Dotazem mezi svými přáteli zjistíte, že většina Pražanů ani netuší, kde se Malostranský hřbitov nachází, jaký význam měl a má. Často je dokonce považován za zaniklý židovský hřbitov. Naši buditelé si vskutku takový osud zapomnění nezaslouží.

Dlouholetému členu Klubu Za starou Prahu a Svatoboru A. Vanouškovi (rok nar. 1914), vlastenci, zachránci mnohé funerální plastiky na pražských hřbitovech, autoru několika publikací – průvodců po hřbitovech, se podařilo vzbudit mezi svými přáteli ze Svatoboru zájem o osud Malostranského hřbitova.

U tajemníka Svatoboru. Mgr. V. Potočka byly uloženy písemné doklady týkající se pokusu o obnovu Malostranského hřbitova v 90. letech minulého století, které tam uložil Ing. Kalivoda. Před deseti lety usilovalo několik dobrovolníků ze Svatoboru o záchranu této nemovité kulturní památky (hřbitov za ni byl prohlášen v roce 1968). Kromě Ing. Kalivody a jeho manželky to byl Dr. Gardelka a další. S přibývajícími léty jim však došly síly a o mnohých z nich již nikdo nic ani neví.

Zdá se, že se situace opakuje. Několik členů Svatoboru se opět pokouší o záchranu hřbitova. V přípravném stadiu je založení Občanského sdružení – přátel Malostranského hřbitova. V jarních měsících tohoto roku chceme požádat o registraci.

Jde jistě o vítanou občanskou aktivitu, ale zásadní řešení celé situace hřbitova je na magistrátu. Ten se v současné době zhostil své povinnosti tím způsobem, že určil za správce objektu Správu pražských hřbitovů (SHP). Jistě jsou si i na magistrátu vědomi, že pracovní náplň SPH je naprosto odlišná od péče o galerii vzácných funerálních plastik. SPH nedostává ani žádné finanční prostředky na opravu a obnovu náhrobků a finance stačí jen obtížně na údržbu vegetace na hřbitově.

Dokud magistrát nezadá odborníkům zpracování koncepce Malostranského hřbitova a jeho dalšího využívání (např. jako galerie funerální plastiky, památník našich buditelů, předních umělců a význačných osobností 19. století...) budou všechny jiné akce jen provizoriem.

V roce 2001 došlo k založení Charty evropského klubu historických hřbitovů, kde bylo konstatováno, že „hřbitovy jsou reprezentanty historie měst svým jedinečným sochařstvím, ukazujícím kulturu a zvyky různých sociálních skupin obyvatel“. Jakým reprezentantem je Malostranský hřbitov?

O rozdílném přístupu mezi státy k tak významné památce, jakým Malostranský hřbitov je, se může přesvědčit každý, kdo má přístup k internetu a podívá se na stránky hřbitova sv. Markuse ve Vídni. Jde o hřbitov obdobného osudu (funkční 1780–1880, vzácné funerální plastiky, významné osobnosti). O hřbitovu se tam píše „Vídeňský kulturní klenot musí být zachován“.

Jednou z prvních aktivit Občanského sdružení přátel Malostranského hřbitova určitě bude, že se obrátíme na magistrát s žádostí o řešení současného tristního stavu hřbitova. V minulém roce členové Svatoboru pod vedením A. Vanouška začali s částečným odstraňováním břečťanu a s identifikací náhrobků. Práce probíhají ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů. V jarních měsících bude tato činnost opět pokračovat.

Jana Trojanová

POZNÁMKA:

Pokud by měl někdo zájem o členství v připravovaném Občanském sdružení nebo se jen chce spolupodílet na práci při obnově hřbitova, necht’ se prosím obratí na adresu:

Jana Trojanová, Petýrkova 1993, Praha 4, tel. č. 272 936 078, e-mail: ivotr@volny.cz.

Kontakt je možné též navázat na valné hromadě Klubu 17. března 2007 nebo v průběhu připravované vycházky na Malostranský hřbitov dne 26. května 2007 (viz zde).

Snímek cesty před hřbitovním kostelem Malostranského hřbitova v Košířích z doby kolem roku 1920 prozrazuje, že v této době byl zrušený historický hřbitov místem oblíbených procházek.