|
Připomínky k aktualizované studii Pražské památkové rezervace (článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1-2/2001) Úvodem Studie k naší velké spokojenosti představuje velké vítězství soudobé památkové péče na mapě. Historická Praha je poprvé pochopena jako ukončený urbanistický útvar a neuvažují se žádné drastické prostorové, dopravní ani funkční změny. Ostatně ani stát, ani město nejsou dnes schopny nějakou zásadní změnu provést. Nebezpečí, které nyní ohrožuje památné město spočívá v počtu a v rafinovanosti drobných změn, jimž není město schopno účinně čelit. Územní dokument v předložené úrovni podrobnosti může být alespoň základ pro každodenní bitku zdecimovaných správních orgánů a pražské veřejnosti o každé nechtěné patro, každou nechtěnou věž, o každou nezničenou budovu a o každé neporušené místo génia Prahy. Práce se týká ukončeného souboru města a proto považuje Klub za problematické, že se stále zdržuje u studijního charakteru. Klub považuje za nutné, aby byla doplněna a zpřesněna řádným projednáním jako koncept regulačního plánu PPR. Formulované regulace mohou velmi rychle nabýt podobu vyhlášky s pravidly, stanovením zákazů, s několika místy možných změn a s určením přípustných využití. Přitom mohou být ponechány stranou detaily, které spíše matou veřejnost a odvádějí pozornost od předmětu řešení , jako je na příklad tramvajová trať na Václavském náměstí, která bude subjektem podrobnějšího řešení uličních prostor. Připomínky Obsah práce. Není stanoveno v čem spočívá aktualizace minulé studie a do jaké hloubky je provedena. Širší vztahy. V oblastech Smíchova, Vinohrad a Žižkova není přesvědčivý uvažovaný rozsah zóny centrálních funkcí města. Diferencovaný přístup k ochraně území v ochranném pásmu je povrchní a doporučujeme jej opustit, neboť průmět teoretické části do plánu zavádí k chybné aplikaci. Památková ochrana. Zásadní připomínku máme k výkresu "Památková ochrana". V dokumentu na úrovni studie nestačí zobrazit jako stavby určené k ochraně jen Seznam nemovitých kulturních památek, ale ten je nutné rozšířit o hodnotné objekty a soubory 19. a 20. století, které zanechaly na území PPR nesmazatelné stopy. Pokud se seznam včas nerozšíří, je nebezpečí, že budou rychle přestavěny nebo asanovány. Nelze souhlasit s vyznačením nových rozvojových ploch v pásu zachovaného barokního opevnění. Vítáme zřetelnou definici typů památkové ochrany a) až d) na str.49. Protože zmíněná (následná) podrobnější regulace v určení objemu selhává i při projektové přípravě a změnami správních rozhodnutí se mění v neprospěch památky, měla by být objemová regulace přesněji stanovena jako zákaz zvětšovat při opravách celkovou podlahovou plochu domu. Podzemní garáže. Považujeme za chybu umísťovat velkokapacitní podzemní garáže v citlivých prostorech PPR (Václavské nám, Senovážné nám., nám. Republiky, Klárov), kde bezpochyby vyvolají řadu negativních dopadů na život obyvatel hlavního města a změní hydrogeologické poměry ve svém okolí. Požadujeme aby vznikla koncepce regulace používání osobních aut, jejímž základem bude naopak omezování možnosti odstavování aut a záměrného snižování průjezdnosti ulic a prodloužení času potřebného k dosažení cíle cesty při vjezdu do území PPR. Nedostatek parkování a obtížný pohyb automobilem v PPR přispěje k plnění záměru strategického plánu tzv. rozšířeného centra, což se ostatně za dnešních podmínek děje samoregulací. Pěší doprava. Koncepce dopravy po vlastních nohách má být zaměřena na lepší vybavení alternativních tras pro návštěvníky a na propojování schůdných míst do uceleného systému. Rozvojové plochy. Při severním okraji PPR jsou ve studii zakresleny rozvojové plochy nad částmi tunelů. Jejich účel je sport, koeficienty využitelnosti pozemků pro výstavbu jsou mizivé. Tyto plochy Na Octárně a Na Prašném mostě navrhujeme nevyznačovat a při terénních úpravách území barokního opevnění po stavbě okruhu ponechat tyto pozemky bez zástavby pro zeleň a parkoviště. Pozemky barokního opevnění Na Octárně byly již před čtvrt stoletím zachráněny před zničením tak, že se portál Strahovského tunelu přesunul na Dlabačov. Podobně nemá smysl vyznačovat rozvojovou plochu na místě zimního stadionu na Štvanici, kde není pravděpodobně možné umístit vyšší a rozměrnější budovu než je dnešní stadion. Rudá barva rozvojových ploch nemá podstatu, vzbuzuje však pozornost a korupční klima. Rovněž jsou problematické vysoké koeficienty využití památkových areálů, zařazených mezi rozvojové plochy, kde vzbuzují nereálné očekávání investorů a jsou v poloze chybného a neprofesionálního odhadu. Přehlíží se možnosti památkových objektů, mají-li být zachráněny (kasárna na nám. Republiky). Klub Za starou Prahu se staví ostře proti výstavbě věže v pozemku řeky na Smíchově. Rovněž požaduje ukončit zmetkovité pokusy o konfliktní soumostí na Výtoni a v tomto citlivém prostoru žádný další most neuvažovat. Klub považuje za chybu předložené studie, že převzala a nepokusila se modifikovat velmi nesprávné řešení návrhu změny ÚP, která se týká městského okruhu v úseku Myslbekova-Pelc Tyrolka. Studie se měla raději soustředit na kultivaci dopravního schématu z územního plánu. Řešení pro změnu územního plánu je v hlavním profilu zbytečně kapacitní, křižovatky nejsou úměrné požadavkům, které vyplývají z blízkosti komunikací u památkové rezervace a u kompaktních předměstí. Zcela zbytečná je křižovatka okruhu s povrchovou dopravní sítí u Sparty. Problém zda vést chabě odůvodňovanou tramvaj na Václavské náměstí považujeme za druhotný. Ale podporujeme takové dopravní varianty v okolí Muzea, které trasováním i šířkou sníží využívání severojižní magistrály pro automobilovou dopravu, třeba bez náhrady a které objeví občansky přijatelný způsob, jak přejít pěšky z Vinohrad na Václavské nám.
|