Neklidná doba středovku i ranného novověku, oplývající bitvami a válkami, vyžadovala pevná a masivní vrata i dveře. Mnohé z původních dveří a vrat byly při válečných akcích a četných požárech zničeny i s příslušenstvím (zámky, kliky, madla, klepadla). Další byly odstraněny při rekonstrukcích a obnovách objektů. Hledání původních dveří s klepadly není jednoduché, v archivech se záznamy tohoto druhu nacházejí sporadicky. Nesporně však na některých objektech zůstala původní vrata a dveře i s klepadly zachována až do dnešních dnů.

 
1. Dveřní zvon z Domu pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulice na Starém Městě.
2. Klepadlo na kovových dveřích Prašné brány nemusí mít kovadlinku.

Hosté, stojící v minulosti před masivními dřevěnými i kovovými dveřmi používanými před šestnáctým stoletím, s ťukáním nebo bušením pěstí neuspěli. Byl to kámen, klacek, hůl či palcát v ruce, kterými tlučením na dveře, upozorňovali na svoji přítomnost. Jedním z prvních zařízení, s tímto účelem zavedeným, byly dveřní zvony. Zavěšovaly se nad vrata a dveře a byly podobné tomu, který je dodnes k vidění v areálu Domu pánů z Kunštátu a Poděbrad. Dům ze třináctého století stojí v Řetězové ulici Starého Města pražského a fotografie jeho dveřního zvonu je na obr. 1. Na snímku je zřetelné značné korozní poškození železného rámového závěsu a téměř neznatelné narušení ušlechtilé zvonoviny použité k odlití zvonu.

Zvony byly nákladné, poškoditelné i zcizitelné a zřejmě i proto se v průběhu šestnáctého století objevují klepadla. Dokazují to exponáty z Muzea hlavního města Prahy: jednoduché klepadlo ze šestnáctého století, které bylo na dveřích domu č. 3 na Staroměstském náměstí a již složitější klepadlo z roku 1620, používané na dveřích domu čp. 1413 na Uhelném trhu.

 
3. Na vratech domu v Mikulandské ulici mají klepadla jednoduchou konstrukci bez štítu.
4. Na rozdíl od klepadla na předchozím obr. má klepadlo na dveřích domu na Úvoze 22 výrazný dvoudílný štít.

Konstrukce klepadel

První klepadla zhotovovali kováři ze dvou částí - pevné a volné. Pevná část (závěs) byla zapuštěná nebo připevněná na dveře a volná (kladívko) zavěšena na část pevnou. Závěs byl brzo podkládán podložkou a ta se postupně zvětšovala na štít klepadla. Protože kladívko svými údery poškozovalo dřevo dveří, počala se na místo dopadů kladívka připevňovat kovadlinka. Na kovových dveřích - jako příklad je možno uvést dveře u Prašné brány na obr. 2 - není kovadlinka nutná. Naopak však některé konstrukce klepadel potlačují štít a klepadlo pak sestává ze závěsu, kladívka a kovadlinky. Takto řešené klepadlo lze vidět v Mikulandské ulici (obr. 3). Masivní kroužek ve funkci kladívka má průměr tři sta milimetrů a účinky jeho úderů na dveře jsou mírněny, na spodní části klepadla patrnou, kovadlinkou.

Mistři kováři postupně klepadla vylepšovali, jejich díla se stávala vzhlednější a složitější. V nemnohých časech míru si od výroby zbroje možná odskakují ke zhotovování klepadel i platnéři. Později se začínají klepadla i odlévat. Štít dostává nejrůznější plošné tvary a podoby a bývá i trojrozměrný (plastický) se stylizovanými květy, listy, proplétanými ratolestmi i tvářemi zvířat a osob; nebo může mít štít i více dílů, jak je tomu na dveřích domu na Úvoze 22 (obr. 4). Vždy má štít závěs (záchyt, konzolu, pant) na kterém je otočně uchyceno kladívko. To je nejčastěji ve tvaru prostého kroužku, ale může mít tvar elipsy, čtverce, obdélníku i dalších geometrických obrazců s různým stupněm zdobnosti. Ojediněle je kladívko provedeno jako svislý úderník (obr. 5) klepadla ze dveří domu na Zámecké ulici. Pěkný vzhled tohoto klepadla je dán štítem v podobě vzpřímené ratolesti, na kterém je v horní části připevněn výrazný závěs kladívka a dole kovadlinka. Kovadlinka je někdy provedena ve tvaru zmenšené, skutečné kovářské kovadliny, zaražené do dveří pod štítem klepadla. Někdy kovadlinku nahrazuje spodní část štítu, nebo rámečků, kroužků či věnečků upevněných kolem štítu klepadla.

