Husův pomník na Staroměstském náměstí jako zásadní dílo české pomníkové tvorby přirozeně představuje téma již mnohokrát zpracované a diskutované z různých úhlů. Značná pozornost byla věnována například pozoruhodnému dění, předcházejícímu samotnou realizaci pomníku, tj. především uměleckým soutěžím, debatám a sporům o jeho žádoucí formu a umístění. Poznámka 1 Hlavním smyslem následujícího článku je zachytit jednotlivé kroky, které směřovaly k provedení pomníku, a poukázat na široké spektrum osob a firem, které se na těchto pracích podílely.

Výchozím bodem realizace se stala druhá soutěž na pomník z přelomu let 1900 a 1901, počítající již s jeho umístěním na staroměstském náměstí, ze které vyšel vítězně návrh sochaře ladislava Šalouna a architekta Antonína Pfeifera. V následné atmosféře dynamických diskuzí o ikonografii a lokaci pomníku jejich společný projekt ovšem prošel výraznou proměnou i následnými modifikacemi. Poznámka 2

Položení základního kamene v roce 1903 doprovázel nanejvýš slavnostní rámec, který se neobešel bez rozsáhlé přípravy i účasti výtvarných umělců a uměleckých řemeslníků. Zhotovení základního kamene bylo zadáno kamenické dílně Ludvíka Šaldy; Poznámka 3 za materiál se zvolila bílá žula ze sázavských lomů u kamenného Přívozu. Poznámka 4 Základní kámen měl podobu po stranách broušeného a nahoře leštěného kvádru, opatřeného otvorem pro pamětní schránku, který zakrýval příklop z modré žuly. Poznámka 5

1. Slavnost položení základního kamene v roce 1903 (Pražský ilustrovaný kurýr).

Slavnost pokládání základního kamene proběhla v neděli 5. července (obr. 1). Zatímco se na náměstí řadil slavnostní průvod, byla do kamene vložena schránka. Poznámka 6 V ní uložená olověná kazeta obsahovala soubor nedělních vydání českých deníků, kopii Stížného listu českých pánů kostnickému koncilu z 2. září 1415, dále tzv. České čtení, tj. komentář k tomuto listu a pergamenovou pamětní listinu, sepsanou hlavním městským archivářem Jaromírem Čelakovským. Poznámka 7 Tepanou měděnou schránku (obr. 2) vytvořil podle vlastního návrhu Franta Anýž, olověnou kazetu dodal cínař a umělecký slévač Josef Scheller z Husovy ulice. Poznámka 8

2. Schránka do základního kamene od Franty Anýže.

Po projevu Eduarda Grégra přistupovaly ke kameni jednotlivé osobnosti a prováděly slavnostní poklepy, počínaje pražským starostou Vladimírem Srbem. Nakonec se jménem spolku pro zbudování Husova pomníku ujal slova Jan Podlipný, který provedl i symbolický akt zasvěcení kamene trojím poklepáním se slovy „Ve jménu Boha otce, i syna i ducha svatého“. Poznámka 9 Za zpěvu husitského chorálu pak následovalo zapuštění kamene do základů, Poznámka 10 provedených předtím stavitelem Karlem Poupětem. Poznámka 11 Umístění základního kamene však mělo jen prozatímní a především symbolický charakter; k vlastním výkopovým pracím pro pomník došlo až o osm let později.

¨Kladívko ke slavnostnímu poklepání, zhotovené ze stříbřeného cizelovaného bronzu, opatřené ebenovým držadlem a označené datem 5. VII. 1903, bylo stejně jako schránka dílem Franty Anýže podle vlastního návrhu (obr. 3). Poznámka 12 Vysoký dobový význam takového symbolického předmětu podtrhuje fakt, že již v době slavnosti se počítalo s jeho předáním městskému muzeu Poznámka 13 a spolek pro zbudování pomníku nechal proto zhotovit náročně ztvárněnou schránku k uložení. Poznámka 14>

3. Poklepávací kladívko od Franty Anýže.

V březnu roku 1907 proběhlo na Staroměstském náměstí vztyčení pokusného kašírovaného modelu pomníku, sloužícího jako názorná pomůcka pro představu o působení pomníku v tomto prostoru (obr. 4). Kromě tesaře a čalouníka se tehdy na ztvárnění modelu podíleli malíř Fröhlich a především štukatérská firma Karla Nováka. Poznámka 15 Podobná zkouška proběhla na jaře 1911, kdy byla na náměstí vztyčena dřevěná konstrukce se siluetou pomníku, provedená tesařským mistrem Boučkem (obr. 5). Poznámka 16 Na rozdíl od předchozího kašírovaného modelu tato ukázka již znamenala prezentaci poslední a následně provedené varianty. Poznámka 17 Na definitivní sochařské podobě pomníku, určené pro odlití do bronzu, pracoval Šaloun od roku 1910. Tehdy byla také schválena architektonická podoba pomníku, vypracovaná Antonínem Pfeifferem. Poznámka 18

