Žáci zkoumají proměny Prahy. K projektu Krajina za školou
(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 2-3/2007)
Procházeli jste někdy ulicemi Prahy a spatřili jste dítě, které třímalo v jedné ruce fotoaparát, v druhé jakousi starou fotku a stále se snažilo sladit obrázek v objektivu s tím na papíru? Pak jste měli štěstí a narazili jste na některého z žáků deseti pražských škol, které jsou již druhým rokem zapojeny do projektu Krajina za školou.
Jeho smyslem je přivést děti (a často i učitele, rodiče či širší veřejnost) k zájmu o své okolí, o jeho historii a proměny. Základní myšlenka projektu je jednoduchá: Žáci pátrají po starých fotografiích z okolí jejich školy, poté se snaží nalézt co nejpřesněji místo původního záběru a pořídit nový snímek téhož místa v dnešní podobě. Vzniklé fotodvojice představují jednoduchý způsob, jak se názorně seznámit s historickou proměnou daného místa.
Trafika v Radotíně (kolem roku 1925/2007)
„Stará trafika byla kdysi krásná dřevěná boudička, která zákazníka uměla upoutat. Dnes na jejím místě stojí
nevábná betonová zamřížovaná buňka, před kterou by člověka stěží napadlo nechat se vyfotit.“
Nová fotografie: Oto Novotný, 4.B, ZŠ Loučanská, Radotín
Projekt navazuje na úspěšné Zmizelé sudety, u jehož zrodu stál Petr Mikšíček z občanského sdružení Antikomplex: „na začátku projektu krajina za školou byl fascinující zážitek z možnosti porovnávat historii a současnost pomocí historických fotografií. V roce 2002 jsem stál kdesi ve stráni nad obcí Jelení a pozoroval proměny domů, návsi, způsobů dopravy, využívání polí, zalesnění a vodních toků. Měl jsem tak možnost uvidět vše, co přineslo (a také odneslo) 20. století. Hned mě napadlo, že tato metoda představuje zábavný způsob poznávání historie místa, jeho proměn a příběhů. Jak skvěle by se tato metoda dala použít v rámci předmětu vlastivěda na základních školách.“
Malý mlýn (před rokem 1940/2007)
„Malý mlýn na potoce Rokytka, který zde stál až do roku 1940, kdy byl zbořen, zmizel doslova beze stopy.
Není téměř poznat, kde mlýn stával. Jediné orientační body jsou domy v pozadí a pařez po bývalém stromu,
který jsme náhodou objevili při našem pracném pátrání.“
Stará fotografie zachycuje tzv. Malý mlýn na říčce Rokytce, protékající libní. stál v prostoru dnešního náměstí
dr. Holého. Jde o snímek z období před druhou světovou válkou, kdy na Rokytce existovalo mlýnů několik
a tento patřil k těm menším. na jeho místě je nyní cesta podél Rokytky a soukromé pozemky, zčásti patřící
i k areálu základní školy Zenklova.
Nová fotografie: Matěj Kroupa, 8. C, ZŠ Bohumila Hrabala, Libeň
Projekt krajina za školou se rozběhl po celé republice, nyní vrcholí jeho pražská varianta pod vedením sdružení TeReZA. A jak práce žáků a studentů ukazují, přináší zajímavé pohledy na pražskou „krajinu“. nejpatrnější proměnou jsou všudypřítomná auta, která vystřídala Pražany v ulicích. Výrazně se na dnešním vzhledu Prahy podepisují (a to doslova) grafitti, ale například i dráty tramvají či barevné popelnice na tříděný odpad. Dosavadní výsledky projektu můžete zhodnotit i vy, stačí navštívit internetovou „galerii“ na adrese http://praha. krajinazaskolou.cz. Dáváte-li přednost fotografiím v papírové podobě, počkejte si na výstavu, která se uskuteční v květnu příštího roku v novoměstské radnici. ochutnávku vybraných fotodvojic s popisky od dětí vám nyní nabízíme i zde.
Palackého třída/Zenklova (1900/2007)
„Škola Zenklova. Do ní chodím já 6. rokem a má sestra 2. rokem. Podle mého je bezva, že lidé mohli chodit
po chodníku (dnešní vozovka).“
Fotodvojice zachycuje Palackého třídu v libni v roce 900 (dnes Zenklova).
Tehdy to byla hlavní libeňská třída a takhle tam lidé korzovali ve chvílích volna (zpravidla v neděli).
