Na jaře roku 2003 jsme založili nové občanské sdružení působící na území okresu Karlovy Vary – Klub Za krásné Karlovarsko. poznámka Naše občanské sdružení je důsledně nepolitické, založené podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů a má právní subjektivitu. Jeho hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a urbanizované i neurbanizované krajiny. Nedílnou součástí našeho zájmu je ochrana kulturních hodnot, památek. Naší snahou je upozorňovat na dosud skryté hodnoty, aktivně napomáhat orgánům státní památkové péče v účinné ochraně jednotlivých památek i památkových souborů, soustřeďovat a poskytovat informace a zejména rozvířit větší zájem o tyto hodnoty u široké veřejnosti prostřednictvím osvětové činnosti.

Karlovy Vary – Zahradní ulice, dům sv. Josef před demolicí

Vysídlení většiny místního obyvatelstva z pohraničních oblastí po druhé světové válce, mezi něž patřilo i Karlovarsko, znamenalo také radikální úbytek historických památek. Uprázdněné objekty byly bourány nebo nevhodně užívány. Poněkud překvapivý, leč tehdy snad i pochopitelný, byl přezíravý přístup některých státních orgánů, pro které byly mnohé historické objekty přítěží, neboť se jednalo o památky německé. Přes tyto těžké zásahy a mnohé problémy se Karlovarsko může stále ještě pyšnit romantickou krajinou kolem Ohře či Doupovských hor, tajemným Krušnohořím a množstvím památek od středověku až po vzrušené 20. století.

I když k ochraně památek byly v devadesátých letech 20. století v řadě měst a obcí Karlovarska státem vyhlášeny památkové zóny a přestože podobně je zákonem chráněna i příroda, ke kýžené nápravě se téměř nedospívá. Přitom alarmující je zejména to, že při opravách, rekonstrukcích a modernizacích historicky cenných objektů dochází k jevům, které se mnohdy neslučují s dohodnutými a obecně platnými urbanistickými a architektonickými zásadami, ba i s dikcí památkového zákona. A tak nadále dochází k znehodnocování již vyhlášených sídelních zón a k postupné likvidaci historicky cenných objektů. Smutné je, že bez ohledu na příslušné památkové zákony a přirozený cit jsou podobné akce velice často v závazných stanoviscích tolerovány i příslušnými odpovědnými orgány. Podobný je stav i v ochraně přírody, kdy v mnohých lokalitách jsou povolovány stavby, jež sice moderní člověk potřebuje ke svému životu, ale jejich existenci v krajině prosazuje bez ohledu na vnímání a potřeby ostatních.

Karlovy Vary – Zahradní ulice, dům sv. Josef v průběhu demolice

Vznik Klubu uspíšila nedávná eskalace demolic řady historických a památkově hodnotných domů v samém srdci Karlových Varů, souboru pozdně barokních domů na Lučním Vrchu, lázeňského kněžského ústavu Sv. Josef a domu Britania. Další demolice, a to domu č. 35 ze souboru klasicistních domů v Mariánskolázeňské ulici, je již kompetentními orgány povolena. Čeká se jen na to, zda Ministerstvo kultury dá svůj souhlas s upuštěním památkové ochrany uvedeného domu. Připravuje se, a v nejbližší době zřejmě již proběhne, totální vybourání interiérů památkově chráněných domů lázeňského komplexu Florencie pro vybudování nejokázalejšího hotelu v Karlových Varech. Zůstanou stát pouze fasády a množství často již unikátních umělecko-řemeslných prvků (mezi nimi i nádherná a velkolepá štuková výzdoba, vnitřní schodiště s ojedinělými vitrážemi zachycujícími pohledy na staré Karlovy Vary, mobiliář vesměs vídeňských firem z přelomu 19. a 20. století) zaniknou.

Rovněž bezprecedentní porušování zákonů České republiky v nedalekém historickém městě Nejdku, kde sám pan starosta vyhlašuje, že realizací stavební činnosti bez jakéhokoliv povolení ať již orgánů státní památkové péče či stavebního úřadu bojuje proti „špatnému“ památkovému zákonu, nás přimělo konat.

Rozhodli jsme se proto, že vytvoříme sdružení lidí, kterým není lhostejné, v jakém prostředí žijí a co je obklopuje. Chceme vyvíjet iniciativy, jež by veřejnost upozorňovaly na všechny nevhodné devastace historických objektů a na neblahé následky nerespektování soužití s přírodou. Chceme toho dosáhnout osvětovou činností pro širokou veřejnost (přednášky, výstavy, vycházky, publikační činnost), ale i aktivní účastí na kauzách, jež bez skrupulí manipulují s odkazem naší minulosti.

Karlovy Vary – Luční vrch, domy č. 4 a 6 před demolicí, pohled z jihu od Staré Louky

V rámci první veřejné prezentace Klubu jsme předali primátorovi statutárního města Karlovy Vary Mgr. Zdeňku Roubínkovi protest proti demolicím historických domů v Karlových Varech. Protestní nótu, ve které požadujeme zastavení nevybíravé likvidace karlovarské historie, podepsala řada významných odborníků jak z oblasti památkové péče, dějin umění, architektury, tak i laické veřejnosti. Klub se svými členy podílel i na přípravě vpravdě smutné výstavy “Mattoni už opravdu není“, dokumentující zánik lázní Kyselka u Karlových Varů, odkud do světa proudí proslavená Mattonka.

