1. Nerudova 15

Platí to například o slunečních hodinách v Nerudově ulici 15, čp. 249-III, neboli paláci Kinských, který dříve využívalo Federální ministerstvo národní obrany. Hodiny se ukrývají na schodištní věži zahradního křídla obráceného k jihu (obr. 1). Pocházejí z doby před rokem 1720, kdy byla dokončena přestavba paláce a přitom došlo ke zvýšení zmíněného křídla. Stáří hodin si můžeme ověřit na vedutě Hradčan od J. J. Dietzlera, datované k 1. 4. 1720, kde jsou, byť ve schematické podobě, k vidění na stejném místě jako dnes (obr. 2). Sluneční hodiny jsou konstruovány pro měření poloorlojních hodin, číslovaných jak arabskými číslicemi na stuze lemující obratník Kozoroha, tak i římskými po obvodu číselníku. Čáry pro půlhodiny nahrazují malé kosočtverce mezi číslicemi.

2. Jan Josef Dietzler: Pohled na část Hradčan a Malé Strany z domu čp. 358/3 – výřez

Hodiny plní i funkci kalendária, neboť obsahují obrazy všech zvířetníkových rovnoběžek, kterým se také říká datové nebo kalendářní čáry, s příslušnými symboly znamení zvěrokruhu. Postavení Slunce ve zvěrokruhu určuje stín kuličky (nodu) navlečené na ukazateli (polosu). Hodiny jsou v dobrém stavu a mohou ještě dlouho sloužit, ovšem po nedávné rekonstrukci paláce na ubytovnu poslanců je přístup k nim opět problematický.

3. Letenská 5 a 7: jižní hodiny

Zdá se, že si Parlament historické budovy se slunečními hodinami oblíbil. V létě roku 2004 proběhla rekonstrukce fasád Thurn-Taxisova paláce v Letenské ulici 5 a 7, čp.120-III, kde v současné době sídlí, mimo jiné, kanceláře Senátu. Přitom byly zrestaurovány i jižní sluneční hodiny ve dvoře paláce, po neznámou dobu ukryté pod omítkou (obr. 3). Pocházejí pravděpodobně z doby po roce 1696, kdy došlo ke stavebnímu sjednocení původně dvou raně barokních paláců, a před rokem 1726, kdy za majitele Františka Václava z Vrtby byly ukončeny další stavební úpravy. Hodiny o šířce 160 a výšce 150 cm, umístěné mezi okny II. patra nádvorní fasády, můžeme označit vzhledem k jejich gnómonické náplni za standardní. V obdélném rámu s římskými číslicemi na bílém podkladě je červenohnědý číselník s černými čarami pro celé hodiny, s červenými pro půlhodiny a červeně tečkovanými pro čtvrthodiny. Pod ním je náznak obrazu krajiny, nahoře stuha s arabskými číslicemi obklopující malované Slunce, z jehož středu vychází polos. Také tyto hodiny obsahují kalendárium s úplnou soustavou obrazů zvířetníkových rovnoběžek, označených znameními zvěrokruhu. Restaurování číselníku je dílem akad. malířek Mileny Šoltészové a Jany Cibulkové, nový polos, neboť původní se nedochoval, vyrobil a osadil podle návrhu autora článku Ladislav Říha.

4. Letenská 5 a 7: východní hodiny

Východní sluneční hodiny (obr. 4) na sousedním kolmém křídle budovy byly spolu s částí fasády, na níž se nacházejí, restaurovány již v roce 2002. Přitom bohužel nebylo vzpomenuto na jejich opatření ukazatelem, takže jsou nefunkční. Číselník poloorlojních hodin, s římskými číslicemi na stuze, má opět dělení po čtvrthodinách, křivky obrazů obratníků a přímka pro rovnodennost postrádají symboly znamení zvěrokruhu. Hodiny budou zřejmě stejného stáří jako již popsané jižní hodiny. Není vyloučeno, že na protějším křídle kdysi existovaly ještě další, západní hodiny, doklady pro to však zatím nebyly nalezeny.

5. Pohořelec 24

Restaurování by si zasloužily i sluneční hodiny nacházející se na zadním domku ve dvoře čp.112-IV, Pohořelec 24 (obr. 5). Dům zvaný Švábovský podle jeho majitele Michaela Schwaba, císařského harcíře zemřelého 1636, postupně v letech 1675 a 1692 koupil a přestavěl Norbert Oktavián hrabě Kinský. Z této doby také sluneční hodiny pocházejí, o čemž svědčí dosud čitelný letopočet 1689 v horní části číselníku, nad ohnutým a zrezivělým ukazatelem s kuličkou na konci. V levé části číselníku můžeme nalézt pozůstatky hodinových čar, stejně jako několik číslic arabských, a na orámování římské číslice VI až IX. Vzhledem k zanedbanosti celého objektu je budoucnost těchto slunečních hodin nejistá.

Jiří Fomín
Autorem fotografií je Jaromír Žegklitz