ÚVOD K BILANČNÍMU ČÍSLU

Jedno sto pět let nepřetržité činnosti, které uplynuly v roce 2005 od založení Klubu Za starou Prahu, není výročím zanedbatelným. Je příležitostí k ohlédnutí a především k hodnocení. Nikoliv celé historie Klubu, ta byla již podrobně popsána v rámci akcí k stému výročí v roce 2000, tentokrát půjde o hodnocení posledních patnácti let, doby zpočátku plné nadějí a optimismu, které se však bohužel nejednou změnily v zklamání.

Proto je toto číslo Věstníku jiné, než jsou jeho pravidelní čtenáři zvyklí. Nepředkládá obvyklý soubor aktuálních památkových kauz, názorů a zajímavostí, ale přehled tematicky utříděných zkušeností s občanskou ochranou pražských památek po roce 1989, reflexi nejpalčivějších problémů sledovaného oboru a především poukázání na negativní jevy, které již nelze považovat jen za nahodilou chybu či nešťastnou náhodu, ale za nebezpečný trend.

Protože Klub Za starou Prahu se před sto pěti lety zrodil z nespokojenosti s tehdejším způsobem zacházení s památkovým dědictvím, je adresná kritika a veřejné poukázání na chyby a nedostatky jeho tradiční metodou činnosti. Dokud bude důvod bránit "starou Prahu", nelze mlčet. Tím jsme odpovědni našim předchůdcům a jejich stoletému úsilí.

Obracíme se nejen ke členům našeho Klubu, ale též občanům Prahy a celé České republiky i k přátelům v zahraničí a voláme do všech stran:

"Praha jako historické město mimořádných kvalit a současně jedna z nejvyšších kulturních hodnot civilizovaného světa nesmí být hračkou v rukách komunálních politiků, předmětem nevratné konzumace nenasytnými investory ani pokusnou plantáží pro experimentující architekty. Chraňte ji s námi!"