Smogem zamořená Praha potřebuje co nejvíce zeleně, která produkcí kyslíku trochu usnadňuje dýchání procházejících lidí. V dosavadním řešení je té zeleně alespoň trochu. Vítězný návrh ji z hlavní plochy náměstí odstraňuje vůbec. Pochopitelně, zatravněné plochy vyžadují stálou údržbu stejně jako stromy a keře. Jak to dopadne, když se o ni dlouhá léta nedbá, může každý vidět na přerostlé zeleni Karlova náměstí, jejíž bědný stav tak bohatýrsky hájili tzv. ekologové (se skutečnými vědci ovšem nemající nic společného). Veliká plocha jakýmkoli způsobem vydlážděná ovšem údržbu nepotřebuje. V zimě se pouze na takové veliké kluziště umístí cedulka, že je vstup na vlastní nebezpečí. A velká prázdná plocha také zlepší možnosti pro budoucí demonstrace anarchistů, neofašistů a komunistů, kteří si navíc budou moci z toho či onoho hlediska připomínat onu zmiňovanou lidovou demonstraci v roce 1938 (ráda si ji přivlastňovala KSČ). Argument, že na náměstí stromy hynou, je nesmyslný, je mnoho druhů stromů, které mělce koření a prosperovaly by i tady, stačilo by se poradit se zahradním architektem. Náměstí by tedy potřebovalo zatravněnou plochu, dřeviny, pochopitelně i lavičky (např. kamenné kvádry) a také vodní plochy nebo kašnu, tolik žádané v parném létě a krásné i za dešťů, kdy v nich kapky vody vytvářejí zajímavé zrcadla. Ovšem i tady je údržba zapotřebí. Protiargument, že v zimě je třeba kašnu odstavit, je nesmyslný – s kašnami si musí v zimě poradit téměř všechna velkoměsta. A všude tekoucí či prýštící vodu vítají jako žádané osvěžení zejména velkých náměstí. Je smutné, že žádná dosud není na mnohých náměstích Prahy. Musíme tedy tento stav rozšiřovat?

Do prostředku kamenné pouště umístili autoři vítězného návrhu monumentální stojan na vlajku. Mám československou vlajku rád a je mi líto, že ji tak zřídka vídám při státních svátcích i jiných důstojných příležitostech. Ale měla by opravdu tato makrovlajka stále vlát na gigantomaniackém stožáru? Či by byl ten stožár po většinu roku prázdný? Myslím si, že vlajky na budovách vysokých škol a Rudolfina jsou dostatečnou výzdobou pro slavnostní dny, pouze by mohly být trochu větší.

Antonín Dvořák je z českých hudebních skladatelů nepochybně nejznámější na celém světě. Měl by být proto na náměstí umístěn na významném místě, tedy např. na opačné straně nájezdu na most než Mánes, u Vysoké školy umělecko-průmyslové, jak to některé z projektů navrhovaly. Díval by se tak na Rudolfinum, podobně jako Mánes více méně shlíží k umělecké škole. Umístění Dvořákovy sochy poblíž vstupu do konzervatoře je sice “ideově správné”, ale do oněch plánovaných míst běžný Čech či turista přijdou jen výjimečně. Zdeněk Nejedlý by měl jistě škodolibou radost!

Na náměstí je Jan Palach už velmi důstojně připomenut a to pamětní deskou s odlitkem posmrtné masky, správně umístěnou na zdi Filosofické fakulty. Není tedy nutné sem vnucovat další sousoší, kterému dobře svědčilo provizorní umístění mezi zelení v areálu pražského Hradu. Nemám nic proti abstraktním uměleckým dílům, i když lze namítnout, že je lze ozvláštnit jakýmkoli názvem (známo je mnoho příkladů, např. Majerníkovy obrazy, v nichž se jezdci snadno proměnili na partyzány, když to bylo ideově zapotřebí). Věřím, že autor opravdu přiřkl své sousoší již během tvorby památce Palachově, ale bez umístěné vysvětlující desky to nikdo nepozná. Navíc si myslím, že se toto sousoší mezi existující architekturu budov na náměstí příliš nehodí. Jejím novým umístěním se také Palachovo náměstí žádnou ukázkou vývoje našeho sochařství nestane, to by se tam soch muselo umístit daleko více. Jde tedy o známý problém “kam s ním?”. Nemůže-li sousoší zůstat na Hradě (hezky by se mohlo vyjímat např. v hradním příkopu nebo v upravovaných severních zahradách), pak bych pro ně spíše doporučil ono místo poblíž konzervatoře.

Výsledkem dalšího nesmyslného uvažování je snaha omezit rychlost průjezdu vozidel náměstím. Z doby před povodněmi si snad ještě pamatujeme, že problémem byl méně rychlý průjezd než ucpávání náměstí stojícími a výfukové plyny chrlícími automobily. Omezení rychlosti by tento stav nepochybně ještě zhoršilo. A dát tam ještě překážky na vozovce, které zvýší hlučnost prostředí? Děkuji, nechci.

Co tedy dále? Nejlépe vypsat novou soutěž, s podmínkami vyžadujícími zpříjemnit plochu náměstí pro lidi, kteří by si tu chtěli odpočinout. Nemusíme je snad nutit, aby si sedali na stupně hlavního schodiště Rudolfina a zírali do kamenné pouště. Možná by dokonce stačilo znovu se zamyslet nad některým jiným z existujících projektů a po vyžádaných úpravách ho zrealizovat, bez ohledu na to, který projekt v soutěži zvítězil.

Zdeněk Šesták