Okrašlovací spolek ve Znojmě si je vědom, že Znojmo nezbytně potřebuje koupaliště. Současný záměr představitelů Města Znojma řešit uvedenou potřebu využitím pozemků bývalé klášterní zahrady někdejšího kláštera premonstrátů ve Znojmě - Louce však považujeme z mnoha aspektů za nevhodné a nepřijatelné řešení.

Výše uvedený nesouhlas opíráme o následující důvody:

l. Podle našich informací nebyla provedena řádná vyhledávací studie při výběru lokality, která by objektivně prověřila všechny možnosti umístění a rozsahu předmětné investice, včetně posouzení dopadů a vnějších vazeb. Tuto studii nemůže v žádném případě nahradit nekomplexní materiál posuzující dvě investorem předem vytipované lokality (areál stávajícího koupaliště Sokolská, areál Louka).

2. Rovněž nebyl proveden plošný archeologický průzkum a nebyl dokončen stavebně-historický průzkum. Významná je též absence posouzení vlivu investice na životní prostředí, vůbec nebyla řešena problematika dopravní a komunikační. Domníváme se, že bez znalosti výsledků výše uvedených i dalších analýz (sociologická) není možné kvalifikovaně a zodpovědně rozhodovat o jakékoliv stavební činnosti v daném prostoru.

3. Bez řádného posouzení byla odmítnuta z dalších úvah velmi vhodná lokalita u řeky Dyje v Dobšicích, která je pro výstavbu koupaliště již částečně investičně připravena, je bez omezující zástavby a s možností rozšiřování. Stále trvá vstřícný návrh obce Dobšice ke společné výstavbě koupaliště.

4. S umístěním uvažovaného koupaliště, de facto aquaparku, nelze souhlasit vzhledem ke kulturně-historickému významu výše uvedeného památkově chráněného souboru objektů a ploch, které spolu tvoří nedílný urbanisticko-architektonický celek. Tento areál patří nepochybně k prvořadým hodnotám národního kulturního dědictví a má i svůj nadnárodní význam v rámci středoevropského kontextu.

5. Loucký klášter nikdy nebyl součástí zastavěné části města, ale výrazným soliterem v krajině, a v tomto smyslu je neustále ochraňován. Protože zatím nejsou řešeny konkrétní způsoby využití kláštera, nelze uspokojivě určit, jaké budou budoucí nároky na rezervní plochy v okolí. Ty byly vždy jeho nedílnou součástí (zahrady, park). Proto jsme si vědomi toho, že Loucký klášter nejprve potřebuje určit ochranné pásmo a vymezit podmínky ochrany. Eventuální zastavování volných ploch bez definování této ochrany by postupně mohlo vést k devastaci tohoto prostoru.

6. Dle našich informací jsou dotčené pozemky majetkem státu, nikoliv majetkem Města Znojma. Z hlediska výše uvedených aspektů by měl stát velmi zodpovědně zvažovat převod pozemků na jiného majitele, s případným přijetím dalších právních záruk o nezcizitelnosti majetku.

7. Zatím uvažované náklady na realizaci činí cca 145 mil. Kč, což povede k dlouhodobé zadluženosti a výraznému omezení rozvoje města v jiných potřebných sférách. Obáváme se, že v této souvislosti může hrozit i riziko převodu dotčeného majetku na jiného majitele se všemi důsledky, zejména ztráty přímého rozhodování v uvedené lokalitě.

Okrašlovací spolek ve Znojmě konstatuje, že zamýšlená výstavba tzv. městské plovárny v této lokalitě je nevhodná, nepromyšlená, nepodložená a ignorující komplexní využití celého areálu Louckého kláštera. Proto doporučujeme zabývat se umístěním potřebné plovárny v jiné vhodnější lokalitě a k tomu nabízíme veškerou pomoc.

Toto stanovisko vyjadřuje oficiální názor Okrašlovacího spolku ve Znojmě.

Obracíme se na Vás ve věci záměru Městského úřadu Znojmo vybudovat v areálu někdejší barokní a klasicistní klášterní zahrady - tedy v bezprostřední blízkosti bývalého kláštera premonstrátů - městskou plovárnu s příslušným zázemím.

Po prostudování architektonické studie z listopadu 2000, spisového materiálu a prohlídce vybraného stavebního pozemku jsme dospěli k názoru, že výstavba tzv. městské plovárny, z níž by se mělo podle vyjádření správního orgánu SPP stát druhé společenské a sportovní městské centrum, je v těchto místech krajně nevhodná, a to z následujících důvodů:

Plovárna má mít ve svém areálu dva velké a dva malé betonové bazény s příslušnými přídavnými atrakcemi (tobogán, vodní dělo, skluzavky, vlnobití), restauraci, tělocvičnu, parkoviště, kryté lázně, sportoviště atd., půjde tedy o značně náročný provoz, pokud jde o dopravní zátěž v okolí kláštera a o hlučnost. Navíc zabere z někdejšího klášterního areálu území, které by mělo být využito jako klidová zelená zóna (park), oddělující klášter od stále se více přibližujícího městského ruchu a hlavní dopravní tepny na Vídeň. Devastace kláštera, završená v 80. letech 20. století výstavbou hradby panelových domů, které zničily působivé panorama jižní a východní fronty barokních budov kláštera s kostelem, se stala vizitkou kulturní úrovně a ideologie tehdejších rozhodujících městských a státních orgánů. Plánovaný radikální vpád městských zábavních středisek do areálu kláštera je bohužel důkazem o pokračujícím nepochopení hlavních hodnot této památky pro další kulturní vývoj města.

