Mnohokrát bylo řečeno, že Malá Strana je výjimečná historická čtvrť, kterou je třeba chránit jako unikátní celek sestávající nejen z historických domů, paláců a chrámů, ale i volných prostor, jako jsou zahrady a dvory, které dávají jednotlivým stavbám odstup, měřítko a ojedinělý kontext. Nebývalé množství těchto volných ploch určuje zásadně charakter celé čtvrti a je základem moudrého principu tyto prostory dále nezastavovat, nýbrž naopak rehabilitovat, a jejich účin tak ještě zvýšit. Toto pravidlo pak musí být vzhledem k malé rozloze a vzájemné provázanosti celé čtvrti dodržováno všude, ve veřejných zahradách i privátních dvorech, neboť jedině tak je naděje, že se Malá Strana jako unikátní historický celek v budoucnu uchová.

Novobarokní dům čp. 421-III a klasicistní dům čp. 420-III na nároží Újezdu a Vítězné ulice. Foto R. Biegel, leden 2007

Na sklonku roku 2006 se Klub zabýval projektem novostavby hotelu ve dvoře domů čp. 420-III, 421-III a 534-III na nároží Vítězné ulice a Újezdu. Podle představy projektanta Ing. arch. Petra Malinského z atelieru DaM by měl být do dnešního dvora v nároží vestavěn ještě jeden veliký sedmipodlažní dům ve tvaru písmene L. Novobaroknímu domu čp. 421 (Újezd 16) by tak měla být zaslepena dvorní fasáda a budova by měla být ve své hmotě zdvojena. Ke zbývajícím klasicistním domům čp. 420-III a 534-III (Vítězná 16 a 18) by bylo několik metrů od dvorních fasád představeno samostatně stojící křídlo, které by domy jednou provždy zakryly. K současným domům by tak byla přistavěna ještě jedna „řada“, jež by vzhledem k nízké zástavbě na opačné straně rozlehlého bloku převzala unikátní výhled na Pražský hrad. Cihlové obložení novostavby architekt zdůvodnil barvou zaniklého barokního opevnění Malé Strany a tím, že v těchto místech kdysi stála cihelna.

Problém novostavby v historickém kontextu považuje Klub Za starou Prahu za jeden z klíčových problémů současné architektury i památkové péče. Každoročně udělovaná cena za novou stavbu v historickém prostředí si klade smělý cíl vybrat ty příklady, které podle našeho názoru nejen obstály se ctí, ale dokonce své prostředí obohatily. Tolik potřebný dialog mezi historickou a současnou architekturou však zároveň nesmí být nikdy zneužíván k ryze komerčním projektům, které cenné historické prostředí jen používají k momentálnímu lukrativnímu investorskému záměru. Návrh vestavby hotelu do nádvoří historických malostranských domů je bohužel typickým příkladem tohoto cynického přístupu. Blok domů, do kterého je novostavba situována, představuje z urbanistického hlediska přechod mezi rostlou historickou zástavbou Újezdu a Všehrdovy ulice a klasicistní regulací Vítězné třídy ze 40. let 19. století. Dvorní fasády domů do Vítězné tvoří pomyslnou hranici, na které se regulace zastavila, přičemž většina historického bloku včetně nádvoří zmíněných domů jsou již součástí nepravidelného rostlého půdorysu s rozvolněnou urbanistickou skladbou typickou pro rozlehlé malostranské dvory.

Nízké domy vedle novobarokního čp. 421-III vymezují hranici, za kterou začíná rostlá malostranská zástavba. Hmota novobarokního domu má být dle projektu směrem do dvora zdvojena. Foto R. Biegel, leden 2007

Historická zástavba Újezdu v kontrastu s vysokým novobarokním domem čp. 421-III. Volný prostor za ním by měl být vyplněn hotelovou novostavbou. Foto R. Biegel, leden 2007

Říční ulice v pohledu od Újezdu. Úzká historická ulička má sloužit k dopravní obsluze hotelového komplexu. Foto R. Biegel, leden 2007

Nádvoří bloku domů mezi Vítěznou a Újezdem. Prostor na snímku je dle projektu určen k zastavění novými hotelovými křídly. Foto R. Biegel, leden 2007

Projekt ateliéru DaM výrazně posouvá hranici regulované zástavby a architektonicky degraduje domy, jež mají být novými křídly zacloněny. Úlitbou za tento přístup má pak být rekonstrukce jednoho nízkého historického hospodářského křídla v nádvoří. Vzhledem k závažnosti případu se Klub Za starou Prahu pokusil přesvědčit architekta o nevhodnosti takto razantního vstupu do historického prostředí. Po neúspěchu tohoto pokusu pověřil dceřinné sdružení Za krásnou Prahu, aby se jako účastník stavebního řízení pokusilo nepříznivý projekt zvrátit. Po další marné diskusi na místním šetření se zástupci sdružení rozhodli odvolat se proti vydanému územnímu rozhodnutí a tím celý záměr zastavit. Výsledek odvolacího řízení zatím není znám.

Dvorní průčelí klasicistních domů čp. 534-III a 420-III, před které má být v odstupu několika metrů představeno křídlo plánovaného hotelu. Foto R. Biegel, leden 2007

Jihovýchodní roh dvora bloku mezi Vítěznou a Újezdem. Zleva nízké stavení z konce 18. století, nároží domu čp. 442-III a dvorní průčelí domu čp. 534-III; nároží i dvorní fasáda má být zakryta novým křídlem. Foto R. Biegel, leden 2007

Pohled ze sousedního dvora domu čp. 532-III přes střechu barokně-klasicistního křídla na dvorní fasádu novobarokního domu čp. 421-III, která má být zaslepena přístavbou hotelu. Snímek dobře ukazuje kontrast mezi nízkou historickou zástavbou a novobarokním domem z konce 19. století, na nějž novostavba hmotově naváže. Foto R. Biegel, leden 2007

Nízké barokně-klasicistní křídlo při východní straně dvora domu čp. 420. Foto R. Biegel, leden 2007

Případ hotelu na nároží Vítězné a Újezdu patří k nejzávažnějším kauzám, které Klub na Malé Straně v posledních letech řešil. Princip vestavby nových křídel do historické malostranské struktury je typickou ukázkou zneužívání architektonicko-urbanistických kvalit prostředí, které jsou tímto zásahem zároveň těžce poškozovány. Jeho plošné uplatňování by rychle vedlo k zastavění rozvolněné malostranské zástavby a jejímu urbanistickému „zadušení“. Skutečnost, že projekt získal bez problémů souhlasné stanovisko odboru kultury a památkové péče magistrátu, jen opět ukazuje vážný stav, do kterého se památková péče v Praze dostala. Ani tak cenná čtvrť, jako je Malá Strana, nemá závazný regulační plán, který by podobpostupům včas zabránit. Pro situaci památkové péče starou Prahu učiní vše, aby nesmyslný projekt hotelu nebyl realizován. Skutečnou záchranou, a to nejen pro Malou Stranu, však bude až vyhlášení jasných pravidel hry a jejich důsledné dodržování. Vůle k takovému kroku ovšem zjevně čím dál více schází.

Richard Biegel