Rektor ČVUT prof. Ing. Jiří Witzany,DrSc. poskytl 23. 7. 2002 redaktoru Petru Janišovi rozhovor v Právu reagující na rozhovor téhož redaktora v Právu 22. 7. 2002 s novým pražským primátorem Dr. I. Němcem, ve kterém se dotkli též současného stavu rekonstrukčních příprav Karlova mostu.Snad tomuto minimálnímu časovému odstupu obou rozhovorů můžeme přičíst množství neúplných informací eventuálně zamlčení podstatných skutečností.

Uvádíme proto pro lepší informovanost čtenářů strohá fakta objektivního charakteru, citovaná z dvou základních úředních rozhodnutí, která každý projekt objektu památkového charakteru musí získat. (Karlův most je památka zařazená v rámci pražské památkové rezervace do seznamu světového kulturního dědictví a je prohlášenou národní kulturní památkou - NKP). Citována jsou jednak Závazné stanovisko odboru památkové péče Magistrátu hl. m. P. a jednak Odborné vyjádření SÚRPMO z 28. 3. 2002; oba elaboráty po stránce věcné jsou souhlasné.

Projekt autorů prof. Ing. J. Witzany, DrSc., Ing. arch. Šantavý, Ing. J. Křížek,CSc. byl zamítnut, a to z těchto důvodů:

• Za zcela nepřijatelné jsou průrazy kleneb pro odvodnění vozovky. Odvodnění mostu je nutno realizovat pomocí stávajících historických kanalizačních chrličů a kanalizačního systému.
• Odtěžování historických násypů je nepřijatelné.
• Otázka zachování nebo odtěžení novodobé betonové desky není dosud uspokojivě dořešena. Pro zodpovědné a skutečně objektivní posouzení tohoto problému je nutno provést v předstihu kopané sondy v celé délce mostu.
• V navržené podobě s realizací spínacích táhel z hlediska pam. péče nelze v žádném případě souhlasit. Kotvení masivní železobetonové převázky představuje mimořádně drastický zásah do konstrukce kamenných parapetních zídek.
• Je nutno přeřešit navržený systém izolace vozovky.
• Z hlediska pam. péče je nutno uplatnit velké výhrady k navrženým technologickým postupům v sanaci kamenného zdiva (fluátování atd.)
• Je nutno přehodnotit způsob kotvení ochranných klecí na sochy a minimalizovat zásahy do parapetních zídek.
• V projektu není nikde řešena ani koordinována ochrana mostu proti povodním.

Požaduje se proto nové zpracování stavební dokumentace.

Z uvedeného je patrno, že je nutno v nově zpracované realizační dokumentaci tyto základní problémy mostu řešit jinak (včetně dalších nejmenovaných, jako je lepší rozčlenění stavby na postupně a individuálně řešené úseky, problémy investorské včetně průhlednosti finanční a dodavatelské stránky rekonstrukce, zabezpečení pilířů, ve spojení s Galerií města Prahy vypracování evakuačního plánu barokní galerie soch či jejich zabezpečení na místě pro případ katastrofy - nárazu lodí či během očekávané 100 leté vody na dnes zcela nepřipravený most atd.). Proto byla ještě primátorem Ing. arch. Kaslem zřízena “Komise expertů“ (PES), dosud působící při TSK i s důvěrou nového primátora Dr. Igora Němce. Komise považuje stávající projekt výše uvedených autorů za nezpůsobilý realizace. Požaduje ve shodě s památkovými orgány projekt přepracovat v duchu daleko šetrnějšího přístupu k památce, respektujícího všechny připomínky památkových orgánů. Výsledkem má být nesrovnatelně finančně méně náročná oprava zatěžující daleko méně centrum Prahy. Budou se na ní podílet přizvaní specialisté - odborníci, které komise doporučí, a kteří sdílí novou filosofii přístupu k opravě mostu.

Doplněk po povodni

Znenadání udeřila s plnou silou obávaná stoletá voda. Její maximum přesáhlo úroveň Q 100 z roku 1890 o 140 cm. Karlův most vydržel bez viditelného poškození. Voda dosahovala po římsu opěrných trojúhelných pilířů mostu. Povodeň se stala zcela jasným důkazem toho, že koncepce opravy z let sedmdesátých (železobetonová deska a její zakotvení do kleneb a obvodových zdí) zpevnila výrazně celou konstrukci a zabránila v krajní situaci zničení mostu. Bylo by protismyslné nyní odstranit tento stabilizující prvek, který se osvědčil v krizové situaci a nesporně přispěl k záchraně mostu.

Kopané sondy potvrdily, že deska není dle tvrzení prof. Witzanyho rozpadlá chemismem, a roxorová výztuž zkorodovaná. Naopak je pevná, blížící se betonu 400. Dle výpočtu Ing. Vl. Tvrzníka, CSc. smrštění desky činí pouze 1,86 mm a roztažení při oteplení 1,68 mm.

Také mosty v Písku a v Řezně mimořádnou situaci zvládly. Oba mosty byly či dosud jsou rekonstruovány obdobnou metodou doporučovanou Klubem již 10 let (viz Věstník Klubu 1-2/2001). Přes most v Písku se voda dokonce valila. Smetla pouze oba parapety a sochu. Jedním z autorů rekonstrukce mostu v Písku byl Doc. Ing. Jiří Pauli, CSc., člen Klubu, na jehož myšlenky při návrhu opravy Kalova mostu dnešní členové Klubu navazují.

Domníváme se, že pro Karlův most bylo obdobně velkým štěstím, že nedošlo v sezóně 2001-2002 k odstrojení mostu, že násypy nebyly vytěženy a zbaveny stabilizující železobetonové desky, jak autoři projektu vytrvale naléhali. Kdo ví, zda by most dnes neležel v troskách či nebyl těžce poškozen. Povodeň se stala absurdním důkazem oprávněnosti a společenského významu i profesní kvality práce oponentní skupiny Klubu a Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) i PES (pracovní expertní skupiny), konstatující stabilitu Karlova mostu.

Milan Pavlík