Na první pohled se zdá být zbytečné, rozebírat minulé události kolem Císařského mlýna v době, kdy je již tato památka z převážné části zdevastována a zbývají z ní pouhé fragmenty původního stavu. Na straně druhé je ale třeba konečně pojmenovat konkrétní příčiny a viníky této devastace a jasně říci, kde se stala chyba.

Rekapitulace případu

Celý případ má kořeny v předlistopadové době. V druhé polovině osmdesátých let došlo k osudovému rozhodnutí přiřknout objekty Císařského mlýna protěžovanému podniku "Art Centrum", který se zabýval mj. nákupem uměleckých děl z československých sbírek a jejich prodejem do ciziny. V Císařském mlýně měly být vybudovány depozitáře - sklady takto vyčleněných předmětů. Na zemní práce spojené s vybudováním skladišť bylo tehdy vydáno platné stavební povolení. Projekt se po listopadu IOSQ zhroutil (jako první odmítlo splnit příkaz a vyčlenit k prodeji ze svých sbírek exponáty Uměleckoprůmyslové muzeum. Art Centrum však zůstalo a již jako akciová společnost "hospodařilo" V Císařském mlýně dále. V průběhu roku 1990, kdy se většina lidí starala o novou společnou budoucnost, postarala se společnost Art Centrum o budoucnost unikátní manýristické památky jednou provždy. V tichu, které poskytl odlehlý kout Královské obory, skrytý před zraky veřejnosti a odborníků, pokračovalo bourání klasicistních budov, bagrování a zemní práce na celé ploše mnohdy až na skálu, které definitivně odstranilo cenné archeologické terény a porušilo statiku zbylých objektů. Ubourána byla dokonce část kopce nad grottou, tedy pozemek v majetku hl. města Prahy, a narušena tak zde vyhlášená přírodní rezervace. Art Centrum, které po roce 1989 ztratilo hlavní náplň své činnosti, přesto pokračovalo dále v plundrování areálu jistě s cílem jeho jiného komerčního využití. Potýkaje ses nedostatkem financí, založilo o několik let později nástupnickou společnost EDERA s.r.o., do níž vložilo jako nemovitý majetek právě Císařský mlýn. Tato taktika je více než jasná. Nástupnická společnost a její zástupci (ti sami lidé) nenesli právní odpovědnost za předchozí podnikání a zbědovaný stav památky. Následující informace jsou vybrány z archivu Pražského ústavu památkové péče a dokumentují vývoj případu od roku 1990 do současnosti.

leden 1990

Pracovnici pražského střediska památkově péče (PhDr. Vodičková, Arch. Prix) shledávají prohlídkou na místě závažné poškozování objektů, které měly být přitom v rámci obnovy podle schválené projektové dokumentace SÚRPMO zachovány - týká se to zvláště kulisové stěny grotty. Památkáři se brání dvojím způsobem - jednak svolávají komisi odborníků pro statické zajištění objektu (ing. Fantyš) a jednak podávají podnět odboru kultury NVP na uložení pokuty za poškození památky.

Jako východisko z této neutěšené situace, zapříčiněné nedostatečnými finančními možnostmi investora se hledá nové využití areálu. Na jednání, konaném v březnu 1990 za účasti zástupců majitele, Útvaru hlavního architekta (ÚHA), Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody (PSSPPOP), Obvodního národního výboru (ONV) bylo závěrem dohodnuto, že vlastník změní svůj záměr využití areálu a to na hotel. Zavazuje se projednat s pražským střediskem a ÚHA podmínky, za nichž je možně hotel v Císařském mlýně vystavět. Již tehdy patrně vlastník zamýšlí spojit se s finančně silným zahraničním partnerem.

duben 1990

Art Centrum se poněkud dotčené odvolává proti pokutě uložené odborem kultury NVP k Ministerstvu kultury ČR a tuto instituci zároveň žádá o přiznání příspěvku na nevyužitou památku.

únor 1991

Stavba prokazatelně stagnuje a stávající objekty nejsou staticky zabezpečeny. Na tento stav upozorňuje Pražský ústav památkové péče.

březen 1991

Situace na staveništi se nelepší. Podle vyjádření arch. Dalibora Prixe ze Státního ústavu památkové péče (SÚPP) "současný zdevastovaný stav některých součástí areálu - konkrétně brány a komínku grotty - je prokazatelně výsledkem zanedbání péče o památkově chránéný objekt a tudíž je naplněna skutková podstata odst. 1 §9 zák. 20/87". Ing. Kuba jako zástupce vlastníka, odpovědný za stavbu, opakovaně ignoruje pokyny památkářů ke statickému zajištění staveb (požadavek obednění brány v průběhu stavby) a stavba stojí. Práce neprobíhají ze strany investora v souladu s vyjádřením památkářů.

