Pražské šindelové střechy

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1-2/2001)

Následující odstavce nejsou ódou na pražské věže či prejzové střechy, ale upozornění na několik objektů v hlavním městě Praze, které chrání i zdobí šindelová střecha. Lze namítnout, co ve třetím tisíciletí s dřevěnou střechou? Však šindelové střechy si pro čas který překonaly , i pro řemeslnou zručnost svých tvůrců, trochu pozornosti zasluhují. Je to dílo odnože tesařů - šindelářů, nebo prknařů; šindele, převážně z modřínového dřeva, štípali ručně na šindelářském kozlu. S touto stolicí chodili po Čechách a nabízeli svou práci.

Obyvatelé hlavního města si patrně vybaví, že znají v Praze tři - čtyři objekty se šindelovou střechou. Ovšem takových objektů je v Praze nejméně sedm, tolik se jich podařilo vypátrat autoru těchto řádků (nejsou uvažovány drobné rekreační objekty v Divoké Šárce apod ). Následující pořadí staveb, jejichž střechy jsou pokryty šindeli, nesleduje důležitost, velikost či historický význam objektu, ale číselné označení městských částí kde se objekt nachází. Praha 1 je na šindelové střechy nejbohatší. Na Hradčanech - v prostoru Nového Světa je objekt první; druhý je též na Hradčanech, v zahradnictví Správy pražského hradu; třetí dům je ve Vlašské ulici pod Petřínem. V Praze 4, v ulici Pod Vyšehradem je čtvrtá stavba se šidelovou střechou. Pátý objekt je v Praze 5 - v zahradě Kinských. V Praze 7 - Troji jsou dva objekty se šindeli, šestý v ulici Pod Havránkou a sedmý v ulici Povltavské.

Novým Světem - bývalým hradčanským předměstím kde kdysi pobývala hradčanská chudina - prochází ulice stejného jména. Na rohu této ulice a ulice Černínské je jednopodlažní dřevěný domek se šindelovou střechou (obr. č. 1). Stavba pochází ze 16. století a původně to byly řeznické chlévy. Po roce 1990 objekt pustnul a stal se útočištěm bezdomovců. Na štěstí získal nového majitele, který jej upravil na hotel "U RAKA". Před hotel osadili lípu z části zakrývající dvanáct řad šindelů, umístili mlýnské kameny, kamenná koryta a hranice polen. Se starou dlažbou tak snad měla být vytvořena iluze starých časů, kdy zde na potoce s raky (později svedeném do kanalizace) klepal mlýn. Tu ovšem poněkud ruší, před hotelem na "kočičích hlavách" parkující, osobní automobily. Zásah motorizace do původního prostředí Nového Světa není nejvhodnější, ale hlavně že šindelová střecha přežila.

Na konci Vlašské ulice, v úseku kde stoupající cesta z města přechází na schodiště petřínské stráně, je obytný dvoupodlažní dům. Na stěně má připevněnu kovovou odlitou popisnou tabulku s označením: "Praha - Malá Strana, 343/27". Dům je zastřešen dvoudílnou šindelovou střechou. Z pohledu ze zdola má hlavní střecha 12 řad šindelů, ze shora 11. Z pohledu shora (obr. č. 2) je část střechy přivrácené k Petřínu zakryta korunou sosny černé. Střecha odvrácená od Petřína je poškozená. Patrně při rekonstrukci komína byla část šindelů necitlivě nahrazena plechovou krytinou.

Třetí objekt se šindelovou střechou v Praze 1 - Hradčanech patří zahradnictví Správy pražského hradu. Nachází se v areálu zahradnictví mezi ulicí Jelení a horní částí Jeleního příkopu. Je to celodřevěná stavba s obdélníkovým půdorysem a s výškou asi 3 metry. Každý díl střechy je sestaven z 10 řad šindelů. Z dosud popsaných objektů je nejmenší, leč pro svůj účel neobvykle velký. Je to totiž včelín (obr. č. 3).

V Praze 4 - Podolí, v ulici Pod Vyšehradem stojí od roku 1856 farní kostel Sv. Michaela archanděla (první zmínka o kostele v tomto místě je z roku 1330). Před kostelem na informační tabuli o kostele Sv. Michaela je též zprávička o dalším objektu se šindelovou střechou (obr. č. 4). Citujeme: "Při kostele stojí památná zvonice jakých je v Čechách málo. V ní visí historický zvon ulitý v roku 1482 neznámým sochařem ke cti Matky Boží a Všech svatých. K němu přibyly roku 1993 dva nové zvony "Michael" a "Jan Nepomucký" z dílny L. Tomáškové - Dytrychové z Brodku u Přerova". Půdorys zvonice má cca 5 x 5 metrů, první podlaží je zděné, druhé dřevěné. Střecha zvonice, na každé ze čtyř částí pokryta 23 řadami šindelů, je ukončena věžičkou, též se šindeli.

Dřevěný pravoslavný kostelík ze zahrady Kinských v Praze 5 má poněkud "stěhovavou" historii. Kostel byl postaven v polovině 18. století ve Velkých Loučkách v Podkarpatské Rusi a odtud byl přestěhován do Medvědovců u Mukačeva, kde byl v roce 1793 zasvěcen sv. Michaelu jako řecko - katolický svatostánek. Z podhůří Karpat byl znova přestěhován v roce 1829 do Prahy. Přestěhování do Prahy patrně souviselo s myšlenkou českých buditelů zřídit na Všeslovanské výstavě skanzen původních českých a moravských dřevěnic. Pravoslavný kostelík v Praze 5 je největším a nejkrásnější objektem se šindelovou střechou v Praze, mezi stromy zahrady Kinských působí velmi malebně (obr. č. 5). Tři cibulovité věže rozličných výšek a tvarů (obr. č. 6) s původními šindeli svědčí nejen o dovednosti prvních řemeslníků, ale i těch kteří střechy po přestěhování obnovovali.

Pěkně tvarovaná je šindelová střecha věže obytné budovy po severní straně vstupní brány trojského Panského statku v Praze 7 v ulici Pod Havránkou čp. 7. (obr. č. 7). Je to zajímavé řemeslnické dílo vzniklé patrně již na konci 17 století v době stavby Trojského zámku. Statek, který patřil k základnímu zázemí trojského panství, je v současnosti používán jezdeckým oddíle Troja. Objekt v restitučních sporech chátrá (včetně šindelové střechy).

V Praze 7 - Troji v ulici Povltavská je ještě jedna šindelová střecha. Jde již pouze o zbytek šindelového zastřešení budov osady Rybáře. Na zániku šindelových střech osady Rybáře má svůj podíl projekt výstavby diplomatické čtvrti. I když se po roce 1989 podařilo památkářům zabránit úplnému zničení osady, jíž vybydlené budovy chátraly a ze šindelových střech zůstalo pouhé torzo (obr. č. 8).

Stanislav Srnský

Autorkou fotografií je Jitka Srnská.

Dům ve Vlašské ulici již bohužel své půvabné šindelové střechy pozbyl.
Do přehledu naopak nebyla zahrnuta šindelem krytá zvonice kostelíka sv. Vavřince v Butovicích
(pozn. webmastera, 13.3.2002)