|
Profesor architekt Josef Schulz uprostřed svých... doplněk (článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2002) Řešení otazníků, které nám zde zanechala doba minulá, mívá často své peripetie. Není například vůbec neobvyklé, že po nespočetných hodinách mravenčí práce se s důkazním materiálem ocitneme "na suchu", aniž by nám vyšla tajenka celá. V této situaci lze asi jen shrnout vydobytá fakta a dát jim pokud možno nějaký kloudný systém. Dříve či později třeba zapracuje šťastná náhoda a objeví se nové poznatky, které posunou případ blíže k cíli nebo jej dokonce objasní docela. Stejně jako se nemusí objevit nikdy, v ojedinělých případech se tak může stát i až nečekaně brzo. Ve Věstníku KZSP č.2/2002 byl otištěn článek o architektu Schulzovi, přesněji o osmi portrétech neznámých mladých mužů, které na jakési fotomontáži obklopují jeho zralou tvář. Uzávěry tohoto článku zhodnotily stav poznání, kdy se zdálo, že je ze skoupých zdrojů vytěženo vše. Byl to (ne)příjemný omyl. Náhle se totiž objevily hned dva nové prameny, které sice nestačily na vyloupnutí celého jádra problému, ale daly celkovému výsledku přece jen novou kvalitu. Považuji proto za svou povinnost původní znění poopravit a doplnit nově získanými věcnými souvislostmi (navíc ještě připojuji několik informací rozšiřujících rámec zkoumaného předmětu). Prosím proto laskavého čtenáře, aby si poslední dva odstavce uvedené stati nahradil následujícím textem: Jméno pod číslem šest je rekonstrukcí slovního fragmentu "HUBSCH", která naštěstí nedává více variant, neboť nepochybně drtivou většinu vyobrazených pánů tvoří studenti Technického učení v Praze, jejichž jediným spolužákem připadajícím v úvahu je Karel Hübschmann (později vytvořil s kolegou Františkem Schlafferem (č.4) jakýsi pracovní tandem - viz dole). Řekl jsem většiny ostatních pánů, protože přinejmenším muž pod číslem pět, Rudolf Tereba, nebyl v roce 1878 studentem, ale asistentem ústavu (od r.1874) a shodou okolností právě na konci ročníku 1877/78 své místo opustil, aby se mohl věnovat soukromé praxi. Všichni jmenovaní studenti kromě Karla Hübschmanna, který je veden coby mimořádný, studovali obor č.II, pozemní stavitelství. Nezbylo, nežli se opět v archivu ČVUT prokousat značně obsáhlým soupisem všech žáků školy nejen ročníku 1877/78, ale i obou sousedních, a vytřídit studující oboru č.II. Těch není nikterak málo (56). Dobrou pomůckou se ukázal být "Katalog studentů architektury v letech 1869-1877" (studující oboru č.I., vodního a silničního stavitelství, měli podle studijního plánu povinný jeden ročník architektury, studující oboru č.II., pozemního stavitelství, ročníky dva). Tvrdším oříškem je popiska hlavy č.7. Vcelku pohodlně se dá číst jako "MÁLEK". Jeden Málek (Emanuel) mezi studenty skutečně je, ale dokončil své pětileté studium již o rok dříve, v roce 1877, na školní rok 1877/78 již není zapsán. S prof.Schulzem se tedy neměl v ústavu potkat. Interpretace jména jako "MALEC" nenachází v seznamech žáků žádnou oporu. Jistou šancí byla i varianta "MAREK", mezi několika Marky se nabízí Václav (*1851) studující obor č.II., ale ten měl vzhledem k datu narození ve studiu jakési menší zpoždění, takže ve školním roce 1877/78 navštěvoval teprve čtvrtý ročník z pěti povinných; nehledě k tomu, že jako "MAREK" při nejlepší vůli zápis číst nelze. Provedl jsem v přehledech studentů důkladnou inventuru a na dvě (v případě neprůchodnosti Emanuela Málka na tři) tváře mi nakonec zůstali dva nejžhavější kandidáti: Vladimír Kabeláč a Václav Zeyer. Případným dalším adeptem ve druhém sledu může být mimořádný student Josef Chlebeček. Nejen teoretickou možností