červen 1992

K rukám starosty Obvodního úřadu Prahy 6 doručen dopis (9.6.), ve kterém Art Centrum ohlašuje záměr prodat Císařský mlýn a zároveň jej podle zákona č. 20/87 Sb. přednostně nabízí ke koupi městskému úřadu, do jehož kompetence památka spadá. Krátce předtím zahraniční partner odstoupil od spolufinancování projektu. Generální ředitel Art Centra v dopise uvádí, že nový vlastník převezme práva a povinnosti vázané k Císařskému mlýnu a rozestavěnou akci realizuje v původním rozsahu. Z odpovědi místostarosty Prahy 6 řediteli Art Centra vyplývá, že považuje ohlašovací povinnost vlastníka památky za splněnou, ale že obvodní úřad se od dalších osudů památky distancuje, protože nemá prostředky, aby se mohl na akci spolupodílet.

V těže době zjištěno šetřením referentů Pražského ústavu (přípis ze dne 12. 6.), že v areálu provádí firma SANGRIN stavební práce, objednané Ing. Květoslavem Kubou, bývalým vedoucím Art Centra. Při těchto pracech opět nejsou respektovány požadavky památkářů - dosud nebyly provedeny základní zabezpečovací tesařské práce. Pražský ústav proto dává podnět na zahájení správního řízení ve věci uložení opatření podle části páté památkového zákona č. 20/87 Sb. (první pokuta ve výši 30.000 korun byla udělena zhruba před rokem).

srpen 1992

Snahy památkového ústavu ve věci Císařského mlýna vrcholily dopisem jeho ředitelky Mgr. Věry Müllerové stavebnímu úřadu OÚ Prahy 6 (ze dne 14. 8., vyřizuje JUDr. Grecká}. V dopise upozorňuje na pokračující devastaci objektu a táže se, jaká opatření vlastníku uložil stavební úřad. Píše se zde, že při rekonstrukci objektu nebylo a není postupováno podle původního projektu, nebyly a nadále nejsou respektovány požadavky památkové péče: "V souvislosti s tím, si dovolujeme upozornit na ust. §15 odst 3 zákona č. 2O/87 Sb., podle kterého lze za splnění určitých podmínek kulturní památku vyvlastnit. V tomto případě je ta skutečnost,. že vlastník zanedbává trvale své povinnosti a ohrožuje zachování kulturní památky, kterou již dnes prakticky zničil, nesporná." Zdá se však. že ve skutečnosti podnět prokuratuře k přešetření záležitosti podán nebyl. Alespoň o tom chybí doklady v dokumentaci Pražského ústavu památkové péče.

červen 1993

Odbor výstavby OÚ Prahy 6 svolává jednání dotčených orgánů přímo na staveništi v rámci vykonání státního stavebního dohledu, neboť zjistil, že stavební práce neprobíhají v souladu s vydaným stavebním povolením. Jednání, z něhož měl být pořízen zápis se měly účastnit: OÚ Prahy 6, Pražský ústav památkově péče, Ústav teorie dějin umění AV ČR, Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy a Odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR.

červen 1994

(7. 6.) OÚ Prahy 6, konkrétně odbor územního rozvoje a odbor výstavby, posoudil předloženou studii na rekonstrukci a dostavbu Císařského mlýna na hotel (financovanou spol. EDERA s.r.o.), se kterou souhlasí za následujících podmínek. K územnímu řízení budou předloženy doklady o majetkoprávním vyrovnání mezi Art Centrem a společností EDERA a ve studii budou zohledněny fragmenty původního objektu. Současně bude zpřístupněn interiér grotty pro veřejnost - V té souvislosti bude na návrh Pražského ústavu památkové péče požadováno doplnění terénu ve spojnici grotta - kopec.

PÚPP v podstatě studii vitá jako šancí na záchranu Císařského mlýna, požaduje však sestavit kalkulaci nákladů na obnovu grotty, která je v majetku hl. města Prahy (po ubourání mladší budovy se objevila její kulisová průčelní stěna). Památkáři rovněž požadují hloubkový stavebně historický průzkum, který byl v té době skutečně proveden Ing. J. Mukem. Výsledek jednání se jeví jako kompromis památkových nároků - projekt alespoň zachovává historickou kompozici areálu s jeho prvky a počítá s opětným doplněním kopce nad grottou. Ponechme stranou některé aspekty projektu, které by za normálních okolností, kdy se nejedná o bytí či nebytí památky, byly neslučitelné s její památkovou podstatou. Například zřízení kruhového bazénu uprostřed dvora a zahrady v místech, kde byl předtím matčinou investorskou společností zničen původní rudolfínský bazén se zahradou, včetně archeologických terénů, může působit poněkud jako výsměch.

listopad 1994

Odbor památkové peče magistrátu vydává závazné stanovisko ke studii pro územní rozhodování ve věci rehabilitace areálu Císařského mlýna a výstavby hotelu.V tomto stanovisku (18. 11.) se odbor v podstatě ztotožnil se stanoviskem PÚPP. Ve stanovisku se uvádí: "předností studie je záchrana a vkomponování fragmentů dochovaných historických objektů do novostavby a jejich nové uplatnění v rámci hotelového komplexu". Ke studii hlavního průčelí nemá odbor námitek, na návrh Pražského ústavu památkové péče (K. Ksandr) však navrhuje přeřešit vnitřní dvůr, zejména terasovité odstupňování balkonů, velké nečleněné plochy skel v oknech a prosklenou stěnu v přízemí.

