Obnova Karlova mostu je bezesporu nejostřeji sledovanou památkovou akcí za posledních mnoho let. V diskusi nad problémem nejčastěji zaznívá kritika zvoleného postupu obnovy i průběhu stavby, ze kterých pak většinou vyplývají vážné obavy o osud této jedinečné památky. Klub za starou Prahu průběh stavby pozorně sledoval, seznamoval se stanovisky zúčastněných partnerů a počátkem prosince 2008 vydal své první veřejné stanovisko k této věci.

Během uplynulého roku se problémy na mostě i jejich kritika stupňovaly a postupně nabyly formy veřejné skandalizace nedostatků, která v médiích vytěsnila skutečnou odbornou diskusi. Z hlediska podstaty problému je tento posun velmi nešťastný, a to zejména z toho důvodu, že většina vytýkaných závad má bohužel reálný základ. Před začátkem stavby skutečně nebyl vypracován úplný stavebně-historický průzkum, stavba nemá zpracovaný prováděcí projekt a neúčastní se jí žádný architekt se zkušenostmi z obnovy památek, na stavbě je citelná absence restaurátorů i techniků z oboru péče o kamenné památky, velmi sporná je kvalita prací i způsob výběru subdodavatelů, během obnovy je vyřazováno nepocho-pitelně mnoho starších kamenů, více než diskutabilní je výběr kamenů i malt atd. Přes řadu veřejných protestů laiků i odborné veřejnosti k nápravě tohoto stavu ne-došlo. Pod tlakem NPÚ se částečně zlepšila např. práce kameníků, byl konečně zahájen průběžný průzkum, ale stavba jako celek je bohužel dokončována v režimu běžného stavebního díla, bez podstatných změn metod práce.

V současné době se chýlí ke konci první etapa opravy, která spočívala ve vložení hydroizolace do vozovky a s ní spojeném přezdění parapetních zídek mostu. Při vědomí havarijního stavu některých mostních oblouků Klub Za starou Prahu od počátku souhlasil s vložením hydroizolační vrstvy, která by ochránila jádro mostu před srážkovou vodou. Po zkušenostech z dokončované etapy musíme bohužel konstatovat, že vložení izolace se stalo záminkou pro kompletní přezdění parapetů mostu, které patrně nebylo v takovémto rozsahu nezbytné. Je zjevné, že od počátku se na mostě prosadil liniový způsob stavby, který preferuje masivní výměnu historického zdiva a "komplexní" obnovu bez ohledu na autenticitu a historickou hodnotu kamenných bloků.

Tyto a další nedostatky svědčí zejména o selhání investora (Magistrátu hl. m. Prahy), na jehož vrub lze připsat nepochopitelné podcenění přípravné fáze obnovy v podobě podrobných průzkumů a realizačního projektu, velmi nešťastnou volbu projektanta i tzv. dodavatelského systému a zejména alarmující formulací zadání obnovy Karlova mostu jako v podstatě běžné stavební akce na liniovém inženýrském díle. Jedním z hlavních problémů současné obnovy Karlova mostu se tak ukázal evidentní nezájem investora přiznat si byť jen dílčí pochybení v přípravě a průběhu stavby a pokusit se o jeho principiální nápravu.

Obnovou mostovky a parapetů končí etapa, při níž byly zasaženy převážně novější části mostu. Z hlediska mostu jako takového je však klíčové, že případným pokračováním opravy budou dotčeny partie mnohem cennější včetně nejstarších originálních konstrukcí.

Z této skutečnosti a z dosavadního průběhu prací vyplývají podle názoru Klubu Za starou Prahu tyto zásadní závěry:

Vlastník památky a investor akce, Magistrát hl.m Prahy, který je prostřednictvím svého odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu paradoxně zároveň i odpovědným orgánem památkové péče, nese plnou odpovědnost za právě dokončovanou etapu a všechny její nedostatky. Jeho povinností je vyvození nezbytných kritických závěrů, které se promítnou do dalších etap obnovy.

Při vědomí mimořádné hodnoty mostu a dosavadního více než neuspo-kojivého průběhu prací by měl vlastník zejména:

1. Zásadním způsobem změnit celkový přístup k obnově Národní kulturní památky Karlův most. Stávající průmyslový přístup je při obnově kulturních památek a Karlova mostu zvláště vyloučen!

2. Zřídit odbornou pracovní skupinu, složenou z památkářů, architektů a inženýrů, restaurátorů, zástupců profesních komor vč. kameníků a kamenosochařů i odborníků z příslušných vysokých škol, která transparentním způsobem prodiskutuje zásady budoucí obnovy, navrhne konkrétní postup a bude i v průběhu obnovy garantem kvality a odbornosti realizovaných prací.

