Pechová Petra: Malíř Staropražan, Karel Ludvík Klusáček (1865-1929), Ze života umělce a organizátora veřejného života, Nakladatelství Linda - Jan Prchal, Polná 2000

Doslova jsem zajásala, když jsem mezi nepřehlednými řadami barevných obálek biografií a memoárů osobností s velkým i malým “o” ve velkém pražském knihkupectví zahlédla skromnou a útlou brožůru věnovanou malíři Karlu Ludvíkovi Klusáčkovi. Jak členové Klubu Za starou Prahu a pilní čtenáři jeho historie v jubilejním “stoletém” sborníku jistě dobře vědí, tento muž měl mnoho co do činění i s naším Klubem. Především navrhl jeho první legitimace a byl mu také panem domácím v slavném období, kdy Klub sídlil v domě U Vejvodů. Právě riskantní koupě tohoto historického domu a tím i jeho záchrana před demolicí proslavila Klusáčka nejen jako platonického milovníka Prahy, ale muže činu. V archivu Klubu je zachována korespondence mezi tehdejšími představiteli Klubu a Klusáčkem, z níž vyplývá, v jak komplikované i tíživé situaci se majitel domu později ocitl a jak tyto okolnosti zkalily nejen jeho vinou původně vřelý vztah ke Klubu a jeho úsilí.

Přestože autorka biografie neměla k dispozici prameny z klubovního archivu, které by nepochybně vhodně doplnily skvěle zpracovanou knížku, nevyčítejme jí to, neboť v širokém spektru rozsáhlé pozůstalosti K. L. Klusáčka, dochované v muzeu v Polné, by šlo jen o okrajový detail. Autorka práce Petra Pechová zpracovala podrobně rozsáhlou pozůstalost a údaje z ní vyčtené, doplnila a konfrontovala s informacemi z dobového tisku, literatury a dalšími zdroji. Velice plasticky tak vylíčila Klusáčkova studia na pražské Akademii, asistenci u vzniku spolku Mánes i jeho spolkového časopisu Volné směry, který několik let úspěšně redigoval, jeho nemalý podíl na organizaci spolkového života Mánesa, v němž vytvářel tak nerozlučnou přátelskou dvojici se Stanislavem Suchardou, že byli nazýváni Klusardou a Sucháčkem. Dále se podrobně dozvídáme o okolnostech rozchodu Klusáčka s Mánesem a Volnými směry, o jeho další organizační aktivitě v Jednotě výtvarných umělců, ve výtvarném odboru Umělecké besedy a také v nově založeném Klubu Za starou Prahu, kde patřil k první zakladatelské generaci spjaté s patetickým a spíše laickým přístupem v boji o památky, charakteristického pro okruh Viléma Mrštíka. Velká kapitola knížky je pak věnována Klusáčkově rozhodnutí zakoupit dům U Vejvodů a problémům, do kterých se jako domácí pán nečekaně dostal (obnova a dostavba domu, provoz restaurace a kina, problémy s nájemci).

Přehledná závěrečná část biografické knihy o Karlu L. Klusáčkovi je pochopitelně věnována je dílu. Není však omezena jen na suchý výčet, ale dozvídáme se zde i mnoho informací o okolnostech vzniku jednotlivých prací: výzdoba průčelí radnice v Pardubicích (1894), výzdoba domů v Chlumci nad Cidlinou, Mělníku, Lounech. Zvláštní pozornost je věnována malířské výzdobě Zemské banky v Praze Na Příkopě, pro niž Klusáček vytvořil třináct velkých nástěnných maleb, zdobících hlavní schodiště druhého patra, na téma hold různých profesí Čechii (1896). Vzpomenuty jsou i další Klusáčkovy pražské realizace, mozaika na průčelí Hlaholu, návrh sgrafit na výzdobu průčelí Hlávkových studentských kolejí, nástropní malba v ústředním sále druhého patra Muzea hlavního města Prahy s názvem Apoteóza slavné minulosti Prahy , malířská výzdoba průčelí malostranského domu U Malířů. Dvě Klusáčkovy rozměrné malířské kompozice zdobí zasedací síň ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře (1900), jejich dramatické schvalování je rovněž v knížce podrobně vylíčeno. Klusáčkovo dílo by však nebylo úplné bez informace o navržených, ale nerealizovaných pracích a o bohaté ilustrační tvorbě. Doslov s podtitulem Karel Ludvík Klusáček aneb obrana outsiderova napsal jako tečku za textem Vít Vlnas. V závěru knížky je publikována obrazová příloha se snímky z rodinného archivu i dokumentací některých děl malíře. Přetištěn je také nekrolog Arne Nováka s názvem Malíř Staropražan, publikovaný v Lidových novinách 27.2.1929. Jak se na dobrou historickou práci sluší a patří, obsahuje také rozsáhlý poznámkový aparát a soupis pramenů a literatury.

Zcela nakonec si dovoluji za Klub Za starou Prahu autorce Petře Pechové poděkovat za kvalitní práci a mnoho nových informací o našem významném členovi, malíři Karlu Ludvíku Klusáčkovi.

Kateřina Bečková