Instituce typu Národní knihovny má svým společenským významem nesporné oprávnění usilovat pro svoji novou budovu o kvalitní a výraznou architekturu. Klub Za starou Prahu oceňuje přístup vedení knihovny, které se rozhodlo vyřešit podobu své nové budovy mezinárodní architektonickou soutěží. Takto odpovědný přístup je v současné době bohužel vzácný, a to i u veřejných institucí obdobného významu. Vedle kvalitní architektury je pak samozřejmou podmínkou takto významné stavby její promyšlené zasazení by do stávajícího kontextu, a to jak v místním, tak v celoměstském měřítku.

Návrh architekta Jana Kaplického rozhodně patří mezi pozoruhodné a velmi neotřelé stavby. Lze říci, že jeho organická architektura nalezla na Letenské pláni vhodný krajinný rámec a že se lze z tohoto pohledu hovořit o stavbě svého druhu kontextuální. Letenskou plání však její urbanistický kontext nekončí. Stavba je situována na rozhraní volné pláně a vilové čtvrti, která posléze přechází v typickou nízkou bubenečskou činžovní zástavbu. Velikost sousedních vilových domů zde představuje dvě až tři patra (cca 9 – 12 metrů), vzdálenější činžovní domy dosahují v průměru pět až šest pater (cca 18 - 21m). Výška nové knihovny je cca 50 metrů, čímž výrazně přesahuje všechny stavby v okolí, a to zjevně ve prospěch aspirace na postavení nové celoměstské dominanty.

Tato záměrně nadnesená urbanistická dominance je z našeho hlediska jediným vážným problémem celého projektu. Novostavba výrazně vstupuje do tradičních pohledů jak od Starého Města k Letné, tak přes Letenskou pláň od Holešovic k západu, tedy směrem k Svatovítské katedrále. Zejména z dálkových pohledů z Letné působí její hmota nepříznivě jako konkurence subtilních věží katedrály. Domníváme se, že částečné zmenšení objemu stavby by prospělo jejímu začlenění do místního i celoměstského kontextu a vytvořilo by z ní to, k čemu je přirozeně přeurčena – tedy výraznou dominantu rozhraní Letenské pláně a Bubenče, která by byla citlivým a zároveň velmi invenčním doplněním unikátních pohledů na letenské panorama pointované věžemi chrámu sv. Víta.

Za jiný, neméně důležitý problém, považujeme neexistenci promyšlené regulace okolí nové knihovny. Skupina sousedních vilových domů je již několik let předmětem záměrné pozemkové spekulace, jež počítá s masivním zvyšováním hladiny zástavby, podníceným právě novostavbou knihovny. V těsné návaznosti na novostavbu knihovny je tak třeba vytvořit závazné regulativy, které obdobným účelovým zásahům zabrání.

Doufáme, že následné projednávání realizace stavby nové Národní knihovny v rámci procesu územního a stavebního řízení vezme věcně a bez zbytečných emocí v potaz výše uvedené podněty i jasný náznak souvisejících problémů. Vypjatý a konfrontační duch současné probíhající diskuse v médiích podle našeho názoru nešťastně odvádí pozornost od skutečného jádra problému, kterým jsou urbanistické souvislosti novostavby a dlouholetá absence regulačních pravidel.

Praha, 8. 3. 2007

Mgr. Richard Biegel, jednatel Klubu Za starou Prahu
PhDr. Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu