Reinhold Macho (18. 7. 1942 - 8. 9. 2005),
1. starosta města Furth im Wald, čestný člen Klubu Za starou Prahu

Nečekaná smrt ukončila velkoryse činný život pana starosty Reinholda Macho, jehož ztrátu budeme dlouho pociťovat na obou stranách českobavorské hranice. Pokládám za své životní obohacení, že jsem směl sdílet jeho tvůrčí přátelství, jehož hlavní akcenty bych chtěl v této vzpomínce nastínit.

Naše seznámení inicioval sám pan starosta na domažlické radnici, které ihned po roce 1989 pomáhal, a požádal tehdejší představitele o naše vzájemné seznámení, aby nám, tj. Ing. J. Woletzovi, dr. D. Líbalovi a mně, poděkoval za vynaložené úsilí pro záchranu vypáleného bývalého klášterního kostela v Pivoni, ale hlavně za úspěch provedených opatření na zachování zámeckého areálu v Poběžovicích, který měl být dle tehdejších posuzovatelů mimo gotické věže zbořen. Německá strana zde oceňovala zámecké prostředí, v němž vyrůstal hrabě Dr. Richard Coudenhove-Calergi, iniciátor a spoluzakladatel současné sjednocené Evropy.

V následné spolupráci se podařilo panu Reinholdovi Macho získat z fondů německé vlády v Bonnu vysokou částku, z níž byla hrazena stabilizace jižního křídla zámeckého areálu, obnova krovu a zastřešení pálenou krytinou a nová hlavní a boční fasáda.

Počátkem 90. let 20. století, kdy se pro nás otevřely hranice západní Evropy, zprostředkoval pan starosta členům Klubu Za starou Prahu s radnicí historického říšského města Řezna široké poznávací možnosti. Zde byla členům Domácí rady Klubu a předvedena v reálu památkově ideová a ekonomická koncepce této vynikající historické rezervace, jejíž obnova se v té době již blížila svému závěru. Zvláště cenné bylo naše seznámení s technologickým postupem připravované rekonstrukce řezenského kamenného mostu, což nám velice pomáhalo v naší snaze o prosazení nového řešení projektu obnovy Karlova mostu v Praze.

V roce 2000 byl při příležitosti 100. výročí Klubu Za starou Prahu pan starosta Reinhold Macho spolu s dalšími několika osobnostmi jmenován jeho čestným členem.

Zesnulý pan Reinhold Macho vnímal jako velmi citlivý člověk jakousi tíži morální nedůvěry v českoněmeckých vztazích. Ač sám bez viny - narozen v roce 1942- uznával svým křesťanským svědomím a s pocity osobní lítosti bolestná provinění nacionálně socialistického režimu Německa vůči českému národu. Přes všechny protičeské projevy období studené války byl přesvědčen, že značná část českého národa má hluboko v srdci uchovaný smysl pro lidskou solidaritu a vůli pomáhat druhým v jejich životních těžkostech.

Tehdejší projevy českého nacionalismu považoval spíše za patriotickou úzkost z velkého německého souseda, než za snahu o novou konfrontační atmosféru. V humánně politické vizi Václava Havla z 90. let nacházel mimořádně obdivuhodný obrodný myšlenkový zjev, výrazně vystupující z tehdejší šedi ambivalentní evropské hantýrky.

90. léta shledával pan Reinhold Macho jako dobu pro jedinečnou příležitost, kdy by mohla německá strana pomoci Čechům humánně kulturními a ekonomickými činy se vymanit z neutěšeného stavu upadlého postkomunistického národního života, a pro „nápravu věcí obecných“, kdy dnešní naše přítomné činy vytvoří pozitivní českoněmecký etos v budoucnu. Tuto svojí existenciální vizi opětného důvěrného spolužití českého a německého etnika v kulturní a hospodářské spolupráci usiloval navodit alespoň v chodsko-furtském regionu. Zde se realisticky opíral o zprávu furtské městské kroniky z poloviny 19. století, k níž se v našich rozhovorech často vracel. Tehdy vyhořelo městečko Furth im Wald a jeho obyvatelé přišli téměř o vše. Dle zmíněné kronikářské zprávy se jim dostalo největší pomoci - tehdy byly ještě živé patriarchální sousedské solidární vztahy - přes hranici z českých Domažlic.

Snaha o nové sblížení německých obyvatel Furthu s českým prostředím nacházela v 90. sletech 20. století stále širší ohlas. Dnes jsou již samozřejmostí vždy společné zářijové pochody z Klenčí do Furthu, které byly iniciovány dalším z obdivovatelů Chodska a jeho tradice, dnes již rovněž zemřelým panem Oskarem Köglerem a jeho přáteli.

V současné době je to snad již bezpočet výstav, koncertů i operních představení a společenských setkání zájmových českoněmeckých společností, které české straně umožnila furtská radnice v čele s panem starostou Reinholdem Macho, ani neoficiální pracovní setkání českých a německých vládních představitelů nevyjímaje.

Veškeré toto vstřícné dílo pana Reinholda Macho a jeho spolupracovníků bylo dobrovolným přínosem dobré vůle německé strany v úsilí o oživení českoněmeckých přátelských vztahů v budoucnu, neboť mandátním úkolem pana I. starosty a městské rady byl rozvoj města v moderní regionální útvar.

Toto „své město“ pan starosta miloval, jako miloval i svoji rodinu, ve které nacházel posilu proti nepochopení, ba i nepřátelství odpůrců svého tvůrčího úsilí, které jsa vyčerpán, nemohl dokončit. Přesto patří panu starostovi Reinholdovi Macho náš srdečný dík za vše, co vykonal i za osobitý přátelský úsměv, kterým nás vždy vítal.

Josef Hyzler