Ke sto dvacátému výročí narození Cyrila Merhouta (1881-1955) vydalo nakladatelství UNICORNIS útlou publikaci, která zasvěceným způsobem připomíná život a dílo tohoto regionálního historika, spojovaného především se studiem a popularizací historie pražské Malé Strany. M. Flegl však právem připomíná širší záběr Merhoutova zájmu, který se zpočátku projevil v pracích věnovaných mimopražským památkám – hradům Jenštejnu (1900), Okoře (1901) a dějinám tehdy ještě mimo Prahu ležící Hostivaře, vydané na pokračování v Methodu (1900 – 1901).

S Merhoutovým pedagogickým působením ve škole v Kunraticích souvisí práce “Čtení o Novém hradě a Kunraticích” (1912). Celá řada článků, věnovaných památkám a místním dějinám obcí v pražském okolí, byla otištěna časopisecky v Českém lidu, Časopisu Společnosti přátel starožitností, Památkách archeologických, Historických rozhledech či již zmíněném Methodu. Merhoutovo působení se však nezastavovalo u popularizace, ale směřovalo dále, a to k praktické snaze o ochranu památek, i když k systematické profesionální činnosti na tomto poli nedospěl přímo. Jeho aktivní účast v zájmových sdruženích spjatých s učitelskou profesí vyústila po vzniku Československé republiky v roce 1918 v zaměstnání na nově zřízeném ministerstvu školství a národní osvěty, kde zastával různé funkce, souvisící zejména s pedagogickou problematikou. Té také věnoval značný počet studií. Teprve ve dvacátých letech se projevuje Merhoutův zájem o malostranskou problematiku, zajisté také pod vlivem neopakovatelné atmosféry této malebné části staré Prahy, kde v domě čp. 364 Cyril Merhout žil od roku 1915 až do své smrti.

Významným přelomem v úřední činnosti Cyrila Merhouta představoval rok 1928, kdy se ujal vedení památkového oddělení ministerstva. V roce 1936 se stal přednostou Státního památkového úřadu pro Čechy a zemským konzervátorem. Přes působení v těchto významných a odpovědných funkcích nepolevil jak ve své obdivuhodné heuristické aktivitě, tak v popularizační činnosti. Po odchodu do výslužby za německé okupace se Cyril Merhout nesoustředil na svoji badatelskou činnost, ale významně se angažoval na ochranu památek, zejména na půdě Klubu Za starou Prahu. Po válce vycházejí nejznámější práce C. Merhouta, kniha “O Malé Straně” bohužel však až rok po autorově smrti.

M. Flegl doplnil svoji biografickou studii o Cyrilu Merhoutovi jeho výběrovou bibliografií a bibligrafickou poznámkou, v níž připomíná také beletristické ztvárnění osobnosti C. Merhouta spisovatelem V. Neffem v jeho románu “Třináctá komnata”.

Práce M. Flegla je záslužnou připomínkou mnohostranné činnosti významného představitele české památkové péče meziválečného období.

Jiří Varhaník

Tuto brožuru mohou zájemci zakoupit též v kanceláři Klubu Za starou Prahu za cenu 20 Kč.