Mimopražské aktuality

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2000)

Vydáme-li se ze západočeských Kralovic směrem k Manětínu, čeká na nás, pokud jsme tuto oblast nějaký čas nenavštívili, velké překvapení. Charakteristická silueta Mariánské Týnice se nápadně proměnila! Nad zdejším kostelem se znovu tyčí zrekonstruovaná kupole.

Dnes by se již těžko hledal pamětník března roku 1920, kdy se ta původní kupole po zvlášť dlouhé a těžké zimě sesula. Tehdy ovšem nebyl na vině jen sníh, přispělo k tomu i mnoho dalších okolností. Celé proboštství, vybudované v letech 1711-1764 Janem Blažejem Santinim - Aichlem pro plaské cisterciáky bylo již tehdy velmi zchátralé, neboť od svého zrušení roku 1785 postrádalo náležitého využití. V devatenáctém století sloužilo jako skladiště a z kupole kostela byly dokonce strhány měděné plechy, které tvořily její krytinu. Počátkem 20. století byl kostel již v havarijním stavu, a tak není divu, že 3. března 1920 došlo ke katastrofě. Spolu se zřícenou kupolí zanikla i freska, kterou do ní kolem roku 1750 namaloval premonstrátský malíř Siard František Nosecký. Zobrazovala Pannu Marii, k níž se utíkají poutníci. Zachovala se pouze její fotografie.

A nyní, po osmdesáti letech, se Mariánská Týnice opět navrací ke své původní podobě. Kupole zrekonstruovaná do původního stavu s použitím originálních stavebních technologií již stojí a v příštím roce se dočkáme i obnovy Noseckého fresky.

Každý, kdo by chtěl vidět Týnici v jejím původním lesku, bude mít v příštím roce příležitost!

I další aktualita pochází ze západu Čech. V listopadu roku 2000 byl po mnoha dlouhých letech opět pro veřejnost otevřen zámek Kynžvart u Mariánských Lázní. Toto někdejší sídlo rakouského kancléře Metternicha bylo jeho předky vybudováno již v letech 1681- 1690 jako lovecký zámek. Do dnešní podoby jej v letech 1820-1833 přestavěl architekt Pietro Nobile. On sám také navrhl přilehlé budovy hospodářského dvora a romantické stavbičky v parku, jako Dianin chrámek nebo Obelisk Františka I.

Zámek byl vybaven neobyčejně cenným mobiliářem, zahrnujícím vynikající empirový nábytek, množství obrazů, soch a také neobyčejně bohaté muzeální sbírky kancléře Metternicha - zbraně, mince, medaile, porcelán, orientální předměty, koberce, tří staroegyptské dřevěné sarkofágy se dvěma mumiemi, řecké vázy... Po Metternichově smrti byly sbírky jeho potomky pečlivě udržovány a rozšiřovány. Metternichům náleželo kynžvartské panství se zámkem až do roku 1945. Těsně po válce se v zámku usídlil štáb americké 1. armády, a tak Kynžvart unikl osudu mnoha jiných obdobných objektů - vydrancování. Již roku 1946 byl zámek včetně sbírek převzat Národní kulturní komisí a zpřístupněn veřejnosti. Nebyl však dostatečně udržován - poslední rekonstrukční práce proběhly ve 30. letech - a tak se jeho stav stále zhoršoval. V šedesátých letech byl již téměř katastrofální, sbírky se rozpadaly, celý objekt byl napaden dřevomorkou, a tak muselo roku 1965 dojít k jeho uzavření. Na nákladnou rekontrukci dlouho chyběly prostředky, takže uzavřený zámek chátral stále dál. O to větší byly náklady spojené se současnou obnovou - výsledek však rozhodně stojí za to. Přijeďte se podívat!

I další mimopražská aktualita se týká obnovené a zpřístupněné památky. Jde o Kapli Božího těla v Kutné Hoře. Tato neobyčejně pozoruhodná památka dosud unikala pozornosti širší veřejnosti, zřejmě pro svůj nenápadný exteriér. Nachází se v těsném sousedství chrámu Sv. Barbory, na terase nad údolím Vrchlice. Zvenčí skutečně nepůsobí příliš poutavě, ovšem vstoupíme-li dovnitř, krásná gotická žebrová klenba z doby kolem roku 1400 nás přesvědčí, že stojíme před skvělým dílem české gotiky. Rekonstrukce bývalé kaple byla provedena podle projektu akad. arch. Mikuláše Hulce a slavnostní otevření proběhlo 14. září 2000.

A na závěr jeden méně veselý případ. Nedaleko Petrovic v okrese Příbram se nachází malá obec Zahrádka. Při ní, na mírném návrší se rozkládá rozlehlý hospodářský dvůr, v jehož areálu již ve středověku stálo panské sídlo, tvrz. Ta byla v 18. století přestavěna v půvabný zámeček, zvaný podle tehdejšího majitele Zahrádka Mladotova. Zámeček byl majiteli obýván až do roku 1948, kdy jim byl odcizen. Nový hospodář - státní statek - uvedl celý areál do prabídného stavu a roku 1991 navrátil restituentům téměř ruiny. Staronoví vlastníci nedisponují prostředky, které by jim umožnily provést rekonstrukci a tak chátrá dál - a zřejmě již pro něj není záchrany …

Michal Patrný

Zámeček Zahrádka Mladotova v obci Zahrádka. Foto: Michal Patrný, 1995