 194 a v pozadí Corso Karlín.
Zobrazit plán.

Přestože nárožní dům a jeho soused ostatní domy této fronty převyšují, jde jen o nástavby na původní klasicistní hmotu objektů, což prozrazují jejich partery. Obě fronty domů, rozbíhající se od nároží do Křižíkovy (tento snímek) a Kollárovy (obr. 1), tvoří ve své podstatě vzácně kompaktní řadu původní klasicistní zástavby.

obr. 4 - Část Křižíkovy ulice okolo zbořeného domu čp. 148, vpravo čp. 104, vlevo čp. 194, v pozadí Corso Karlín.
Zobrazit plán.

Zřícený dům pravděpodobně odsoudil k zániku i oba své sousedy, které byly zařazeny do kategoie C/N. Ty jsou v soukromém majetku a s údržbou po povodni nebylo započato. Význam jejich parcel ze stavebně-podnikatelného hlediska je i při letmém podhledu na plán zřejmý.

obr. 5 - Čínská restaurace v domě čp. 104.

Bizarní pohled do interiéru čínské restaurace, kterou ponechali majitelé po povodni svému osudu. Tato karlínská kuriozita byla přes zařazení objektu do kategorie C/N volně přístupná a k vidění v nezměněné podobě ještě počátkem prosince 2002.

obr. 6 - Vnitroblok mezi Křižíkovou, Kollárovou a Pernerovou ulicí.
Zobrazit plán.

Stavební parcela developerské společnosti Real Estate Karlín. Pro investora by bylo jistě lákavé zapřemýšlet o tom, jak proniknout s průčelím budoucí stavby do uliční fronty Křižíkovy či Kollárovy ulice.

obr. 7 - Vnitroblok mezi Křižíkovou, Kollárovou a Pernerovou ulicí.
Zobrazit plán.

Pohled k dvorům klasicistních domů Kollárovy ulice.

obr. 8 - Vnitroblok mezi Křižíkovou, Kollárovou a Pernerovou ulicí.
Zobrazit plán.

Pohled k zadním fasádám domů v Křižíkově ulici, čp. 194 (vpravo) a čp. 148, jehož přední část je zřícená.

obr. 9 - Křižíkova ulice, zleva domy čp. 208, 7, 195, 76 a zbořeniště čp. 125.
Zobrazit plán.

Protější strana Křižíkovy ulice (naproti domům na obr. 4) dosud zachovává také řadu objektů z klasicistního období. Bohužel i oba domy sousedící vlevo se strženým čp. 125, tj. čp. 195 a 76, byly zařazeny do kategorie C.

obr. 10 - Dům čp. 147 na nároží Křižíkovy a Thámovy ulice.
Zobrazit plán.

Pozoruhodný pozdně klasicistní jednopatrový dům, vystavěný v celém rozsahu kolem roku 1840, se dochoval bez výraznějších stavebních úprav, včetně stropních konstrukcí a výzdoby, dveřních a okenních křídel. Jedná se o typickou ukázku karlínské architektury s vysokým pilastrovým řádem a balkonem umístěným ve středu nad stlačeným obloukem vstupního portálu. Pilastry jsou ozdobeny jednoduchými hlavicemi a zachována je také původní barevnost průčelí v kontrastu bílých pilastrů na zelené ploše. Dům je chráněn jako kulturní památka, ale soukromý vlatník ho zjevně ponechával bez údržby již dlouho před povodní. I díky tomu se dům po povodní ocitl v kategorii C.

obr. 11 - Dům čp. 110 na nároží Thámovy a Sokolovské ulice.
Zobrazit plán.

Čtyřkřídlý objekt v majetku obce je zapsán jako kulturní památka. Vlivem výkopových prací na sousední parcele došlo ke zřícení zadního traktu. Uliční trakt je v patře obýván nájemníky, objekt je zařazen v kategorii B.

obr. 12 - Dvůr domu čp. 110 na nároží Thámovy a Sokolovské ulice.

Pohled do dvora domu obkrouženého na třech stranách pavlačemi na kamenných konsolách. Vlevo vzadu je patrná část, která se zřítila.

obr. 13 - Dvůr domu čp. 110 na nároží Thámovy a Sokolovské ulice.

Voda vymlela již narušenou betonovou plochu dvora a odhalila zajímavá torza starších dlažeb.

obr. 14 - Průčelí domu čp. 88 v Sokolovské ulici.
Zobrazit plán.

Tento objekt, probíhající napříč blokem mezi ulicemi Sokolovskou a Pobřežní, představuje jeden z nejhodnotnějších karlínských objektů, jedinenčný v celém rozsahu. Dvě budovy v půdorysu "U" svírají vnitřní dvůr. Nádvorní i uliční fasády jsou autenticky zachovány. Na půdě zadního křídla při Pobřežní ulici se dosud nachází historická konstrukce mohutného rumpálu, který sloužil v první polovině 19. století k vyzdvihování zboží, které bylo přiváženo po dnes již zaniklém ramenu Vltavy přímo až k domu. V budově neprobíhá vysoušení ani běžná údržba, objekt, který byl již před delší dobou vyklizen, je v majetku obce. Je známo, že pro tuto parcelu je zpracován projekt vícepodlažní administrativní budovy.

obr. 15 - Dřevěný rumpál v zadní budově domu čp. 88 v Sokolovské ulici.

Výjimečně zachovaná technická památka a její historické a místopisné souvislosti byly hlavním podnětem pro Klub Za starou Prahu, aby na jaře 2002 podal návrh na zapsání objektu do seznamu kulturních památek. Prozatím tento podnět MK ČR neprojednalo.

obr. 16 - Průčelí domu čp. 88 od Pobřežní ulice.
Zobrazit plán.

Dům čp. 88, ačkoliv tvoří jeden organický a z památkového hlediska neoddělitelný celek, byl po povodni dle svého stavu zařazen do dvou kategorií, a to průčelní budova do A a zadní budova do C. Důvodem pro zařazení zadního stavení (s rumpálem !) do horší kategorie je poškozená ("vysypaná") boční zeď, na snímku vpravo. Podle statiků Klubu by však tento moment neměl způsobit technickou "neudržitelnost" objektu.

Texty k fotografiím:
Kateřina Hanzlíková.

Fotografie:
Ivan Minář, Michal Patrný, říjen - listopad 2002