 
5. V Zámecké ulici je klepadlo s pěkným štítem a kladívkem zjednodušeným do tvaru svislého úderníku.
6. Originální had je kladívkem klepadel na dveřích katedrály sv. Víta proti Vikárce.

Klepadla v areálu Pražského hradu

Je vhodné tento odstavec začít legendami opředeným klepadlem na kovovém severním portálu kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta. Klepadlo je označováno za románské a podle pověsti se za kruh tohoto klepadla na dveřích kostela ve Staré Boleslavi držel v roce 935 umírající kníže Václav. Ve skutečnosti je mosazný odlitek lví hlavy držící v tlamě kroužek z doby pozdější - ze dvanáctého století - ale i tak patří k nejstarším klepadlům v Praze. Katedrála sv. Víta má ještě další pěkná originální klepadla. Na levé straně dómu - proti Vikárce - jsou dvoje kovové dveře. Na dveřích jsou stejně provedená poměrně jednoduchá klepadla (obr. 6). Kladívka jsou vytvořena těly hadů propletených do kroužků. Zbytnělé hlavy hadů vyčnívají ze spodních části kladívek a slouží k jejich uchopení. Kovadlinky nejsou na kovových dveřích potřebné.

Staré prosté klepadlo je také na dveřích kapitulního kostela Všech svatých na Jiřském náměstí.

 
7. Autorem výtvarně pěkných klepadel z bran vjezdů do Lobkovického paláce v Jiřské ulici byl možná někdo z cechu platnéřského.
8. Klepadlo na vrátkách do Královské zahrady z Prašného mostu má konstrukci podobnou klepadlu ze Zámecké ulice, místo ozdobeného štítu je zde zdobné kladívko.

Klepadla jsou i na palácích Pražského hradu, na vratech vjezdů do Lobkovického paláce v Jiřské ulici 3 jsou dvě stejná klepadla. Ta mají precizně cizelérsky provedeny štíty i stejně veliká kladívka (obr. 7). Na složitě tvarovaných kladívkách jsou v horní části postavičky mořských panen; ve spodní části pak držadla pro uchopení, tvarem připomínající sloní chobot. Na dveřích východu z Vladislavského sálu je rozpustilé renesanční klepadlo z let sedmnáctého století s nahými postavičkami muže a ženy.

K hradním je možno ještě zařadit klepadlo na Prašném mostě, to je upevněno na vrátkách vlevo od vchodu do Královské zahrady, které vedou do prostoru před domem zahradníka. Jde o jednoduché klepadlo, na dveře je upevněn závěs kladívka a kovadlinka. Kladívko tvoří svislý úderník (obdobný je na klepadle ze Zámecké ulice) ozdobený pěknými ornamenty (obr. 8). Vrátka s tímto klepdlem vedou do prostoru před domem zahradníka Královské zahrady.

9. Klepadlo Schwarzenberského paláce na Hradčanském náměstí bylo při zahájení rekonstrukce na začátku roku 2004 i se dveřmi (dočasně) odstraněno.

Další stará zachovaná pražská klepadla

Schwarzenberský (dříve Lobkovický) palác z let 1543 - 1563 na Hradčanském náměstí je posledním palácem v Praze, který neprodělal novodobou rekonstrukci. Jeho rekonstrukce byla zahájena na začátku roku 2004. Klepadlo na dveřích vchodu do paláce bylo pravděpodobně původní (obr. 9), při současné rekonstrukci byly dveře i s klepadlem vysazeny. Klepadlo má malý štít a masivní kladívko tvaru stylizované podkovy ozdobené částí postavy. Může to také být anděl se široce vztyčenými křídly. Je otázkou zda se klepadlo po rekonstrukci paláce vrátí zpět na Hradčanské náměstí.

V horní části téhož náměstí stojící Toskánský palác rozsáhlou rekonstrukci již absolvoval. Na vrata paláce patrně byla vrácena původní klepadla s kladívky ve tvaru kroužků. Vyměněny byly štítky se závěsy pro kladívka.

Dům U Kocoura v Nerudově ulici má staré nevzhledné dřevěné dveře. Na dveřích je upevněn poklad - jedno z nejstarších pražských klepadel (obr. 10). Poměrně velké, kované, značně členěné kladívko má tvar jakéhosi věnečku. Hřídel, na které se kladívko otáčí v závěsu štítu, je silně zrezivělá a vůle mezi hřídelí kladívka a ložiskem štítu je značná. Na klepadle je několik vrstev místy oprýskaných barev, tyto plošky jsou patrné i na fotografii (levá horní část štítu).

