Kauza Myšák

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2005)

Na místě zbořených historických domů čp. 712 a 713 ve Vodičkově ulici v Praze na Novém Městě bude co nevidět stát novostavba. Uvolněný pozemek tvoří majetkový celek se sousedním domem čp. 710, kde v prvním patře bývala slavná cukrárna Myšák. Právě tento dům je v současné době vystaven postupnému bourání a hrozí, že z něho zbude pouze torzo fasády. Klub Za starou Prahu proto podal návrh na zapsání tohoto objektu do státního seznamu nemovitých kulturních památek.

Pohled do Vodičkovy ulice s průčelím domu čp. 710 zvaného Myšák.

Celá kauza započala v roce 1996, kdy byly zbořeny historické domy čp. 712 a 713 (se zachovanými gotickými suterény) a spolu s tím i dvorní křídla sousedního čp. 710 (tzv. Myšáka). Zbořená dvorní křídla byla součástí jednotně navrženého čtyřkřídlého neorenesančního domu s nádvořím, z něhož v současnosti zbývá pouze uliční budova. V jednom ze zbořených křídel se nalézal zachovaný interiér kadeřnictví, navržený v bruselském stylu. V roce 1997 byl schválen projekt ke stavebnímu povolení na uvolněných pozemcích. Pro ten bylo tehdy vydáno odborné vyjádření pražských památkářů, které předpokládá zachování uličního domu čp. 710 včetně opravy všech umělecko řemeslných prvků. Stavební povolení je od roku 1997 každoročně prodlužováno.

Dostavbu Myšáka projektuje od počátku atelier Omicron a architekt M. Kotík, tedy autor nedalekého domu na místě bývalé Čínské restaurace. Do této chvíle bylo zpracováno nejméně deset variant stavby, které byly předloženy a v současné době jsou posuzovány komisí pro územní rozvoj Městské části Praha 1. Nejpravděpodobnější varianta předpokládá užití skleněné lamelové fasády do ulice, která by výškově neměla převýšit sousední dům Myšák. Do Františkánské zahrady se plánuje zakončení novostavby rozměrným válcovým skleněným kubusem, který působí na některých výkresech jako věž.

Až do roku 2004 probíhal celý projekt pod hlavičkou akciové společnosti Myšák Gallery a. s., na jejíž místo nastoupila zhruba před rokem společnost Sekyra Group. Tato velká ambiciozní developerská společnost se věnuje především zajištění výstavby velkých administrativních objektů po celé Praze, ale plánovitě buduje také vlastní portfolio nemovitostí. Finančně tato společnost stojí za takovými projekty, jakými je plánovaná dostavba Vítězného náměstí či nová výstavba na Zlatém kříži. Celková zastavěná plocha na pozemcích domů čp. 710, 712 a 713 ve Vodičkově ulici obsáhne 15.000 m2, z čehož je zhruba po jedné třetině počítáno na byty, obchody a kanceláře. Scelené zadní pozemky sahají až ke zdi Františkánské zahrady.

V souvislosti s hloubením podzemního kolektoru ve Vodičkově ulici v roce 2004 byla staticky narušena štítová zeď domu čp. 710. Na opakovanou výzvu státního stavebního dohledu nakonec investor v zimě přikročil ke stavebním opatřením. Na počátku tohoto roku se však na stavebním úřadu i pražském pracovišti NPÚ objevila nová žádost majitele o změnu stavby před dokončením. Tato změna projektu předpokládá vložení vyztužovací ocelové konstrukce do předního traktu objektu a zároveň zbourání „zadního výklenku domu“. Pod tímto velmi neobratným a neodborným termínem se zřejmě skrývá snaha odstranit celý zadní schodišťový trakt, takže by z uliční budovy zůstaly pouze prostory při ulici, vyztužené kovovým roštem, a fasáda. Vzhledem k tomu, že už záhy po roce 1996 se objevily snahy změnit schválený projekt ve smyslu povolení demolic uvnitř domu, například výměnu stropů, je zde reálné nebezpečí, že objekt čp. 710 skončí jako pouhý fragment někdejší historické stavby. Klub Za starou Prahu proto podal na Ministerstvo kultury podnět, aby bylo zahájeno řízení o prohlášení za památku v následujícím znění:

Klub Za starou Prahu se na Vás obrací s žádostí o projednání návrhu na prohlášení objektu za kulturní památku. Předmětem návrhu je dům čp. 710-II v Praze 1, Novém Městě, Vodičkova 31, známý široké veřejnosti jako „Myšák“. Tento dům, zajímavý doklad pozdně kubistické architektury v Praze, je už několik let vyklizený a zjevně ohrožený existencí proluky v jeho sousedství. Jelikož jeho kubistickou úpravu z roku 1922 pokládáme za jedinečný doklad vývoje pražské architektury po vzniku Československé republiky, považujeme též za nutné zajistit jeho náležitou památkovou ochranu, u níž bude prohlášení za kulturní památku nezbytným krokem.