4. Model pomníku na Staroměstském náměstí v roce 1907 (Zlatá Praha).

5. Konstrukce se siluetou pomníku na Staroměstském náměstí v roce 1911 (Pražský ilustrovaný kurýr).

Realizace samotného pomníku, jehož odhalení se plánovalo na rok 1915 k příležitosti pětistého výročí Husovy smrti, začala zbudováním základů v listopadu až září roku 1911. Poznámka 19 Stavební povolení bylo předtím uděleno na schůzi městské rady z 11. dubna toho roku. Poznámka 20 Celou stavební část pomníku od počátku prováděla firma matěje Blechy, přičemž nad budováním základů bděl dozor skupiny architektů a stavitelů ve složení osvald Polívka, Eduard Rechziegel a František Schlaffer. Poznámka 21 Základní kámen pomníku bylo na počátku prací nutné vyzvednout a dočasně uložit na Staroměstské radnici. Poznámka 22 Když byly základy připraveny, kámen se zazdil na jejich severní straně, kde byl také „náležitě označen pro budoucnost“. Poznámka 23

Kamenickou práci na pomníku prováděla dílna Ferdinanda Palouše, která v červnu roku 1913 začala s osazováním kamenů podstavce. Práce na místě probíhala pod vedením Karla Smetíka, kamenického mistra z Paloušovy dílny. Poznámka 24 Za materiál byla zvolena povltavská žula, pocházející z dnes zatopeného lomu Na Dolnici u Zvírotic, Poznámka 25 odkud byly kvádry již od roku 1912 do Prahy postupně přivezeny na celkem 25 lodích. Pro vnitřní vyzdění pomníku se navíc použila žula z lomů u Březnice v množství tří vagonů. Hlavní fáze kamenických prací skončila 5. března 1914, kdy pomník zdobily chvojové věnce se stuhami v národních barvách na oslavu dosažení rovnosti. Poznámka 26

V srpnu 1914 se na místo začaly přivážet a osazovat jednotlivé díly bronzové části pomníku, jejíž odlití bylo v roce 1911 zadáno firmě Bohdana Tomáše Srpka v Brandýse nad Labem. Tři základní skupiny postav pomníku byly sestaveny z celkem devíti bronzových dílů. Poznámka 27 Srpkova kovolijecká dílna se účastí na této realizaci již podruhé podílela na vzniku významného českého národního monumentu, neboť v roce 1907 provedla slévačskou práci na pomníku Františka Palackého. Není bez zajímavosti, jakou důležitost měl tehdy národnostní původ realizátora a místo vzniku samotné práce: ještě před zadáním práce na pomníku Palackého bylo zevrubně vyšetřeno, zda jak majitel podniku, tak jeho rodina jsou české národnosti, přičemž se firma zavázala provést odlití pomníku ve svém závodě v Brandýse nad Labem. Poznámka 28 Hlavní podíl na realizaci sousoší Husova pomníku v dílně Bohdana Tomáše Srpka měl však patrně mladý umělecký slévač Karel Barták, z pozdější doby známý jako provozovatel vlastního podniku v Praze. Již právě jemu bylo také v Srpkově dílně v roce 1907 (jako dvacetiletému) údajně svěřeno odlití zmíněného pomníku Palackého. Na provedení sousoší Husova se pak kromě dalších slévačů podílel také Karlův otec Václav Barták. Poznámka 29

Osazování bronzové části a kamenické práce na Husově pomníku probíhaly ještě v první polovině roku 1915. V té době také vznikly nápisy na podstavci, vytesané na místě. Poznámka 30

Dne 14. června 1915 byl Husův pomník zkolaudován stavební komisí spolku pro zbudování Husova pomníku. Chystané oslavy odhalení pomníku byly ale pod vlivem tehdejší válečné situace odloženy a v památný den 6. července 1915 pak proběhla jen slavnostní valná hromada na Staroměstské radnici, určená pro členy spolku a pozvané hosty. Poznámka 31

