BYLO, NEBYLO...

V království za devatero věžemi vládl starý unavený král. Jeho syn, kralevic, byl však tolik chtivý moci, že se mu pokusil vládu násilně vyrvat z rukou. Mnozí šlechtici a měšt’ané šli nadšeně za mladým králem, ale starému také zůstala hrstka věrných. Ve výstavném hlavním městě toho zdánlivě bohabojného království tak mladý se starým králem vojensky soupeřili o důležité strategické body, zejména o hrad a jediný most přes širokou řeku. Most nejprve držela posádka kralevice, ale když se přelétaví měšt’ané přidali na stranu starého vladaře, ovládli jej zas vojáci královi. Nejprve jedni a poté i druzí své pozice střežili z mostecké věže. A mezi střežením a odpočinkem rýpali svými noži, nožíky a kudličkami do měkkých opukových stěn všelijaké tvary, symboly a obrázky.

A jakou má tato pohádka pointu? Jednoduchou, není to pohádka! Království se jmenovalo České, starý král Václav I., mladý král Přemysl II., dobývané město Praha a most Juditin. Vše se to odehrálo v roce 1249, kdy se mezi 6. a 8. srpnem posádky obou nepřátelských táborů v mostecké věži vystřídaly. Jak spor panovníka a kralevice nakonec dopadl, se mohou zvídavci dozvědět, pokud si to nepamatují ze školy, v příslušné literatuře.

Důležité je však to, že rýpance a rytinky ve zdech věže zázrakem přetrvaly sedm a půl staletí. Jejich odhalení a odkrytí před třiceti lety je bohužel předurčilo k neodvratné zkáze zvětráváním, práškovatěním, otěrem a čas od času i nečekanou sprškou špinavé povodňové vody (naposled v roce 2002). Proto budou nyní po důkladné dokumentaci, provedení kopií a restaurátorském ošetření opět šetrně uschovány pod omítku. A to je vlastně pointa příběhu, možná teprve skutečný happy end.

Čtěte též zde
Foto Martin Krise, leden 2007