Přes vydaná závazná stanoviska se však dále nic neděje a vlastník nemá prostředky a snad ani vůli projekt fyzicky realizovat.

srpen 1997

Německý historik umění, specialista na rudolfínskou éru, Jurgen Zimmer publikuje v časopise Kunstchronik (Monatsschrift für Kunstwissenschaft Museumnswesen und Denkmalpflege, Nurnberg, 50. Jahrgang, August 1997, Heft 8) apelativní text jako ohlas na slavnou pražskou rudolfínskou výstavu s názvem "Rudolf II. und Prag and die Kaisermühle?". Podle něj nepochopitelně již pražští památkáři i laici dávno rezignovali na osud této památky "s pečetí velké architektury". O této kauze se v Praze už radši nemluví a její příčiny nutno hledat v majetkoprávních vztazích. Současný osud Císařského mlýna je o to smutnější, že v minulosti tato památka mnohokrát postižená živelnými i válečnými pohromami vždy dokázala být znovu obnovena.

V rámci koncepce výstavy bylo podle něj nesprávné, že se prezentovala ve Stromovce pouze tzv. Rudolfova štola jako jakási "náhražka" za mnohem zajímavější objekt Císařského mlýna. Tím celý případ dostává rozměr mezinárodní ostudy.

červenec 2000

Odbor památkové péče magistrátu (17. 7.), podepsána Mgr. J. Knížková, dává na vědomí Pražskému ústavu památkové péče, že zahájil proti odpovědnému subjektu správní řízení o uložení opatření §10 odst. 4 zák. 20/87 Sb. o státní památkové péči ve věci Císařského mlýna, neboť tento chátrá a není řádně udržován. Žádá tímto Pražský ústav památkové péče o odborné vyjádření, které bude jedním z podkladů pro správní rozhodnutí magistrátního odboru památkové péče. Tak se celá záležitost znovu rozviřuje, ale zdá se, že opět v zajetých kolejích, které nikam nevedou. Stanovisko, které mapuje aktuální stav objektů Císařského mlýna vypracoval za Pražský ústav památkové péče Vít Matas. Toto stanovisko bylo zasláno na vědomí Klubu Za starou Prahu a z jeho podnětu začala domácí rada Klubu shromaždovat výše uvedené materiály.

Stanovisko Klubu

Od základu pochybené bylo rozhodnutí přiřknout tak významnou památku společnosti Art Centrum pro stavbu depozitářů (nejednalo se v podstatě o nic jiného, než o přímé komerční využití stavebního pozemku). Stavební povoleni vydané na bourací a zemní práce před stavbou nových hal, prováděné bez dozoru archeologů a památkářů "legalizovalo" zánik unikátního historického souboru. Nesprávné bylo i majetkové rozdělení původem jednotného areálu - část pozemku s grottou zůstala v majetku Magistrálu hl. města Prahy. Majetkové rozdělení tříští i odpovědnost za osudy jednotného souboru. V době po roce 1989, kdy Art Centrum ztratilo hlavni náplň své činnosti a stálo bezradně nad problémem nového využití areálu, měly do hry vstoupit státní orgány - zvláště spoluvlastník Magistrát hl. města Prahy a Obvodní úřad pro Prahu 6. A v okamžiku, kdy vlastník zcela prokazatelně demonstroval nedostatek peněz a nechuť byť i jen k základnímu zajištění staveb, jejichž chátrání rychle pokračovalo, mělo se neprodleně přistoupit k řízení o vyvlastnění památky. Čas zde vlastně dokonale "hraje" pro majitele - ten nemá prostředky na opravu a tak vyčkává a snad nechává objekty i záměrně chátrat, aby po nějaké době musel být pozemek zcela sanován, zbaven památkových objektů a mohl být znovu stavebně využit Tentokrát ovšem již bez jakéhokoli břemene památkově chráněných objektů. Jedná se tak o jasný případ spekulace se stavebním pozemkem a způsob "uložení peněz". Je nasnadě, že opakované ukládáni směšně velkých pokut v rámci správního řízení situaci neřeší. Domníváme se, že jediným řešením je podání návrhu na vyvlastnění památky, které je v tomto případě více než opodstatněné. A to co nejdříve, dokud je vůbec ještě co v Císařském mlýně chránit. V případě. že by nebylo dosaženo vyvlastnění památky, bylo by třeba uvažovat o záchraně grotty a vstupní brány jejich přenesením na jiné místo ve Stromovce (zvláště grotta by se dala poměrně snadno sestavit znovu). Je však nutné zdůraznit, že se jedná o nouzové řešeni, které ochuzuje památku o její podstatnou součást a to jedinečnou přírodní scenerii a genius loci, který byl vybrán samotným císařem Rudolfem II.

Domácí rada připraví v tomto smyslu podněty a o dalším vývoji kauzy bude členy Klubu informovat v příštích číslech Věstníku.

Kateřina Hanzlíková
(ve spolupráci s PhDr. Helenou Čižinskou, Karlem Ksandrem a Vítem Matasem)

Další zajímavé informace si můžete přečíst v článku Císařský mlýn - Minimum z historie.