|
JE PRAŽSKÝ HORIZONT ZLATONOSNOU ŘEKOU? Jaro, které v době uzávěrky tohoto čísla Věstníku právě končí, bych směle nazvala jarem nezvykle vážných ataků na horizont historické Prahy. Vše začalo vyhlášením výsledků soutěže na Národní knihovnu na samém začátku března. Co je však oválné oko, líně mžourající nad stromy Letné, proti drůze pyšných věží v Holešovicích, z nichž dvě si hodlají panovačně podmanit celou pražskou kotlinu a směle soupeřit výškou s Pražským hradem? Zástupce developera tohoto stavebního záměru nám řekl v Klubu hrdě: „Ano. Nic nezastíráme, chceme být nejvyšší. Byty vysoko nad horizontem jsou nejdražší a je po nich poptávka. Jsme podnikatelé, obchodníci, naším cílem je vytvořit nejlepší zboží a co nejlépe jej prodat.“ Takže upřímnost za upřímnost: Praha není Klondike, kde si ti první, nejrychlejší a nejdrzejší mohli kdysi vykolíkovat nejlukrativnější claim a začít v něm rýžovat zlato. Po prvních, jak víme z Aljašky, by přišli totiž zákonitě druzí, třetí, padesátí… „No a co my s tím?“ odpověděl by s nechápavým údivem developer, kdyby byl takto náš rozhovor pokračoval, „v té době už bychom měli v Holešovicích dávno vyrýžováno.“ Přátelé, neznáte někdo účinný lék, který sráží zlatou horečku na přijatelných 36 stupňů (metrů)?
|