10. Prastaré kované klepadlo zdobí nevzhledné dveře domu U Kocoura v Nerudově ulici 2.

Staré je též klepadlo na dvířkách pro chodce ve vratech objektu v Thunovské ulici 16. Jednotlivé části klepadla jsou působením klimatických vlivů narušeny (zkorodovány), závěs kladívka ve dveřích je uvolněný. Při rekonstrukci paláce Smiřických na Malostranském náměstí pro potřeby Parlamentu ČR bylo použito na vrata vjezdu do paláce patrně původní klepadlo. Jeho štít je vytvořen umně proplétanými listy a ve stejné podobě je i kladívko, v jehož horní části je postavička podobné oné z klepadla dveří Schwarzerberského paláce.

Na dveřích v Letenské ulici 5 je klepadlo se štítem tvaru obdélníka, uprostřed z listí vyhlíží tvář zvířete v čelním pohledu (může to být lev, opice i zvíře fantastické). Tlama zvířete drží kladívko tvaru kroužku.

Dále se za starými klepadly přesuneme z Malé Strany "za vodu", do uliček Starého Města. Zde k této kategorii patří klepadla na dveřích domu v Husově ulici 7 a v Liliové 13. Kladívko klepadla v Husově ulici má tvar elipsy s delší svislou osou; v Liliové má kladívko tvar kroužku. Malé staré klepadlo je na domku v Řetězové ulici.

Na Malém náměstí stojí dům čp. 192, který byl, podle data na fasádě, postaven v roce 1896. Dům má dvoukřídlové kovové dveře zdobené četnými růžičkami a na nich pár klepadel bez štítů i kovadlinek. Kladívka mají tvar elipsy s delší osou vodorovnou.

11. Klepadlo se sveřepě se tvářícím lvem je na Velkopřevorském náměstí, druhým dílem štítu je rámeček

Nejčastější motiv na klepadlech pražských objektů

Až dvě třetiny z počtu klepadel vyhledaných autorem v pražských ulicích a na náměstích jsou klepadla se lví tváří. Ve všech případech jde o čelní pohled (ánfas) na hlavu královského zvířete a ve všech případech drží lví hlava v zubech volně zavěšený kroužek - tvář lva je tedy štítkem a kroužek v jeho tlamě kladívkem klepadla. Tato popsaná konstrukce je uplatněna u menších klepadel, klepadla větší mívají ještě kolem tváře druhý díl štítu, který je využit i jako kovadlinka. Druhé díly štítů jsou vypracovány ve tvarech rámečků (obr. 11), kroužků (obr. 12) a věnečků (obr. 13). Zajímavé jsou různé výrazy lvích tváří, které jim autoři udělili. Klepadlo na obr. 11 je na dveřích objektu na Velkopřevorském náměstí 3 - výraz lví tváře je sveřepý až výhružný. Druhá tvář na obr. 12 ze dveří budovy na Maltézkém náměstí 2 se tváří spíše nostalgicky a třetí tvář, z vrat do paláce Platýz z Národní třídy na obr. 13, je zřejmě udivena průvody lidí, kteří dnes vraty paláce procházejí.

12. Lev na klepadle z Maltézkého náměstí se tváří spíše nostalgicky

Velikosti klepadel s motivem lví tváře jsou od necelých deseti do třiceti centimetrů (i větší). Uveďme několik adres, kde je možno je vidět (určitě ne všechny): Nosticova 5, Prokopská 8, Karmelitská 8, Thunovská 20, Nové zámecké schody, Valdštejnský palác, U Lužického semináře 20, Anenské náměstí 2, Okresního soudu Na Poříčí. Jsou i mimo střed Prahy, například v Praze 7 v Jankovcově ulici 48. Tyto jsou z doby pozdější - z přelomu devatenáctého a dvacátého století a jsou umístěny neobvykle vysoko, asi sto padesát centimetrů od země. Patrně proto, aby unikly z dosahu rukou holešovických kluků. Malé klepadlo - asi deset centimetrů veliké - s lví tváří upevnili také na dveře vily v Cukrovarské ulici 27 v Praze 6 - Dejvicích.

13. Na klepadle paláce Platýz se lev tváří poněkud udiveně, pěkně je provedený druhý díl štítu - věneček z dubových ratolestí s plody

Použití motivu lví hlavy není výsadou pouze klepadel. Často ho používají architekti na štuku fasád, portálů i v dalších případech - například na řezbě dveří Valdštejnského paláce a velkolepých dveřích Staroměstské radnice. Zde vyřezávané lví hlavy drží v tlamě kroužky jako na klepadlech.