V popředí je škola „na zámku“, dnes ZŠ Zenklova.
Nová fotografie: Lucie Dovhunová 6. A, ZŠ Bohumila Hrabala, Libeň
krajina za školou však neznamená jen fotodvojice s komentářem. Děti se v průběhu projektu učí mnoha rozmanitým věcem a zažívají nevšední dobrodružství. věcem a zažívají nevšední dobrodružství. Pátrají v archivech, besedují s pamětníky či jen oživují rodinné vzpomínky nad starými fotoalby. Ale i okolí jejich školy je pro ně často neznámou, jak nám sdělila paní učitelka ze ZŠ Bohumila Hrabala Dominika Dobrylovská: „Je nutné dávat dětem takové úlohy, na něž stačí, protože nejen šesťáci, ale i starší děti často skutečně neznají svou „krajinu za školou“ a nepoznávají místa, kolem nichž každý den chodí. Takže sedíme nad plánem Prahy a děti si navzájem vysvětlují, odkud je nejlepší fotit.“
Horovo náměstí (1890/2007)
„Je to nedaleko mého bydliště, jezdím tam někdy tramvají, někdy autem, ale nikdy bych neřekl, že to tam
vypadalo tak, jako je to na fotce z roku 1890, asi proto se to tam jmenuje Horovo náměstí, protože te? to tam
na 100 % nevypadá jako náměstí. Zhruba uprostřed fotografie je pekař Jungmann, který jak můžete vidět,
měl pekařství na rohu.“
Stará fotografie zachycuje život v prostoru dnešního Horova náměstí v Libni v roce 1890. Pozdější úpravy toto místo
změnily téměř k nepoznání. Kopec v pravé části snímku byl odvezen a terén srovnán, domy zbořeny. Na novém
snímku je vidět ulice Zenklova, nad níž je vedena železniční trať a silnice, to místo je zcela odlidštěné.
Nová fotografie: Lucie Dovhunová, 6. A, ZŠ Bohumila Hrabala, Libeň
často je třeba překonat obtížné překážky, chtějí-li se žáci vskutku dostat na místo původního záběru. Ale například ani nový dům nezabrání nadšeným „pátračům“ pořídit přesnou fotodvojici, stačí se přece domluvit s vhodným nájemníkem a vyfotit snímek z jeho okna... Ideální příležitost, jak si vyzkoušet své komunikační dovednosti.
Šlechtova restaurace (?/2007)
Královská dvorana, tzv. Šlechtova restaurace je vlastně bývalým loveckým zámečkem postaveným v letech
1689–1691 v Královské oboře, dnešní Stromovce. V roce 1882 získal objekt do pronájmu V. Šlechta, jehož rodina
zde provozovala do 70. let 20. století restauraci. V roce 1978 a 1980 objekt vyhořel, roku 1989 byl pouze
provizorně zastřešen a v roce 2005 staticky zabezpečen. (z brožury: Volný čas na sedmičce)
Odhad stáří pohlednice: 30.–40. léta 20. století.
Nová fotografie: Soňa Volrábová, ZŠ Umělecká, Praha 7
Učí se však i učitelé. nejen v cyklu odborných seminářů, které jsme pro ně připravili, nýbrž i od dětí. „Jednomu chlapci jsem zapůjčila i svůj vlastní fotoaparát a vrátil ho v pořádku – navíc mne naučil jednu jeho funkci, o níž jsem zatím sama neměla tušení,“ prozradila nám Dominika Dobrylovská.
objevování pražské minulosti a její srovnávání s dneškem zatím baví děti i učitele. Zbývá počkat, jak na proměny Prahy zachycené dětmi a studenty pomocí fotografií zareagují ostatní Pražané a jak je zhodnotí. Jedinečnou příležitost k tomu budou mít na květnové výstavě příští rok.
Petra Šebešová, Sdružení TEREZA
petra.sebesova@terezanet.cz
Projekt koordinuje sdružení TeReZA (www.terezanet. cz), partnery projektu jsou o.s. Antikomplex a ekocentrum Podhoubí. Projekt je spolufinancován z evropského sociálního fondu, státního rozpočtu české republiky a rozpočtu Hlavního města Prahy.
Popisky k fotodvojicím (popisky od dětí jsou kurzívou a v uvozovkách, zbylé popisky vytvořili učitelé)