Co prožívají sochy na Karlově mostě (článek pro věstník Klubu Za starou Prahu 1/2006) Osudy jednoho z nejvýznamnějších a tradičně nesledovanějších památkových souborů v Čechách, sochařské výzdoby Karlova mostu, provázely a provázejí rozmanité a pozoruhodné, ale také nelehké a komplikované okolnosti. Ať už se jedná o díla původní či jejich kopie, zaznamenaly tyto sochy v průběhu své existence nejrůznější drobné i větší změny, poškození a následné opravy. Následující příspěvek naznačuje prostřednictvím vzorku vybraných soch a sousoší, jaký je obraz sochařské výzdoby Karlova mostu z hlediska památkové péče ve 20. století a co vše se v tomto smyslu skrývá za její současnou podobou. Sousoší Madony se sv. Bernardem
Současné sousoší je kopií z l. 1974–1979, provedenou ak. soch. Václavem Hlavatým a kol. (originál uložen v Lapidáriu Národního muzea v Gorlici na Vyšehradě). V r. 1983 bylo sousoší restaurováno v souvislosti s poškozením a znečištěním rozbitými vejci. Autory restaurátorských prací jsou ak. sochaři Miroslav Vajchr, Aloisie Viškovská, Václav Hlavatý, Petr Vitvar (u popisků uvedeni jako 1). V r. 1999 bylo sousoší očištěno a poškozené části restaurovány. Práci provedl ak. soch. Miroslav Kolář (u popisků uveden jako 2). Literatura a dokumentace: Václav Rybařík, Kámen v třistaleté historii sochařské výzdoby Karlova mostu, Zprávy památkové péče LVI, 1996, s. 115 a 117. – Karlův most. Galerie hlavního města Prahy. Restaurování. Restaurátorské zprávy.
Sousoší Madony se sv. Dominikem a sv. Tomášem Akvinským
Současné sousoší je kopií z l. 1960–1961 (originál uložen v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti). Práci na kopii zahájil Vladimír Bartuněk, po jeho smrti sousoší dokončil Stanislav Hanzl. Následně bylo sousoší vícekrát restaurováno v důsledku různých poškození (rozsáhlejší restaurátorské práce proběhly v l. 1966–1967, 1969, 1974–1975, 1978, 1980 a 1991). K největšímu vandalskému poškození došlo v r. 1991, kdy bylo uraženo nebo odcizeno několik prvků sousoší; celé sousoší navíc vykazovalo různé stopy poškození od házených předmětů. Autory jednotlivých restaurátorských prací, na které poukazujeme, jsou ak. soch. Miloslav Smrkovský (u popisků uveden jako č. 1) a ak. soch. Jiří Kačer a Zdeněk Fučík (u popisků uvedeni jako č. 2). Literatura a dokumentace: Václav Rybařík, Kámen v třistaleté historii sochařské výzdoby Karlova mostu, Zprávy památkové péče LVI, 1996, s. 115 a 117. – Karlův most. Galerie hlavního města Prahy. Restaurování. Restaurátorské zprávy.
Socha sv. Antonína Paduánského
Socha sv. Antonína Paduánského je jednou z barokních soch Karlova mostu, které doposud zůstaly na svém místě v originále. Původní kovové doplňky byly postupně nahrazovány, různé změny prodělaly postupem času také nápisy na soklu. Pohnuté osudy však provázely ve 20. století především obě postranní vázy, nesoucí původně reliéfy s výjevy ze života sv. Antonína. Již na počátku století byla jedna z váz, pravděpodobně pravá, shozena do Vltavy. Tato váza byla zřejmě mnohem později nahrazena kopií (prázdné místo ukazuje ještě fotografie z r. 1921). V prosinci r. 1979 byla levá (původní) váza svržena do Vltavy. Za dva měsíce poté došlo i ke svržení pravé vázy (již kopie). Jednu z váz s poškozením vyzvedli ještě v r. 1980 potápěči, ta ale na most již osazena nebyla. Vzhledem k nedostatku podkladů k rekonstrukci kompletních reliéfů (zejména směrem k řece) bylo rozhodnuto o vytvoření pískovcových kopií váz bez reliéfů. Na zhotovení těchto váz, osazených v r. 1982, se podíleli ak. sochaři Václav Hlavatý, Miloslav Vajchr, Aloisie Víškovská a Josef Vitvar. V současné době však hlavní část levé vázy opět chybí. Celkové restaurace sochy proběhly např. v r. 1966 (ak. sochaři Václav Hlavatý a Josef Vitvar, u popisků uvedeni jako č. 1), 1974 a 1980 (ak. sochaři Václav Hlavatý, Miloslav Vajchr, Aloisie Víškovská, Josef Vitvar, u popisků uvedeni jako č. 2). Literatura a dokumentace: Karel Boromejský Mádl, Sochy na Karlově mostě v Praze, Praha 1921, s. 29. – Zemědělské noviny, 8. 12. 1980. – Karlův most. Galerie hlavního města Prahy. Restaurování. Restaurátorské zprávy.
Alexandr Rymarev, Petr Šámal
|