|
Staré paměti Kutnohorské (článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1-2/2001) Velkým potěšením pro milovníky české historie se stalo současné vydání Starých pamětí Kutnohorských Jana Kořínka, kněze Tovaryšstva Ježíšova, péčí nadačního fondu Česká Knižnice v nakladatelství Lidových novin v jubilejním roce 2000. První vydání bylo vytištěno na Starém Městě pražském u Jiřího Černocha již v roce 1675. Citlivou prezentaci literárního díla staršího více než tři století s uchováním všech zvláštností ducha své doby přinášení dnešnímu čtenáři prostředky soudobého jazyka autoři prof. Alexandr Stich a Mgr. Radek Lunga. V novém vydání zůstalo zachováno i původní rozdělení díla Jana Kořínka na 20 kapitol, neboli "HANDSTANŮ" nazvaných dle úlomků rud z jednotlivých kutnohorských důlních šachet ve velikostech, které obsáhla pěst horníka. V těchto kapitolách autor zachycuje společenský, hospodářský, kulturně-náboženský a politický život od počátku slavné středověké historie, jak ji poznává z historických pramenů, až po pečlivé osobní odpozorování všech detailů důlní činnosti, která se však v jeho době nacházela již za vrcholem své slávy. Toto dílo nás přenáší do druhého nejslavnějšího města českého království a jednoho z nejbohatších nalezišť vzácných kovů v tehdejší Evropě, přímo do prostředí pro nás, lidi technického věku, téměř nepředstavitelně namáhavé a nebezpečné ručně prováděné práce v podzemí dolů. Seznamuje však i s všestranně plně žitým životem v domech, ulicích a náměstích města. Neuvěřitelné je množství vytěžené horniny z hloubky až 300 m, dosažené hranice možností své doby. Dnes bychom se měli zamýšlet i nad středověkou logikou života, která vedle exploatace přírodního bohatství bohatě rozvíjela duchovní kulturu. Připomeňme jen vznešenost katedrály sv. Barbory. V souvislosti těchto úvah ohledně kulturního étosu lidského života a krajiny v konfrontaci se současnou obrovskou exploatací přírodního bohatství severozápadních Čech upadáme do rozpaků nebo spíše do smutku. Naproti tomu dílo Jana Kořínka je oslavnou básnickou reportáží slávy české důlní činnosti a rozvoje českého městského života od středověku po ranný barok. Jsme zavázáni díkem a blahopřejeme panu profesorovi Alexandru Stichovi a Mgr. Radkovi Lungovi, který je též členem Klubu Za starou Prahu, za citlivé přetlumočení a obsáhlý doprovodný komentář k tomuto vynikajícímu literárnímu dílu české minulosti.
|