Výškové stavby a historická centra Paříže, Vídně a Šanghaje

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2004)


V poslední době se objevily zajímavé informace v tisku o problematických návrzích výškových staveb v centrech výše uvedených velkoměst. Chceme ji nyní stručně přiblížit našim čtenářům v tomto komentáři.


Paříž. Mrakodrapy u Seiny. Snímek Lidové noviny 4. 11. 2003.


Lidové noviny přinesly 4. 11. 2003 zprávu agentury Reuters, ČTK pod názvem Paříži zřejmě přibudou mrakodrapy i s vyobrazením řady věžáků u Seiny s průhledem na Eifelovu věž. Agenturní zpráva stručně konstatuje, že pařížská radnice v čele se socialistickým starostou B. Delanoe se zabývá myšlenkou zrušit vyhlášku z roku 1974, která výstavbu věžových domů (mrakodrapů) zakázala v centru města a povolila výlučně budovy do výšky 31 m (v historické části dokonce jen 25 m). Podnětem k této vyhlášce bylo pobouření obyvatel i odborných kruhů po postavení mrakodrapu Tour Montparnass vysokého 209 m v roce 1972. Každý, kdo vyšlape schody ke kostelu Sacre Coeur potvrdí, že tento mrakodrap kazí panorama města, mění jeho specifický charakter.


Vídeň. Nové panorama Donau City. Snímek Stavba 3/2003.

Vídeň. Wienna City Tower – novostavba administrativní budovy (87 m) dokončená v srpnu 2003. Jediný realizovaný objekt kontroverzního záměru Wien-Mitte.


Časopis Stavba 3/2003 přinesl dva pozoruhodné příspěvky. Jednak o výstavbě mrakodrapového centra „Donau City“ ve Vídni jednak o záchraně historického centra Šanghaje. Vídeň prochází v současné době problematickým obdobím. Usiluje o zachování pověsti města mezinárodního významu doplněním komplexu „UNO-City“ (otevřeného v roce 1979), dalšími dvěma soubory výškových budov „Donau City“ a vedlejším „Donau InseI“. Autor článku v časopisu Stavba Richard Němec považuje nově vzniklý soubor za ucelený. Vyznačuje se promíšenými funkcemi (kanceláře, obytné budovy, obchod). Zároveň je však v článku poznamenáno, že i v souvislosti s tímto záměrem, realizovaným v části města oddělené od historického jádra Dunajem a se samostatným přírodním prostředím dunajského ostrova, došlo k diskusím o narušení horizontu města Vídně. O dalším, daleko závažnějším problému Vídně, zamýšleném komplexu věžových domů Wien-Mitte ještě blíže v centru, informuje samostatně následující článek K. Bečkové.


New York. Nové panorama s vítězným návrhem D. Liebeskinda. Snímek Stavba 5/2003.


Článek Renovace historické architektury v šanghajském stylu, publikovaném rovněž v čísle 3/2003 časopisu Stavba paní Tess Johnston (s replikou Jana Bendy) se zabývá problematikou postupů památkové péče v Šanghaji. Článek je vybaven šokujícími leteckými pohledy na situaci. Historické město zčásti zachované je obklopeno neuvěřitelným počtem mrakodrapů, těsně ho svírajících. Paní Tess Johnston konstatuje, že Šanghaj v posledních deseti letech přešla z devatenáctého přímo do jednadvacátého století. Památková péče místních orgánů správy města neodpovídá našim zvyklostem. Domy tzv. Francouzské čtvrtě Šanghaje podnikatelé někdy rekonstruují tak, že je zboří a znovu postaví. Aby dosáhli lepších parametrů bytů, zvětší dům půdorysně i výškově. Absurdnost tohoto „památkového“ přístupu paní Tess Johnston rozhořčeně kritizuje. V replice na tento článek její autor Jan Benda, že „osobně v sobě nenosím příliš mnoho nostalgie pro staré zašlé časy“. Přesto mu vadí mizení skutečné hodnoty autentického charakteru města. Kritizuje však překvapivě českou, dle něj „velice přísnou památkovou rekonstrukci“. Musíme však s ním souhlasit, že v Číně sehrála svou neblahou roli „kulturní revoluce“. Pro nás je na obou příspěvcích nejzajímavější bohatá fotografická dokumentace.

 

Milan Pavlík


Šanghaj. Historické centrum obklopené mrakodrapy. Snímek Stavba 3/2003.


Snímky 1 – 4 graficky upravil M. Pavlík