Záměr postavit na břehu řeky Vltavy novostavbu se čtyřmi byty a parkingem pro 26 stání a jeho projednávání příslušnými orgány se vleče mnoho měsíců. O kauze jsme obsáhle psali ve Věstníku č. 1/2004, velkou plochu jí věnoval též časopis Zprávy památkové péče v čísle 2/2004. Dne 20. prosince 2004 vydal odbor památkové péče MHMP v uvedené věci kladné rozhodnutí (čj. MHMP 61095/2003/Fab).

Panoramatický pohled na místo vedle Hergetovy cihelny, kde je plánována novostavba.
Foto K. Bečková, únor 2004

Protestní tisková konference

Klub Za starou Prahu podal 17. ledna 2005 žádost o přezkoumání příslušného rozhodnutí magistrátního odboru památkové péče v mimoodvolacím řízení na Ministerstvo kultury ČR. Na vydání kladného rozhodnutí magistrátních památkářů reagoval Klub současně též protestní tiskovou konferencí, kterou uspořádal dne 24. 1. 2005 ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS (zastupoval jej jeho prezident PhDr. Josef Štulc), Uměleckohistorickou společností v českých zemích (zastupoval Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík) a Společností přátel starožitností (zastupoval její předseda Doc. PhDr. Tomáš Durdík). Pro novináře vydal Klub tiskové prohlášení v následujícím znění:

Jak pružná je hranice památkové přípustnosti aneb cui bono…?

Vyjádření k záměru novostavby obytného domu v samém jádru Pražské památkové rezervace a památky UNESCO na exkluzivním místě malostranského břehu v sousedství Hergetovy cihelny, k záměru, který Odbor památkové péče Magistrátu hlav. města Prahy shledal památkově přípustným bez podmínek:

Klub Za starou Prahu protestuje proti záměru zastavění parcely na mimořádném místě vltavského břehu v centru Prahy na Malé Straně, a to z těchto důvodů:

Místo, které je rozhodnutím Odboru památkové péče Magistrátu hlav. města Prahy určeno k zastavění, není stavební parcelou, ale jen „zbytkovou“ částí pozemku na pohledově exponovaném místě, jehož využití pro novostavbu by bylo po všech stránkách násilným vlomením do historické tvářnosti tohoto místa.

Novostavba vstoupí kontroverzně do tradičního pražského panoramatu, a to jak v pohledu od Starého Města k Malé Straně, tak v popředí tradičního pohledu od malostranského břehu ke Karlovu mostu a křižovnickému klášteru. Tuto skutečnost považujeme z hlediska statutu rezervace UNESCO za nežádoucí.

Přestože architektura navržené stavby (architekt Jakub Cigler) je originální (kamenný plášť, střecha z travnatého drnu), tato originalita je pro dané prostředí Malé Strany zcela cizorodým a samoúčelným prvkem.

Projektované podzemní garáže s 26 stáními nenávratně zničí cenný archeologický terén tohoto místa.

Pohled na Hergetovu cihelnu (vlevo) a plánovanou novostavbu (vpravo).
Návrh J. Ciglera

Rampa vjezdu do garáží by byla rušivým prvkem frekventované turistické trasy ke Karlovu mostu a přivedla by do těchto míst zbytečně další automobily, ačkoliv se projektovaný objekt nachází v blízkosti plánovaných velkokapacitních garáží na Klárově.

K záměru se vyjádřily negativně tyto odborné orgány státní památkové péče: Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze a jeho Památková rada (5. 6. a 9. 10. 2003), Národní památkový ústav – ústřední pracoviště a Vědecká rada hlavního konzervátora (2. 10. 2003).

K záměru se vyjádřil negativně i Sbor expertů, poradní orgán Odboru památkové péče MHMP (6. 11. 2003), přesto dne 20. 12. 2004 vydal tento odbor k záměru kladné rozhodnutí.

Nezdůvodněným otazníkem zůstává skutečnost, proč byla původní žádost o schválení záměru podána v dubnu 2003 nájemcem Hergetovy cihelny, společností Immovision Praha, s. r. o., patřící do impéria švýcarského podnikatele Sabastiana Pawlowského, avšak výsledné rozhodnutí z prosince 2004 uvádí jako žadatele Hlavní město Prahu a Městskou část Praha 1.

Tisková konference byla hojně navštívena novináři i dalšími zájemci ze strany občanských aktivit i veřejného života (např. senátor M. Mejstřík), byl zastoupen i tvůrce projektu arch. J. Cigler a jeho mluvný obhájce PhDr. J. Holeček. Novináři měli tudíž možnost vyslechnout najednou obě strany sporu. Snad i díky tomu měla akce rozsáhlý dopad v médiích (VP, Právo, MfD, Blesk, Česká televize a další televizní a rozhlasové společnosti). Bohužel nelze k naší lítosti konstatovat, že by záměr vzbudil ve veřejnosti zvláštní pohoršení, a to zejména díky publikovaným snímkům lichotivé vizualizace projektu a určitému nepochopení subtilní podstaty celého sporu.

Půdorysné řešení místa se zakomponováním novostavby.