je také Otokar Janáček, který se zapsal do šk. roku 1877/78 jako již do šestého ročníku, ale 27.listopadu 1877 vystoupil (podobně se zachoval F.Schlaffer o rok později, vystoupil 1.2.1879). Stejný školní rok opustili ústav ještě žáci Karel Heřman a Emil Prückner, ale jejich přítomnost na fotu je již poněkud problematická. Heřman byl vyškrtnut, proto jej odsouvám. Prückner podle záznamů pokročil mezi po sobě jdoucími ročníky 1876/77 a 1877/78 z ročníku čtvrtého rovnou do šestého a 1.12.1877 vystoupil ze školy. Přesto muž tohoto jména figuruje v Adresáři hl.města Prahy na rok 1884 coby stavitel a podle dalších pramenů má na svém kontě konkrétní stavební počiny. Pokud připustíme u záznamu na rok 1876/77 chybu, pak by se jednalo o obdobný případ, jako u Otokara Janáčka, resp. Františka Schlaffera, čímž by šly akcie pravděpodobnosti Emila Prücknera výrazně vzhůru. Jaký je tedy výsledek šetření? Na neobsazená místa na fotografii zůstal poměrně úzký okruh adeptů. Správná jména nemohou podle mého názoru jít mimo pět jmenovaných kandidátů. Vyhněme se však kategorickým soudům a lehkovážným zjednodušením, neboť jednoznačné důkazy jsem nenalezl. Uvěříme-li totiž pisateli jmen na obálce originálu, že tvář na pozici č.7 je skutečně Emanuel Málek, pak nemůžeme s čistým svědomím ze hry zcela vyloučit jeho osm kolegů, kteří spolu s ním končili pátý ročník pozemního stavitelství v r.1877 (viz dole). Pro úplnost ještě mohu uvést, že neznámý autor zápisu kromě uvedených jmen napsal na obálku další dvě slova: "NÁRODNÍ MUSEUM". Každá stopa je jistě dobrá, ale... jaká zde může být souvislost s touto ctihodnou institucí? V naší záležitosti jsem neobjevil žádnou. Josef Schulz vstoupil do historie Národního muzea až přihláškou do soutěže na projekt její nové budovy na Václavském náměstí, která byla vyhlášena v roce 1883……… INFORMACE O JMENOVANÝCH OSOBÁCH: SCHULZ Josef (*1840 +1917) CIBULA Václav (*1849 Buckov) na školu nastoupil z praxe stavbyvedoucího a kresliče až ve svých sedmadvaceti letech (1876) a studoval pouze dva roky(!); stavitelem se stal výnosem místodržitelství z 27.11.1891 (?, již v Adresáři hl.m.Prahy na rok 1884 je uveden coby stavitel); ukázka činnosti v Praze: r.1894 čp.470/I. Melantrichova, r.1896-7 čp.253/III. a r.1897-8 čp.250/III. oba Nerudova ul.; r.1891 čp.745/XI. Bořivojova ul. na Žižkově; r.1908 čp.4/XIX. Proboštská ul. v Dejvicích; jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937 HÜBSCHMANN Karel (*1855 Praha) stavitelem se stal výnosem c.k. místodržitelství ze dne 27.7.1887 a dekretem magistrátu hl.m.Prahy ze dne 15.8.1887; ukázka činnosti v Praze: r.1895 čp.448/II. Na Slupi/Apolinářská/Albertov; r.1899 čp.1107/II. Truhlářská (se Schlafferem); r.1896 čp.1244/II. Nové mlýny; r.1898 čp.1263/II. V jámě; r.1903 (1895?) čp.1324/II. a čp.1325/II. Na Florenci (se Schlafferem); r.1903 čp.1333/II. Na Florenci (se Schlafferem); r.1904 kostel P.M.Sedmibolestné; r.1897 čp.286/III. Lázeňská/Saská; r.1890-1 čp.376/III. Karmelitská/Prokopská; r.1896-1908 čp.379/III. Karmelitská; r.1894 čp.411/III. Újezd; r.1890 čp.480/III. Maltézské nám./Prokopská; r.1903-4 čp.489/III. Velkopřevorské nám./Hroznová; r.1895-6 čp. 595/III. Újezd; r.1891-2 čp.121/IV. Pohořelec/Dlabačov/Parléřova/Myslbekova (se Schlafferem); r.1903 čp.146/IV. Pohořelec; r.1906 čp.149/IV. Pohořelec; r.1893 škola v Bubnech (se Schlafferem); r.1894 čp.399/VII. Argentinská; r.1902 čp.675/VII. Kamenická ul.; r.1900 čp.179/XIX. M.Horákové; r.1904 čp.229/XIX. Bubeneč; r.1902 čp.31 Strašnice ul. Na Kocourkách; jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937; zemřel r.1908 CHLEBEČEK Josef (*1856 