Zapojili jsme se již aktivně i do správních řízení, kde nejsme spokojeni s postupem orgánů státní památkové péče při uplatňování památkového zákona. Vyslovili jsme zásadní nesouhlas s upuštěním památkové ochrany klasicistního domu č. 35 v Mariánskolázeňské ulici přímo Ministerstvu kultury ČR a zdůraznili význam uvedeného domu pro historii lázeňství v Karlových Varech, neboť se zde nacházel první vojenský lázeňský ústav v našich zemích. Dále jsme nesouhlasili s vybouráním lázeňských domů Florencie a vyzvali odpovědné orgány a zejména Krajský úřad Karlovarského kraje, aby zastavily barbarské zničení unikátních památkových hodnot a konaly tak, jak jim to uložila Památková inspekce MK ČR.

Další aktivity byly směřovány k účinnému hájení historického prostředí města Nejdku a zabránění demolic hospodářských dvorů premonstrátského kláštera v Teplé, jimiž chce dosavadní správce vyřešit neschopnost zajištění jejich základní údržby. Pro nedořešení restitucí církevního majetku se tyto historické klášterní dvory, spravované Pozemkovým fondem ČR, ocitly na pokraji zkázy. Absurdní je i skutečnost, že stát vyčlení finanční prostředky spíše na likvidaci těchto (ale i řady jiných) objektů, než na jejich záchranu.

Logo Klubu Za krásné Karlovarsko

Ve druhém pololetí roku 2003 jsme uskutečnili již i několik vlastivědných vycházek. Prubířským kamenem byla vycházka do karlovarských lázeňských lesů ke zřícenině kostela sv. Linharta. Kostel je pozůstatkem zaniklé středověké osady Obora, jež sehrála důležitou roli v počátcích Karlových Varů. Další vycházka byla směřována do tajemného podzemí Karlových Varů, do podzemního zázemí Vřídla a k základům děkanského kostela sv. Maří Magdalény. Zde nás již mile překvapil zájem karlovarské veřejnosti, neboť se v průběhu odpoledne dostavilo zhruba na 150 zájemců k poznání srdce a samotné duše Karlových Varů. Zatím poslední vycházka představila zájemcům o karlovarskou historii Karlovy Vary doby barokní a klasicistní, opět za účasti 50 – 60 lidí.

V rámci praktické pomoci ohroženým památkám zajistil Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Klubem Za starou Prahu návrh statického zajištění jednoho z nejcennějších a zároveň nejohroženějších patricijských domů v Jáchymově – čp. 143, jehož sklípkové klenby se již začínají rozpadávat. Další praktickou realizací je provizorní zabezpečení střešního pláště románsko gotického kostela sv. Jakuba v Ostrově. Tento původně farní kostel, později přeměněný na hřbitovní, již značnou dobu neslouží jako řada jiných sakrálních památek svému účelu a dostává se pozvolna do havarijního stavu. Cílem Klubu je pomoci zachovat jeho památkovou podstatu s nezměněným funkčním využitím.

Karlovy Vary – Luční vrch, domy č. 4 a 6 po demolici, pohled ze severu od ulice Jelení skok

K patřičné prezentaci našich cílů využíváme místní tisk a zřídili jsme i vlastní internetové stránky (www.sweb.cz/karlovarsko), kde po překonání začátečnických obtíží chceme prezentovat jednotlivé akce Klubu a rovněž publikovat zajímavé novinky z oblasti působení našeho sdružení. Jedním z cílů Klubu je také vydávání vlastního časopisu s názvem Egeria, navazujícím na proslulé vlastivědné sborníky vydávané v Karlových Varech od roku 1897 do roku 1943. Měl by se opět stát tribunou vlastivědného bádání jak vlastního Karlovarska, tak i širšího regionu severozápadních Čech. Vedle historie a památek by měl být předmětem zájmu nového časopisu také přírodní fenomén Karlovarska, botanika, zoologie a především hydrogeologie karlovarské termy.

Podle starých pověstí vychází jednou za 500 let z řeky Ohře na břeh laskavá a dobrotivá víla Egeria, prochází krajem a pomáhá všem potřebným a nemocným. Chceme kráčet v jejích šlépějích. A přidáváme neskromné přání, návrat k prostředí starého romantického Karlovarska za nových životních okolností. A zároveň toužíme, aby se naše přání stalo i přáním široké karlovarské veřejnosti, pro kterou chceme pracovat.

Mgr. Jiří Klsák, předseda Klubu Za krásné Karlovarsko

poznámka:

Založení Klubu je přímou reakcí na katastrofální stav památkové péče v Karlových Varech a okolí, kde se díky „aktivitě“ ředitele plzeňského památkového ústavu Karla Drhovského podařilo prosadit demolice památkově chráněných staveb, likvidaci nespočtu původních interiérů či schválení novostaveb, které nevratně naruší charakter města. O atmosféře v karlovarské památkové péči pak nejlépe svědčí neuvěřitelný fakt - a totiž, že činnost Klubu Za krásné Karlovarsko má již svou první oběť – za členství v Klubu zakazuje zaměstnavatel (NPÚ v Plzni) svému zaměstnanci Lubomíru Zemanovi vykonávat činnost památkáře na Karlovarsku, kde odborně působí již 12 let. A ač je to v příkrém rozporu s Listinou základních práv a svobod, hrozí mu za to dokonce výpověď. Za odpovědnou ochranu památek se tedy v dnešní době platí existenčním ohrožením.
(poznámka redakce)