Na již uvedeném náměstí U Lužického semináře je lví hlava v bočním pohledu použita na domu 24 u páru klik na dvoukřídlých dveří. Obdobná klika je též v Řetězové ulici Starého Města. Na klice často používané k otevírání dveří je zřetelné, jak časté dotyky dlaní postupně vyhlazují reliéfy původních ozdob.

Novodobá klepadla v Praze

Odstavec o novodobých klepadlech začneme v Nerudově ulici, která je téměř poutním místem nejen ke klepadlům a domovním znamením, ale i dalším architektonickým prvkům. Na dveřích domu č. 3 je malé klepadlo asi se sedmi centimetry velkým štítem z roku 1913, kdy byla uskutečněna renovace objektu. Podobné klepadlo je i na dveřích domu č. 18.

Honosná, složitě vytvarovaná, postříbřená, do dálky zářící klepadla byla osazena na vrata a dveře objektu č. 20. Na vratech vjezdu je připevněno velké klepadlo s delší svislou osou a lidskou hlavičkou na kladívku, na dveřích vchodů jsou dvě menší klepadla.

Na Hradčanském náměstí u objektu č. 6 je malé klepadlo, jehož kladívko zdobí ánfas tváře mladé osoby - jinocha či dívky - s vavřínovými listy kolem hlavy. Na dveřích je upevněno ještě několik dalších ozdob o vysokém lesku, které dávají dveřím takřka pouťový vzhled.

Ve starobylé uličce Nový Svět jsou dvě novodobá klepadla; zcela originální je klepadlo na dveřích známé restaurace U Zlaté hrušky. Kladívkem tohoto zařízení je trojrozměrná masivní hruška tvaru a velikosti skutečného plodu hrušně - máslovky. Kladívko je zavěšeno na kroužku upevněném asi dva centimetry od tělesa dveří, který zastává u této konstrukce funkci štítu. Kovadlinka, do které se hruškou klepe, je uprostřed kroužku.

Pěkný pár klepadel je umístěný na dveřích Muzea policie Na Karlově. Tvůrci klepadel se přidrželi tradičního vzoru, řemeslně však úkol zcela nezvládli. Kladívko u pravého klepadla nemůže zasáhnout kovadlinku, neboť ta je připevněna mimo svislou osu klepadla. Naštěstí pro vzhled dřeva dveří se klepadlo (jako ostatně i většina ostatních) nepoužívá.

Moderní klepadlo (pokud je pro toto zařízení termín moderní vhodný) bylo použito při úpravě objektu v Dlouhé ulici 34 na sídlo pobočky Komerční banky. Klepadlo umístěné na dveřích vstupu je sestaveno ze tří kroužků.

Klepadla poškozená a odstraněná

Z předchozích odstavců vcelku přesvědčivě plyne, že klepadel na vratech a dveřích v Praze zůstal ještě dostatečný počet. Ovšem dost klepadel je poškozených, nebo již nenávratně ze dveří a vrat zmizelo.

Po třetí navštívíme Nerudovu ulici: odtud se ztratilo klepadlo ze dveří domu č. 16, i když zde bylo (podle dobových fotografií) ještě kolem sedmdesátých let dvacátého století. Na dveřích domu č. 29 zůstala jen kovadlinka a na domu č. 41 pouze stopy, že zde klepadla kdysi byla.

I v areálu Pražského hradu, na třetím hradním nádvoří, dveřích úřadu prezidenta republiky, pod balkonem známým z průběhu událostí sametové revoluce v roce 1989, byla kdysi patrně klepadla. Obě křídla dveří nesou stopy po opravách v podobě pravidelných kroužků ve stejné výšce.

Na dřevěných dvoukřídlových vratech vjezdu na dvůr domu čp. 11 na Malostranském náměstí zůstaly po klepadlech jen otvory. V Mostecké ulici na dveřích domu č. 3 je pár "lvích" klepadel, pravé klepadlo z páru je bez kladívka.

Obdobný stav je také na levém křídle dveří objektu oč. 21 v Celetné ulici, kde z klepadla zůstal štít a kovadlinka. Však co také s klepadlem ve třetím tisíciletí ?

Proto díky za všechna klepadla na branách a dveřích pražských paláců a domů, vždyť jim to tam většinou velice sluší. Poděkování náleží všem, kteří se zasloužili o jejich zachování.

Stanislav Srnský
Autorskou fotografií je Jitka Srnská