Chrudim); podílel se na stavbě Strakovy akademie (?); v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937 JANÁČEK Otokar (*1855 Tupadly); jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937 KABELÁČ Vladimír (*1857 Podolí); jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937 MÁLEK Emanuel (*1853 Buda); jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937 PRÜCKNER Emil (*1853 Sedlčany) ukázka činnosti v Praze: r.1880 čp.738/II. Jungmannova/Palackého; r.1888 čp.958/II. Opletalova; jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937 SCHLAFFER František (*1855 Poděbrady): stavitelem dle výnosu c.k. místodržitelství ze dne 21.4.1886; ukázka činnosti v Praze: r.1889 čp.422/I. Skořepka; r.1904-5 čp.909/I. ul. v Kolkovně; r.1905-12 čp.1090/I. (Obecní dům se Šebkem); r.1920-21 čp.60/II. Národní; r.1891-2 čp.140/II. Voršilská; r.1901 čp.144/II. Ostrovní/V jirchářích/Voršilská; r.1902 čp.158/II. Opatovická; r.1895 čp.185/II. Křemencova/Myslíkova; r.1905 čp.224/II. Masarykovo nábř./Na struze; r.1904-5 čp.248/II. Masarykovo nábř./Vojtěšská; r.1907 čp.339/II. Trojanova/Dittrichova/Václavská; r.1912-13 čp.545/II. Ječná/Malá Štěpánská, r.1912 čp.548/II. Ječná; r.1915 čp.555/II. Karlovo nám./Malá Štěpánská; r.1912 čp.617/II. Štěpánská; r.1906-7 čp.763/II. Jungmannovo nám./28.října; r.1898 čp.799/II. Václavské nám.; r.1908 čp.892/II. Panská; r.1921 čp.982/II. Senovážné nám.; r.1907 čp.1081/II. Revoluční; r.1899 čp.1107/II. Truhlářská (s Hübschmannem); r.1889 čp.1124/II. Zlatnická; r. 1903 (1895?) čp.1324/II. a čp.1325/II. Na Florenci (s Hübschmannem); po r.1912 čp.1332/II. Na Florenci; r.1903 čp.1333/II. Na Florenci (s Hübschmannem); r.1910 čp.1375/II. Senovážné nám.; r.1904 čp.1464/II. Senovážné nám.; r.1894 čp.1577/II. Žitná; r.1906 čp.1626/II. Washingtonova; r.1892-3 čp.1772/II. a čp.1773/II.a čp.1775/II. Náplavní/Dittrichova/Resslova/Jiráskovo nám. (čp.1772 a 1775 se Šebkem); r.1947 čp.1940/II. Resslova/Dittrichova; r.1906-7 čp.1961/II. Svobodova/Na Děkance/Vyšehradská, r.1914-16 kostel P.M.Na Trávníčku, r.1903 164/III. Sněmovní; r.1897 čp.167/III. U zlaté studně; r.1909 čp.386/III. Karmelitská/Maltézské nám./Harantova; r.1891-2 čp.121/IV. Pohořelec/Dlabačov/Parléřova/Myslbekova (s Hübschmannem); r.1911 228/IV. Gogolova/Na baště sv. Tomáše; r.1911-2 čp. 249/IV. Na baště sv. Ludmily; r.1913 čp. 284/IV. Na valech; r.1916 čp.290/IV. Badeniho/Na valech; r.1893 škola v Bubnech (s Hübschmannem); jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937; zemřel po r.1947(?) ŠEBEK Josef (*1855 Klatovy) ukázka činnosti v Praze: čp.1090/I. Obecní dům (podle návrhu Balšánka a Polívky stavěl 1905-1912 se Schlafferem); r.1892-93 čp.1772/II., čp.1773/II. a čp.1775/II. soubor nájemních domů Náplavní/Dittrichova/Resslova/Jiráskovo nám. (spolupráce s Fr. Schlafferem); jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937 TEREBA Rudolf (*1851 Praha) ukázka činnosti v Praze: r.1894 čp.288/II. Karlovo nám./Odborů; r.1897 čp.397/II. Trojická; r.1887-8 čp. 872/II. Senovážné nám./Jindřišská; r.1881-2 čp.1605/II. Sokolská; jako stavitel (architekt) v pražských adresářích 1884, 1910, 1925, 1937; zemřel r.1904 ZEYER Václav (*1852 Praha); jako stavitel (architekt) v pražských adresářích: 1884, 1910, 1925, 1937; zemřel 1917 (studijní souputníci Emanuela MÁLKA končící studium pozemního stavitelství v r.1877: Jaroslav BRET *1854 Nová Paka; Antonín KOULA *1855 Český Brod; Robert KRATINA *1855 Praha; Jaromír OPOLEZSKÝ *1852 Nové Strašecí; František PROFT *1853 Tábor; Eduard SCHMAUS *1854 Rokycany; Augustin SIGMUND *1854 Praha; Bohumil ŠTĚRBA *1854 Karlín) PRAMENY:
Vladimír Volf
|