Dva projekty rekonstrukce historického domu čp. 26 v Liboci

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 2/2002)

Objekt, o kterém hovoříme se nalézá na historické parcele v jádru obce Liboc, v těsné blízkosti kostela sv. Fabiána a Šebestiána, starého původu. Volným průhledem přímo koresponduje s kostelní věží a podílí se rozhodujícím způsobem na utváření rázu historického prostředí vsi. Jedná se o jeden z posledních nepřestavěných objektů - charakteru volně stojící chalupy či spíše zahradního domku obklopeného původně zahradou. Nejméně od roku 1728 lze doložit nepřetržitou kontinuitu zástavby na uvažované parcele, kdy byl identifikován jako jedna z 25 libockých usedlostí (Purkrechtní kniha nejvyššího purkrabství 1728, Pozemková kniha, Urbář - Obecní kniha pamětní 1767). Na Stabilním katastru (1842) existuje již objekt v dnešním obrysu.

Objekt tvoří hlavní obdélné stavení a dodatečně přistavěné křídlo se schodištěm do tvaru "L". Hlavní stavení, zděné z lomové opuky, podélně orientované, jednotraktové je kryté valbovou střechou s bobrovkami, malebně pročleněnou volskými voky. Krov Ránkovy soustavy, tesaný, (nad přistavěným křídlem se schodištěm již řezaný, vaznicové soustavy). Okna šestitabulková, osazená v líci. Dispozičně je hlavní budova rozdělena příčnými stěnami v typický trojtrakt se střední síní a dvojicí místností po stranách. Místnosti plochostropé (vyjma krajní se zrcadlovou klenbou), s fabiony, trámové stropy nesou přímo záklop, prkenné podbití omítané na rákos. Stropní trámy jsou druhotně použité. Zdivo schodišťového křídla cihlové, zčásti smíšené, chodbička klenutá plochou segmentovou klenbou, vřetenové schodiště na podkovovitém půdorysu vede na půdu. Podsklepena je pouze mladší část budovy ačkoli na severní stěně ve sklepě je patrný dodatečně zazděný klenutý průchod do zrušeného sklepa či chodby. V místnosti přiléhající schodišťovému křídlu necková klenba se zrcadlem, nad okenními otvory pětiboké výseče.

Srovnání dvou předkládaných projektů pro rekonstrukci objektu

Venkovský domek čp. 26 v Liboci bude v dohledné době rekonstruován. Přinášíme zde srovnání dvou projektů, které vznikly zhruba v ročním časovém odstupu. Ačkoli oba vychází z týchž východisek (nutnost snesení krovu - využití podkroví), přístupem se liší a dochází ke zcela odlišnému výrazu.

Stavební obnovu značného rozsahu si vynutil špatný statický stav objektu. Základy nepodsklepeného domu jsou potrhány, trámové stropy s podbitím dožilé a krov silně napaden dřevokazným hmyzem. Snesení stropů a krovu je nevyhnutelně nutné a je třeba se s ním smířit. I přes takto nepříznivý výchozí stav - značný rozsah bouracích prací - je jeden z předkládaných projektů příslibem toho, že architektonický výraz objektu zůstane zachován. A to i při jeho faktickém částečném znovuvystavění a vyhovění všem soudobým hygienickým a technickým normám.

1. Objekt čp.26 - bývalá usedlost v areálu Archeologického vzdělávacího střediska, Praha 6 - Liboc. Projekt prováděcí, projektant: Akad. arch. M. Janů, ing. arch. Z.Heřman, leden 2000.

Po provedeném podezdění a statickém zajištění stěn obvodové zdivo zůstává v původním rozsahu. Bourá se pouze jediná příčka trojtraktové dispozice a je nahražena novou. Krov bude proveden nově tak, že vnější tvar střechy bude replikou staré. Vikýře budou jen nepatrně zvětšeny. V severní části střechy budou osazeny skleněné tašky, které zajistí přívod světla do podkroví. Původní vstupní dveře s výplněmi budou restaurovány. Tento projekt vychází z pochopení původních autentických prvků, které vytváří výraz venkovského domu: hladká vápenná omítka stěn, valbová střecha krytá bobrovkami, dřevěná dvojkřídlá šestitabulková okna ven otvíravá, osazená v líci.

2. Studie novostavby hlavního objektu “archeologického parku ARCHAIA - V Domcích 29”, Praha 6 - Liboc. Projektanti: AD Atelier s.r.o - ing. arch J. Polák, arch. S. Kroupa, akad. arch R. Hadrava, ing. arch. J. Švec, 2001.

V projektu se bourají dvě třetiny obvodového zdiva, zachována zůstane pouze místnost s klenbou. Objekt je nad terénem z větší části novostavba. Snaha o “dodání a zlepšení slohového výrazu” původně prostému venkovskému stavení je nesprávná - na fasádě projevuje novým orámováním oken, soklem a vysazenou profilovanou korunní římsou. Největším nedostatkem je ovšem tvar střechy se sledem naddimenzovaných vikýřů, který zcela stírá původní ráz stavby. Při nesprávném východisku - snaze vtěsnat do podkroví co nejvíce funkcí a následném velkém nároku na osvětlení nepomůže ani úporné hledání vikýřové formy - ve třech různých variantách, které připomínají spíš horskou chatu nežli venkovské stavení.

Kateřina Hanzlíková