Nedostatky magistrátního rozhodnutí

Závazné stanovisko Odboru památkové péče MHMP v odůvodnění rozsáhle cituje mezinárodní chartu ICOMOS přijatou ve Washingtonu v roce 1987, a poukazuje na to, že novostavby v prostředí historického města tato charta připouští. Charta totiž říká: „V případě, že by bylo nutno uskutečnit přeměnu budov nebo postavit nové, bude muset každé připojení respektovat existující prostorovou organizaci, zvláště její parcelaci a její měřítko tak, jak to ukládají kvalita a hodnota souboru existujících staveb. Zavedení prvků současného charakteru, s výhradou, že nepoškodí harmonii souboru, může přispět k jeho obohacení.“ (podtrhl autor článku) Citovaný dokument tedy nemluví o „možnosti“ postaveni nové stavby, ale podmiňuje ji „nutností“. V námi sledovaném případě zamýšlené novostavby u Hergetovy cihelny, však o žádnou nutnost nejde, nebo ji alespoň investor, projektant ani odbor památkové péče neprokázali. V dokumentech provázejících sporný případ paradoxně požaduje projektant a jím inspirován též magistrátní odbor památkové péče po Národním památkovém ústavu důkazy o tom, že sporná stavba postavena být nemůže.

Pro navrženou novostavbu platí Vyhláška č. 26/1999 Sb. Hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě. Tato vyhláška shrnuje všechna zákonná opatření a předpisy pro výstavbu v Praze. V článku 8 Vzájemné odstupy staveb se v odst. 2 praví: „Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn.“ Tomuto požadavku však projekt navrhované novostavby nevyhovuje. Obytný objekt s okny je vzdálen od domu v Cihelné ulici č. 4 pouze 5,2 m, přičemž tento kancelářský objekt končí římsou ve výši cca 19 m! Těsný odstup od souseda, který se opakuje i ve východní části vůči Hergetově cihelně, dokumentuje násilné vsazení objektu do nedostatečně velké parcely. Svědčí hlavně o maximalistických požadavcích investora využít plochu až po hranu pozemku vůči náplavce. Toto řešení je urbanisticky i architektonicky násilné.

Detail řešení fasády navržené novostavby.

Při vší úctě k dílu arch. Jakuba Ciglera, mimochodem též laureáta Ceny Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí z roku 2004, si nemohu odpustit několik poťouchlých poukazů na oblíbená hesla architektů jako „lživost“, „předstírání“, „falešné kulisy“ atd., protože se zde přímo nabízejí.

„Falešné“ šikmé střechy ve skutečnosti zakrývají ustupující čtvrté podlaží s rovnou betonovou sedm metrů širokou plochou střechou. Dům má vůči spodní části náplavky ve skutečnosti čtyři podlaží, jak je možno vyčíst z příslušných výkresů předložené dokumentace k územnímu řízení. Vůči divákovi se při zpětném pohledu na panorama Starého Města s Karlovým mostem tyčí v nároží 12 m vysoká hmota (tj. výška čtyřpodlažního objektu). Pohledy z Karlova mostu a jeho věží, Mánesova mostu i z Letné lehce odhalí „kulisovitost“ nápadu zakrýt čtvrté podlaží travnatým, asi 80 stupňů šikmým pokryvem. Tento typ falešné pseudomansardové střechy je známý z adaptace paneláků. Z nadhledu se však jasně projeví skutečná hmota bednovitého tvaru budovy s plochou střechou.

Použít na Malé Straně proslulé svými štukovými fasádami a omítanými zdmi lomové zdivo je bizarně romantizující nápad, tomuto prostředí naprosto cizí (i když u objektů např. v Řevničově působí příznivě). Navržená normalizovaná okna 150x120 cm (ležatá) jsou typická pro paneláky. Marně postrádám, čím mohou některým objednaným expertům doporučujícím projekt připomínat proporce malostranských průčelí 16.–19. století s okny na výšku. Podobně dokládat příbuznost návrhu proporcím barokních sýpek je scestné. Nemohu také přijmout matoucí zneužívání základních pojmů historického tvarosloví, např. „šambrány“, pro tvary účelově i formálně zcela odlehlé funkce. Podobnost s historickými tvary pomocí užití jejich názvů má odůvodnit blízkost použitého tvaroslovného aparátu historickému prostředí. Ve skutečnosti jde o naprosto mimoběžnou paralelu.

Tyto poznámky k nedostatkům Rozhodnutí OPP MHMP z 20.12. 2004 ve věci novostavby bytového domu a parkingu na pozemcích č. 723 a 724 Hlavního města Prahy souhlasně navazují na vyjádření odborných institucí a vědeckých rad. Rozborem několika konkrétních detailů předložené dokumentace dokládají vady názoru OPP MHMP o přípustnosti stavby a naopak oprávněnost návrhu Klubu Za starou Prahu za zrušení platnosti uvedeného Rozhodnutí.

Milan Pavlík

Obrázky představující autorské řešení Ing. arch. Jakuba Ciglera, byly publikovány v časopise Zprávy památkové péče č. 2/2004, odkud byly přetištěny. Tato dokumentace byla též prezentována autorem na tiskové konferenci Klubu 24. 1. 2005 a webových stránkách Odboru památkové péče MHMP. Detail řešení fasády navržené novostavby.

NA ROZCESTNÍK KAUZY