Povýšení Královských Vinohrad na město (26. 9. 1879) vedlo nové vzkvétající město kromě jiného ke snaze zdůraznit svůj význam i osamostatněním církevní samosprávy. V roce 1884 se staly Královské Vinohrady samostatnou farní obcí a městské zastupitelstvo rozhodlo o vybudování vlastního městského hřbitova. Velkoryse pojatý hřbitov, umístěný hned za Olšanskými hřbitovy, byl otevřen 23. 3. 1885. Ve středu hřbitova byl v roce 1897 postaven pseudogotický kostel sv. Václava. Vinohradský hřbitov byl několikrát rozšiřován (1897, 1912, 1922) a v roce 1922 na něm bylo zřízeno i popelnicové pohřebiště.

Ve spolupráci s ředitelem pražských hřbitovů ing. J. Grammetbauerem připravili členové spolku Svatobor a Klubu Za starou Prahu průvodce po Vinohradském hřbitově, ve kterém autoři ukazují, že i na nejmladším ze tří největších pražských hřbitovů je pohřbeno mnoho představitelů české a československé vědy a kultury, řada kdysi významných politických osobností, podnikatelé, kteří přispěli k rozvoji českého hospodářství. Životopisy osob spojili autoři s popisem a zhodnocením funerálního umění, které nelze přehlížet. K lepšímu hledání uváděných osob a pomníků jsou připojeny plánky jednotlivých částí Vinohradského hřbitova. Kniha vyjde v roce 2002. Po vydání ji bude možné zakoupit též v Klubu Za starou Prahu.

Poznámka redakce:
Pro zájemce je připravena též vycházka po Vinohradském hřbitově.

Libuše Neckářová