Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Michli

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1-2/2001)

Členové Klubu Za starou Prahu spolupracovali v nedávné době při obnově kulturní památky kaple Nanebevzetí P. Marie v Michli, která byla zahájena místním farním úřadem a byla živě podporována místními věřícími i širším okruhem kulturní veřejnosti. Členové Klubu Za starou Prahu spolupracovali v nedávné době při obnově kulturní památky kaple Nanebevzetí P. Marie v Michli, která byla zahájena místním farním úřadem a byla živě podporována místními věřícími i širším okruhem kulturní veřejnosti Poznámka 1.

V roce 2000 byla provedena obnova vnější fasády a střechy a počátkem následujícího roku byl obnoven interiér výměnou spodního pásu provlhlých omítek a následnou výmalbou, takže by se zdálo, že v příkladně krátkém čase tato historická stavba získala potřebné zajištění na dlouhá budoucí léta Poznámka 2.

Vedle obvyklého oživení povrchu fasád byly odstraněny i signální statické poruchy, ale nikoliv jejich příčiny, což by se mělo stát v další stavební etapě.

Jednou z příčin vyvolané opravy byly i trhliny na jižní části kaple, kde vozovka silnice těsně přiléhá bez ochranného chodníku k patě stavby. K zmírnění nebezpečí přímého ohrožení přilehlého zdiva kostela byly v této kritické části osazeny 4 svislé I profily. Ovšem sekundární důsledky dopravy se projevily svislými trhlinami, které nelze přičítat ani rozvolněnému či mělce založenému zdivu, ani roztlaku kleneb. Zdivo je velmi kompaktní a hluboce založené a prostor kostela není zaklenut.

Další závadou současného stavu jsou ostřiky dešťové vody a bláta, které dosahují až 2 m výšky a tak znehodnocují fasádu a zvlhčují kamenné zdivo, které provlhá až do interiéru. Tento nepříznivý stav by měl být ještě zhoršen zintenzivněním dopravy v souvislosti s výstavbou a provozem plánované administrativní budovy v bezprostřední blízkosti kaple. Mimo to byl novodobými úpravami terén zvýšen cca o 60 cm, což přináší další nepříznivé důsledky pro kulturní a technický stav kaple.

Obáváme se, že by budoucí zvýšený automobilový provoz v současných dopravních regulích způsobil přímé ohrožení kaple.

Navrhli jsme proto revizi tohoto vůči chráněné kulturní památce arogantního a nekulturního dopravního řešení minulosti tak, aby jižní část kostela byla uvolněna pásem izolační zeleně na původní úrovni terénu a tato plocha byla oddělena od posunuté vozovky s chodníkem cca 2 m vysokou zdí, která by současně řešila vzniklý terénní rozdíl. Měla by mít charakter zdí, které v minulosti ohrazovaly hřbitovy kolem kostelů a kaplí, jak tomu zřejmě bylo i v tomto případě.

Současně je žádoucí důstojně řešit i dnešní neupravené volné plochy severně, západně a východně od kaple. Nezastavěné volné plochy jižně od kaple toto řešení umožní.

Dále upozorňujeme na žádoucí ochranné pásmo okolí chráněné památky ve vztahu k nově zamýšlené výstavbě západně od kaple, tak aby zde nedošlo k brutálnímu urbanistickému střetu historické architektury s novou zástavbou v neprospěch památky, jak se to stalo v případě rotundy sv. Longina v ulici Na Rybníčku na Novém Městě.

Námi navržený záměr nemíní být pouze implicitně vztažený k ochraně samotné památky, ale domníváme se, že jsme též budoucnosti povinni zachovat dosud dochované stavební a urbanistické relikty center zanikajících historických osad v okolí Prahy. Mezi ně patří i Michle se svou až do starověku sahající minulostí, doloženou archeologickými výzkumy.

Tam, kde tyto historické relikty starších sídelních útvarů byly vhodně zakomponovány, dochází k psychologicky příznivému kontrastu půvabu historické části vůči strohosti a masovému měřítku nové výstavbu. V tomto směru jsou již četné zahraniční zkušenosti, a proto Klub Za starou Prahu nabízí zodpovědným činitelům pomoc a spolupráci, aby šťastně vyřešen byl i tento sledovaný případ kaple Nanebevzetí P. Marie.

Pozoruhodná je samozřejmě i samotná historie Michle. Bohaté archeologické nálezy nám dokládají více než dvoutisícileté osídlení. Naproti tomu historické prameny jsou velmi skoupé, v době románské a době rané gotiky prakticky mlčí. A právě tehdy by se z analogie osídlení krajiny kolem pražského přemyslovského sídla dala předpokládat existence alespoň menší svatyně. Představivosti se nabízí dokonce pradávné zasvěcení sv. Michalu Poznámka 3.

Ovšem pozdější středověké značně podrobné soupisy michelských majetkových fondů nikde nějaké svatyně nezmiňují. Pak by název místa etymologicky vycházel spíše z vlastnické vazby. Otázka zůstává otevřena snad šťastné ruce při archeologickém výzkumu.

Šířeji doložená historie začíná rokem 1348, kdy pražský měšťan Jan Roček odkázal michelský statek vysokému učení pražskému, v jehož rukou se udržel po staletí.

V roce 1724 postavil na návrší nad Michlí Václav Neumann z Puchholtze, profesor práv, kapli zasvěcenou Čtrnácti svatým pomocníkům a blahoslavené P. Marii s právem patronátním postoupeným právnické a lékařské fakultě. Až do roku 1857 přináležela kaple jako filiální k vršovické farnosti. V uvedeném roce byla ustavena jako samostatný farní kostel zasvěcený Narození P. Marie.

Již i tato minulost nás zavazuje, abychom vytvořili této drobné, ale půvabné stavbě důstojný prostor v koncepci nové Prahy tak, jak si zasluhuje.

Josef Hyzler

Poznámky:

1. Potřebných oprav se nadšeně a obětavě ujal správce farnosti, španělský misionář P. Dott. Lit. ThLic. Alberto Giralda Cid, M. Id.

2. Projektové, průzkumné a organizační práce zajistili: Ing. Jan Woletz, Ing. arch. Hana Hanzlíková, Ing. arch Josef Hyzler. Stavební práce provedla stavební huť Pavla Štírovského ve spolupráci s akad. malířem a restaurátorem P. Novotným.

3. Archivní průzkum provedla dr. O. Novosadová.

4. Památková dozor vykonává za Státní ústav památkové péče v hlav. městě Praze Mgr. L. Valtr a za stavební odbor pražského Arcibiskupství ing. V. Bejšovec.