Dovolujeme si proto důrazně upozornit na nutnost přísné ochrany celého areálu bývalého kláštera, který se zdá být podobnými projekty v budoucnu vážně ohrožen.

Uměleckohistorické i kulturně historické hodnoty tohoto kláštera byly naposledy velmi podrobně shrnuty v publikaci ”Premonstrátský klášter v Louce. Dějiny-Umělecká výzdoba-Ikonologie” (autoři Jiří Kroupa-Petr Kroupa-Lubomír Slavíček-Josef Unger), která vyšla roku 1997 na objednávku referátu kultury Okresního úřadu ve Znojmě. Autory jsou odborníci nejpovolanější - umělečtí historici a archeolog, kteří se touto památkou v posledních letech z různých úhlů pohledu zabývali a studovali její význam v kontextu českých i evropských kulturních dějin a výtvarného umění. Potvrdili výjimečnou úlohu tohoto církevního centra, které ovlivňovalo po téměř šest století celkový kulturní (duchovní i umělecký) rozvoj v širokém okolí. Dějiny této církevní instituce byly spjaté těsně se sousedním městem Znojmem, současně ale přesahovaly vždy jen úzké regionální vazby, spojovaly - řečeno soudobým politickým slovníkem - naše země s Evropou.

Klášter představoval vždy uzavřený areál, jehož architektura, umělecká výzdoba, církevní aktivity a později i vědecká bádání měly rozměr nadnárodní a vyvíjely se od počátku v těsné vazbě k panovnickému dvoru.

Pokud by se podařilo soustředit v budoucnu veškerou dostupnou dokumentaci o dějinách kláštera a jeho výzdobě včetně reprodukcí nejvýznamnějších rukopisů, ikonografie, písemných ad. dokumentů, na něž publikace z roku 1997 upozorňuje (třeba formou expozice přímo v prostorách kláštera), bylo by na první pohled zřejmé i laickému publiku, že jde o objekt, který mohl být ve chvíli zrušení srovnatelný s takovými klášterními objekty jako je např. Strahov nebo rakouský Melk či Göttweig. Přesto nebo spíše právě proto, že po zrušení kláštera roku 1784 následoval úpadek, z velkolepé poslední pozdně barokní přestavby zbylo jen torzo a někdejší umělecké poklady jsou z velké části ztraceny, je nezbytně nutné maximálně uchránit to, co je ještě na místě. Je nutné splatit dluh této památce, která byla v letech 1950-1990 nechána napospas armádě a byla pro svoji polohu u přísně střežené státní hranice stranou turistických tras a nefigurovala tudíž nikdy ve výběru objektů, představovaných coby ukázky vzorné socialistické péče o památky. Proto také byla navržena do seznamu Národních kulturních památek až v roce 1990. Její dnešní torzální stav může na první pohled těžko soutěžit s objekty, které v seznamu NKP figurují. Domníváme se však, že v současné době, kdy mizí náš památkový fond ve své autentické podobě téměř před očima, je třeba zavčas podchytit hodnoty, které ještě existují. A hodnota kláštera v Louce je mimo jiné přímo závislá na možnosti obnovit jeho historický areál jako do sebe uzavřený architektonický celek, který se může stát oázou klidu a novým kulturním a duchovním centrem. Význam louckého premonstrátského kláštera pro dějiny, umění a kulturu v tomto regionu od raného středověku do konce 18. století je mimořádný a nezastupitelný. Tvořil vždy specifickou a velkorysou protiváhu městskému prostředí Znojma. Jeho obraz v dějinách kultury této styčné moravsko-rakouské oblasti by měl být rehabilitován, nikoliv rozmělňován vkládáním dočasných atrakcí, které jej mohou ve svých důsledcích znehodnotit.

Jak víte, změní se záhy majitel této památky a je otázka, zda nový vlastník bude ochoten respektovat nejen místní, ale i nadnárodní kulturní význam a charakter bývalého kláštera a zda jej bude chránit před nešetrnými zásahy, které hrozí při komerčním využití. Z tohoto důvodu vidíme jeho prohlášení za NKP jako velmi žádoucí a de facto nezbytné. Jen tak bude možné určit jasná pravidla hry pro majitele i možné české nebo zahraniční investory.