Základem kdysi čtyřkřídlého objektu čp. 710-II se stal třípatrový obchodní a nájemní dům, který v letech 1881–1883 postavil přední reprezentant pražské novorenesanční architektury Otto Ehlen. Ehlenův dům prošel v roce 1922 přestavbou podle projektu ing. Josefa Čapka, která vtiskla objektu jeho charakteristickou pozdně kubistickou podobu. Stavebníkem byl známý pražský cukrář František Myšák, který v prvním patře domu tehdy zřídil slavnou cukrárnu, fungující až do počátku 90. let 20. století. Celý stavební záměr měl nanejvýš zajímavé pozadí. V roce 1921 totiž Magistrát vrátil stavebníkovi Čapkův plán k přepracování s doporučením, a nový projekt zkonzultuje s předními tvůrci pražské kubistické a rondokubistické architektury Josefem Gočárem a Pavlem Janákem. Požadavek byl vtělen přímo ve stanovisko Magistrátu ze září 1921: „fasáda, která schválená byla, běžně moderně upravena bude ve slohu nejmodernějším (Gočár – Janák) z umělého kamene v barvě šedočervené“. Projekt ing. Josefa Čapka se řídil tímto požadavkem, přičemž použil invenčním způsobem formy starší novorenesanční fasády, zejména otevřený parter a okenní oblouky ve třetím patře. Dal však hmotě původní fasády větší plasticitu a celou plochu pokryl obloučkovým a plastickým ornamentem, jehož tvary jsou velmi originální a nemají často obdoby v dobové kubisticko-rondokubistické architektuře, ani v tehdejších stavbách Gočárových nebo Janákových. Podobně je ztvárněn i výkladec a celý interiér bývalé prodejny Český granát v přízemí domu, stejně jako štukové stropy bývalé cukrárny v prvním patře, pocházející z téže jednotící slohové přestavby v roce 1922. Celý dům je nutno pokládat za velmi osobitý příspěvek k světoznámému fenoménu pražské kubistické architektury a jeho památkovou ochranu proto pokládáme za nutnou.

Rondokubistická fasáda domu.

Charakteristika stavby:

Uliční budova obrácená do Vodičkovy ulice je pětipatrová s mansardou, dispozičně příčný dvoutrakt v celém rozsahu podsklepený, ve dvorním traktu vloženo trojramenné schodiště. Fasáda do ulice je osmiosá, v roce 1922 upravena v rondokubistickém slohu podle návrhu stavitele Josefa Čapka, kdy byl dům zároveň zvýšen o tři patra. Nad hladkým přízemím vystupuje z fasády mohutná hranolová římsa, proložená na bocích dvojicí dvouosých arkýřů. Nad římsou je plocha průčelí členěna geometrickými tvary (oblouky, trojúhelníky, válce) a jejich složitými průniky v duchu rondokubismu. Povrchová úprava má původní probarvenou omítku. Konstrukce oken je původní. V úrovni druhého a třetího patra je fasáda členěna přepásanými polosloupy, mohutná římsa nad třetím patrem je prolamována okenními oblouky, nad čtyřmi mansardovými okny fasádu korunují obloukové štíty.

Půdorys přízemí sestává ze středního průjezdu a dvojice obchodních místností po stranách. Vpravo je zachován rondokubistický výkladec spolu s vestavěnými výkladními skříněmi a pseudobarokním obložením stěn obchodu, pocházející z téže doby. Tento mobiliář je osazen do stěn, které byly za tímto účelem upraveny pevnými přizdívkami. Vchod do dvora z průjezdu je opatřen rondokubistickou mříží.

První patro odpovídá dispozičně přízemí. Obsahuje dvojici prostorů bývalé cukrárny Myšák (od roku 1910 do 50. let 20. století) se zbytky původního vybavení a štukovými stropy. Stropy pocházejí z téže doby, kdy bylo upravováno hlavní průčelí (1922), v rondokubistickém slohu. Štukové obrazce vytvářejí kazety, prolamované obloučky v rozích.

Vyšší podlaží obsahovala byty, částečně se zachovanými dveřmi z různých období.

Využití:

Před zahájenou rekonstrukcí byly v přízemí a v prvním patře umístěny obchodní prostory, ve vyšších patrech byty. Objekt je nyní v majetku developerské společnosti Sekyra Group a. s., která převzala projekt s názvem Myšák Gallery, zahrnující výstavbu nového administrativně- bytového objektu na uvolněných parcelách a přestavbu uliční budovy domu čp. 710 podle vydaného stavebního povolení z roku 1996.

Deatil pozoruhodných tvaroslovných prvků fasády

Současný stav:

V roce 2004 bylo provedeno odborné zajištění štítové zdi podle návrhu statika a objekt tak byl stabilizován po odbourání dvorních křídel i sousedního domu.

Odůvodnění návrhu:

Architektonicky pozoruhodný doklad pozdně kubistické architektury v Praze a zajímavý doklad vědomé recepce a „zlidovění“ forem přejatých z nejznámějších Janákových a Gočárových staveb. Tato jednotící rondokubistická přestavba z roku 1922, realizovaná pro majitele známé pražské cukrárny Františka Myšáka, zasáhla výrazně i interiéry a vytvořila tak výrazově a slohově jednotný celek. V původní podobě je zachováno především průčelí s původní povrchovou úpravou a interiér prodejny v přízemí včetně vestavěného mobiliáře, výkladce a vstupních dveří s mříží ve vestibulu. V prvním patře se v prostorách bývalé cukrárny zachovaly štukové stropy, které zajímavým způsobem interpretují rondokubistické formy použité na hlavním průčelí a „převádí“ je tak do interiéru.

Objekt je součástí Pražské památkové rezervace a po zániku domů čp. 712, 713 a 1277 a je jedním z posledních reprezentantů historické zástavby ve Vodičkově ulici. Je bezprostředně ohrožen existencí proluky v jeho sousedství a zbouráním dvorní zástavby v nedávné době.

Kateřina Hanzlíková

Foto J. Bečka, květen 2005