3. Zadat dopracování stavebně-historického a restaurátorského průzkumu pláště mostu, který musí předcházet projekční práci.

4. Vybrat architekta obnovy mostu a zajistit zpracování kvalitní prováděcí projektové dokumentace. Výběr projektanta se musí řídit jediným kritériem, kterým je dlouhodobá zkušenost s památkovou obnovou kamenných památek. Máme za to, že první etapa obnovy jasně prokázala, že pouhá znalost projektování běžných mostních a dopravních staveb nevede k uspokojivému výsledku. Projektová dokumentace musí obsahovat např. i alternativní řešení výběru kamene a způsobu jeho opracování, podrobné údaje o složení atypických malt, či vyřešení estetických i řemeslných aspektů zásahů do originální hmoty mostu formou návrhů na restaurování. V zájmu kvality přípravy akce doporučujeme průběžnou širokou odbornou diskusi navrho-vaných postupů, resp. zveřejňování výsledků práce pracovní skupiny.

5. Při přípravě projektové dokumentace i v průběhu stavebního řízení velmi odpovědně zvažovat nutný rozsah zásahů do pláště mostu, resp. hledat cesty, jak se takovým zásahům vyhnout, pokud nebudou absolutně nezbytné.

6. Při výběru dodavatele stanovit kriteria tak, aby byla vyloučena možnost zadat zakázku bez posouzení skutečné odborné schopnosti dodavatele. Pro obnovu památky tohoto významu nestačí jen seznam referenčních akcí, který může obsahovat práce, provedené pro uchazeče jinými dodavateli. Kriterium ceny by mělo být při výběru dodavatele obnovy Karlova mostu až druhořadé. Důrazně doporučujeme využít zkušeností z vyspělých zemí a nevybírat tzv. vyššího dodavatele, kterému je pak bez další kontroly svěřen výběr tzv. poddodavatelů, ale všechny i dílčí profese vybírat adresně a jednotlivě. Pro větší transparentnost je možno do výběru dodavatele zapojit pracovní skupinu odborníků (viz bod 2).

7. Po zahájení prací na opravě mostu provádět průběžný historický i tech-nologický průzkum a dokumentaci zásahů. Práce organizovat formou tradiční kamenické hutě, s vysokým podílem ruční řemeslné práce, za zásadní účasti zkušených restaurátorů a architektů a pod dohledem pracovní skupiny.

8. Základní prioritou v celém průběhu obnovy musí být minimalizace zásahů, zejména výměn kamenů a konzervační přístup k opravě. Za optimální lze považovat, pokud by opravné zásahy mohly být vůbec vyloučeny, pokud budou součásti pláště mostu shledány (po vyschnutí vlivem nové hydroizolace) dostatečně soudržnými.

9. Po celou dobu přípravy a pak i realizace počítat s tím, že bude zákonitě docházet k průběžným změnám na základě nalézaných skutečností a postupně získávaných zkušeností. Nelze proto akci naplánovat jako běžnou, časově i finančně předem přesně určenou opravu liniové stavby. Vzorovým typem opravy srovnatelné stavby je postupná konzervace a restaurování pláště katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která probíhá kontinuálně v podstatě bez přerušení od počátku sedmdesátých let 20. století.

Karlův most bezesporu patří mezi nejvýznamnější památky v České Republice. Při jeho obnově je třeba koncentrovat všechny dostupné síly a zkušenosti, které zajistí, že naše intervence bude s odstupem času vnímána jako příkladná obnova kulturní památky evropského významu. Současný průběh prací má k tomuto stavu velmi daleko. Pokud se v dalších etapách obnovy přístup investora a všech zainteresovaných stran nezmění, nelze vyloučit závažné narušení umělecké i historické podstaty Karlova mostu.

Klub Za starou Prahu proto vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby zvážil výše uvedená doporučení a postupoval s vědomím, že za veškerá další případná poškozené této národní kulturní památky ponese jako její vlastník plnou odpovědnost nejen z hlediska právě dnes platných zákonných ustanovení, ale zejména z hlediska budoucích generací.

Praha, 17. listopadu 2009

PhDr. Kateřina Bečková, v.r., předsedkyně Klubu Za starou Prahu

PhDr. Richard Biegel, Ph.D., v.r., jednatel Klubu Za starou Prahu

Na vědomí:
MUDr. Pavel Bém, primátor Hlav. města Prahy
Mgr. Jan Kněžínek, ředitel Odboru kultury, památkové péče a cest. ruchu MHMP
Václav Riedelbauch, ministr kultury ČR
Ing. arch. Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ
Doc. PhDr. Josef Štulc, prezident českého Národního komitétu ICOMOS
JUDr. Jiří Varhaník, ředitel Památkové inspekce MK ČR
Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD)
Vybrané redakce médií