Vltava nebyla Praze vždy jen na ozdobu. Město ji potřebovalo k provozu mnoha řemesel (mlýny, koželužny, cihelny, doprava dřeva), z vltavského dna se těžil písek a ze zamrzlé hladiny led pro potřebu pivovarů a řezníků. Své nedobrovolné pracovní nasazení pak Vltava Praze oplácela častými povodněmi. Výstavba vysokého nábřeží připoutala Vltavu do vymezeného říčního koridoru a neupravené břehy proměnila v důležité komunikační tepny a vyhlídkové promenády.

Neregulované břehy bývaly lemovány řadou mlýnů, často se k nim přidružily také vodárenské věže. Na levém břehu stály mj. Sovovy (Odkolkovy) mlýny, dnes známé především díky medializované kauze, a Petržilkovské mlýny s malostranskou vodárenskou věží. Na pravém břehu, na mlýny bohatším, bychom dříve nalezli například Šítkovské mlýny s novoměstskou vodárenskou věží, Šerlinské mlýny, Horní Lodecké (Loďkové) mlýny, Staroměstské mlýny s vodárenskou věží, Nové mlýny s vodárenskou věží, Dolní Lodecké (Loďkové) mlýny a konečně Helmovské (Helmovy, Kubešovy) mlýny.

Ruch na břehu pod Staroměstskými mlýny před výstavbou nábřeží. R. Alt a F.X.Sandmann, před r. 1840

Břeh mezi Novými a Dolními Lodeckými mlýny. B.Havránek, r. 1853

Podskalský břeh od Výtoně (J. Minařík, r. 1906)

Ledování u Šítkovských mlýnů. Foto J.Eckert, kolem r. 1900

Těžba písku z Vltavy u Šítkovských mlýnů. Foto kolem r. 1885

Povodeň 26. března 1872 připlavila před Karlův most velké množství dřeva.

Povodeň 4. září 1890 pobořila několik oblouků Karlova mostu.

Řetězový most Františka I. byl postaven r. 1839, zbořen 1899 a nahrazen kamenným mostem (dnes Legií). Foto F. Fridrich, kolem r. 1885

Řetězový most Františka Josefa I. (lidově nazývaný Eliščin) byl postaven r. 1868, zbořen 1949 a nahrazen kamenným mostem (dnes Švermův). Foto F. Fridrich, kolem r. 1885

Rudolfova (Železná) lávka byla postavena r. 1868, zbořena 1914 a nahrazena kamenným mostem (dnes Mánesův). Foto F.Fridrich, kolem r. 1885

© Obrazový materiál publikován s laskavým svolením Muzea hl.m. Prahy