Ideový obsah a hlavní složky ikonografie pomníku byly již mnohokrát popsány a interpretovány, proto se spokojíme s jejich shrnutím s poukazem na některé méně zdůrazňované detaily. Významovou stránku pomníku formuluje nejenom samotné bronzové sousoší, ale je zastoupena již v žulovém podstavci. Z čelní strany pomníku vyrůstá reliéf, lemovaný na spodní straně vlnovkou, chápanou jako rozbouřená hladina vody. Poznámka 32 V novějších textech o pomníku se ale již vcelku opomíjí horní část reliéfu, představující stylizovaného ptáka s rozepjatými křídly (obr. 6). V době vzniku monumentu byl tento motiv zmiňován jako Fénix, představující symboliku znovuzrození z vlastního popela. Poznámka 33 Interpretace ptačí postavy jako Fénixe je značně pravděpodobná nejenom v souvislosti s představou znovuzrození národa a Husových myšlenek, ale také s ohledem na způsob Husovy smrti. Podstavec na této straně pak doplňují slova „Milujte se, pravdy každému přejte“. Toto krédo, vycházející z výroku v Husových listech z Kostnice, již doprovází vlastní těžiště pomníku, dominantní postavu Jana Husa. Tři základní skupiny figur, myšlenkově provázané s ústřední Husovou postavou, byly v době vzniku pomníku stručně uváděny jako husité, emigranti (exulanti) a zadní skupina. Tímto způsobem je označoval i Ladislav Šaloun, podle jehož výkladu také prezentují jednotlivé etapy národní historie ve vztahu k Husovu odkazu. Poznámka 34 Při čelním pohledu akcentuje pravou stranu pomníku skupina husitů (obr. 7). Pro Šalouna byli připomínkou českého národa v době, kdy „pro Husa a jeho myšlenky bojoval v době své nejvyšší slávy“. Poznámka 35 Na podstavci skupinu doprovází úvodní verš husitského chorálu – „Kdož jsú boží bojovníci a zákona jeho“ (obr. 8). Na první pohled méně nápadný je však reliéfní nápis na samotné pavéze v popředí skupiny, „pravda vás vysvobodí“, představující úsek výroku z Janova evangelia v kralickém podání.

6. Reliéf Fénixe na podstavci.

7. Skupina husitů.

8. Nápis u skupiny husitů.

Další seskupení postav vedou diváka k boční a zadní straně pomníku. od Husových nohou klesá skupina emigrantů, pro sochaře představující národ, který „pro Husa trpěl v době ponížení a smrtelného soužení“ Poznámka 36 (obr. 9). Na soklu jí doprovází proslulá slova Komenského „Věřím – že vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí – ó lide český!“ (obr. 10), která v této formě představují zkrácenou verzi výroku z Kšaftu umírající matky jednoty bratrské. Přestože znění nápisu bylo připraveno již v době vzniku pomníku, tak pregnantní vyjádření touhy po národní svébytnosti přirozeně „nebylo v těchto dobách dovoleno vytesati“. Poznámka 37 Nápis se tak stal součástí pomníku teprve při úpravách v červnu roku 1926. Poznámka 38

9. Skupina emigrantů.

10. Nápis u skupiny emigrantů z roku 1926.

Po levé straně následuje skupina rodiny s kojící matkou, označovaná jako zadní skupina (obr. 11). V ní Šaloun viděl znovuzrozený (či nově se rodící) národ, v němž skrytě žil Husův odkaz a který „myšlenky jeho k pravdě a svobodě ssál již mlékem mateřským“. Poznámka 39 Pozadí skupiny tvoří pavéza, lemovaná z pohledu diváka obtížně čitelnými slovy biblického citátu, s jehož zkrácenou verzí se setkáváme již na pavéze husitů. Zde již sochař použil celý výrok „Poznáte pravdu (a) pravda vás vysvobodí“, přičemž první polovina tohoto poselství na levé straně pavézy se zčásti skrývá pod draperií přilehlé postavy. Skupinu pak na soklu doprovází slova „Živ buď národe posvěcený v bohu neumírej“ (obr. 12), pocházející ze samotného závěru zmíněného Komenského Kšaftu.

11. Zadní skupina.

12. Nápis u zadní skupiny.

13. Flambon z roku 1926.

Součástí pomníku je také dvojice bronzových flambonů (obr. 13), umístěných po stranách na hranolových výbězích podstavce. Stejně jako dodatečný nápis na pomníku byly tyto prvky, určené pro slavnostní ohně, doplněny až v roce 1926. Jejich realizace byla zadána uměleckoslévačské firmě Františka Bartáka, Poznámka 40 jehož rodina byla již dříve spojena se vznikem samotného pomníku; zároveň bylo Pražským obecním plynárnám svěřeno zavedení plynu do těchto zařízení. Po zmíněných úpravách byl již pomník připraven na slavnostní okamžiky při nadcházejícím zakončení VIII. Všesokolského sletu v červenci 1926, pojatém jako velkolepá Husova připomínka.

Alexandr Rymarev - Petr Šámal

Poznámky: