O kulturním dědictví v Hradci Králové

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2004)


Ve velkém sále královéhradeckého Muzea východních Čech se 20. listopadu 2003 odbývala celodenní konference o problémech památkové péče s názvem Kulturní dědictví v současnosti (o směrech a možnostech ochrany, obnovy a využití památek v Královéhradeckém kraji).

Impuls vzešel od občanských sdružení, zabývajících se ochranou památek a péčí o kulturní dědictví: Společnosti ochránců památek ve východních Čechách a od Collegia pro arte antiqua, jež působí na Broumovsku. K pořadatelům se připojil rovněž Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče.

Cílem setkání bylo nejen seznámit obecně odbornou i laickou veřejnost s dnešními pohledy na ochranu, obnovu a využití památek v souvislosti s měnícími se společenskými, kulturními a technologickými podmínkami, nýbrž zejména otevřít komunikaci o přístupech k ochraně památek mezi státní památkovou péčí, občanskými sdruženími a vlastníky nemovitostí. Již tento široký záběr předznamenal, že problematika movitých památek a archeologické památkové péče zohledněna být nemohla. Setkání rovněž nepočítalo s projednáváním ryze technických problémů obnovy památek.

Domnívám se, že základní úkol, jejž jsme si jako pořadatelé stanovili, a to, že o svízelné situaci v oblasti památkové péče u nás je nutno především mezi státními a dobrovolnými památkáři co nejotevřeněji diskutovat, vycházet si při tom pokud možno vstříc, byl splněn.

Stav, kdy oba tyto tábory památkářů komunikují velmi málo, anebo si spíše vytýkají ten či onen nezdar při záchraně a obnově, případně se navzájem zcela ignorují, je po čtrnácti letech života v demokratické společnosti zřejmě neúnosný. Konference byla nejspíše v tomto ohledu průkopnickým činem, nutným počátkem, na nějž bychom rádi v dohledné době rádi i ve spolupráci s dalšími partnery navázali.

Úvodní příspěvek byl svěřen ing. arch. Karlu Kučovi. Základní referáty pak přednesli zástupci občanských sdružení, kteří podali své obecnější zkušenosti z obnovy památek (např. kostela v Uhřínově v Orlický horách, drobných sakrálních památek na Broumovsku apod.). Konzervátor Královéhradecké diecéze osvětlil složitost problematiky památkové péče u církevních objektů. Vystoupili i vlastníci nemovitostí, např. chladírenské firmy, jež v areálu pevnosti Josefov obnovila v rozsáhlém měřítku pro podnikatelské účely zchátralé a opuštěné vojenské budovy.

Právní problematiku v památkové péči stručně přiblížil ředitel Památkové inspekce MK ČR dr. Varhaník; zkušenosti z regionu za státní památkáře shrnuli vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje dr. Mertlík a za Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích územní konzervátor Mgr. Kovařík.

V přísálí muzea bylo možno zhlédnout výstavu, dokumentující jak stále četnější kladné příklady zachráněných objektů, tak i případy sporné obnovy a ukázky stále ještě chátrajících památek.

Na jednání konference se dostavilo zhruba sto padesát účastníků, mezi nimiž byl rovněž i hejtman Královéhradeckého kraje, který v úvodu krátce vystoupil. Z široké následné diskuse vyplynula naléhavost zvoleného tématu a zároveň i potřeba navázat na něj v budoucnu. Námětem by mohl být již konkrétnější jednotlivý problém (např. samostatné jednání o využití nemovitých památek).

Ponechejme si však chvíli času na klidné zhodnocení, k němuž by měl přispět rovněž i sborník z konference, jejž pořadatelé hodlají vydat zhruba do tří měsíců.

 

Miroslav Klouda
odbor kultury a památkové péče KÚ Královéhradeckého kraje