Zbourat či nezbourat Haškův dům ve Školské ulici, otázka málem pro Hamleta (článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 2/2002) V minulém čísle Věstníku jsme obsáhle psali o záměru zbourat dům čp. 1325-II ve Školské ulici 16 v Praze 1 (rodný dům spisovatele Jaroslava Haška). Jako důvod majitel uvádí špatný statický stav objektu. Současně jsme informovali o názoru Klubu Za starou Prahu na tuto problematiku a rovněž o úsilí, které Klub vyvinul na jeho záchranu a zapsání do seznamu kulturních památek. Tomu se pochopitelně majitel domu brání. V současné době projednává ministerstvo kultury žádost majitele o zbourání objektu v odvolacím řízení. Majitel označil vyjádření Klubu i ostatních organizací za nevěrohodná, neúplná a zcestná, jejich posudky kvalifikuje jako chybné a nedostatečné. Klub měl možnost prostudovat základní a výchozí materiál, kterým majitel podkládá své argumenty o nezbytném odstranění domu, podrobný statický výpočet konstrukcí objektu projekční kanceláří IKC spol. s.r.o. Pro rozbor této problematiky je ale nutno si uvědomit, za jakým účelem byl statický výpočet objednán a vypracován. Ve výpočtu nejsou chyby z hlediska statického. Jednoznačně vyčíslený posudek vybraných prvků splňuje kriteria o jejich nespolehlivosti. Jiná je ale otázka, zda se má dle tohoto výpočtu a zjištění navrhnout dům ke zbourání nebo dát návrh na jeho opravu. Statický výpočet ze zjištěných a provedených sond, z jejich zakreslení, řeší zatížení a následně vyčíslené hodnoty srovnává v nerovnostech s hodnotami, které dovolují současně platné normy. Tady je nerovnost nevyhovující a výsledek vede k požadavku odstranění budovy. Pro úplnost připomeňme, že bylo provedeno do podlah 15 sond, z nichž 13 bylo vyhodnoceno jako nevyhovující, tedy trend směřující jasně k výše uvedenému rozhodnutí - odstranit objekt. Jaká je ale skutečnost stavby? Výpočet posuzoval jenom dvě podlaží a krov. Podlaží přízemí nebo suterénu nebylo vůbec posuzováno, ale jen popsáno. Stejně tak bylo posuzováno zdivo, konkrétně byly posouzeny dva meziokenní pilíře, jeden s nikou ve zdivu. Ten rovněž prokázal neúnosnost zdiva a podpořil tudíž návrh na snesení objektu. Avšak při velikosti domu jde jen o malý počet posuzovaných míst - v úvahu nebyla vzata některá celá podlaží a více prvků. Můžeme tedy zcela hodnověrně říci, že výpočet je nedostačující a můžeme jej odmítnout. Je proto i zarážející, že při zjištěném stavu stropů a zdiva nebyli nájemníci domu vystěhováni a byli ponecháni v celém posledním podlaží. Jsou za tohoto stavu konstrukce skutečně havarijní? Rozeberme tento příklad v situaci, kdy by byla statikovi položena otázka, zda je možno konstrukce ponechat, zesílit nebo jinak upravit. Tak ovšem nebyl úkol zadán, protože pak by byly výsledek zjištění i závěry zcela jiné. Můžeme bez nadsázky říci, že v podobném, ne-li v horším, stavu se nachází velký počet domů s dřevěnými trámovými stropy v celé Praze i v jiných městech a osadách. Dům starý 160 let se zabudovanými zazděnými zhlavími trámů nemůže být jiný, než bylo zjištěno v provedených sondách. Všechna zhlaví jsou a musejí být napadena nejen hmyzem, ale i houbami a zejména přirozeným stavem stárnutí a degradace dřevní hmoty - hnilobou. Všechny přiložené barevné fotografie průzkumu a výpočty dokládají a potvrzují špatný stav objektu. Jak jsme uvedli, kdyby byla položena otázka, jak řešit záchranu, pak reálná odpověď je kladná. Statický výpočet nezakrytě také tuto skutečnost dokládá. Ve všech sondách byly nalezeny a jsou dokumentovány skladby podlah a zejména mocnosti násypů pod podlahou. Jde o násypy od 100 do max. 160 mm, což reprezentuje zatížení 0,10 x 13 = 1,30 kN/m2 až 0,16 x 13 = 2,08 kN/m2 stálého zatížení, které tvoří velký podíl stálého zatížení a tedy výrazně přispívá ke zjištění a překročení stanovených hodnot výpočtového napětí. Pro širokou veřejnost tuto hodnotu zatížení převedeme na staré jednotky zatížení, tj. 130kg/m2 až 208 kg/m2.Vždyť tyto hodnoty se rovnají přibližně nahodilému zatížení normovému pro bytové domy. Pokud by byly násypy odstraněny, pak všechny posuzované průřezy trámů vyhoví. Jenže tak nebyla otázka položena a tak nebyl statický posudek objednán. Pokud by vznikl dotaz na samotné dva meziokenní pilíře, pak i tento špatný stav únosnosti je řešitelný. Jak tedy dál? Potvrzuje se jen skutečnost, že u starých domů, ať zařazených nebo nezařazených do seznamu nemovitých kulturních památek, by měly být vždy vyžádány minimálně dva oponentní posudky, které by ověřily jak výpočet, tak výsledný verdikt a zejména by mělo být položeno několik otázek: jak poškozené konstrukce ochránit a zda je lze opravit a rekonstruovat. Například: posudek dřevěné konstrukce krovu pro Haškův dům je proveden soudním znalcem z oboru dřevěných konstrukcí, uznávaným odborníkem, ale nelze souhlasit se závěrem, že průzkum nemohl být proveden dokonale pro velké množství holubího trusu, a přesto se kloní k názoru, že konstrukce krovu má být snesena. Z vnější prohlídky nejsou na objektu žádné zjevné deformace nebo poruchy, které by vedly k návrhu dům zbourat. Na objektu je řada "nehezkých detailů" jako např. opadávání omítek na klenbách suterénu, odtržení omítek na zdivu, trhliny na přezdění vstupů přízemí atp. Kamenné konzoly pavlačí nejsou vůbec posuzovány, posouzena je pouze povalová konstrukce podlah s opadanou rákosovou omítkou. Po takovéto úvaze a rozboru stavu výše jmenovaného objektu si musíme položit otázku, týkající se i domů, které byly v Praze v nedávné době zbourány: jaké měly poruchy, zda bylo i u nich obdobně požadováno, aby byl proveden jen statický výpočet, který prokáže neúnosnost prvků a který povede k názoru o nemožnosti zachování objektu. Proč není položena statikům současně otázka, jak by se konstrukce daly zachránit a opravit? Základní materiál pro posouzení domu ve Školské ulici - statický výpočet není úplným dokladem, a proto by měl být i ministerstvem kultury odmítnut. Pro posouzení by bylo objektivní vyžádat si ještě další posudky - architektonický, stavební, památkářský, finanční a pod.
Karel Fantyš
|