V průběhu jarních měsíců tohoto roku se vyjádřil Klub Za starou Prahu k dvěma záměrům stavebních akcí na Malé Straně. Znění obou stanovisek uvádíme v plném znění. Další průběh obou stavebních akcí sledujeme.

1. Nástavba areálu domů U Hradeb v Mostecké ulici a záměr přestavby kina 64 U Hradeb na podzemní garáže

Domácí rada Klubu Za starou Prahu se seznámila se záměrem přestavby a nástavby areálu domů U Hradeb na Malé Straně (čp. 273 a 274 mezi ulicemi Mosteckou a Prokopskou), který zahrnuje nejen změněnu hmotové i architektonické struktury areálu, ale i zničení kina 64 U Hradeb, v jehož prostorech plánuje investor vytvoření několikapatrových podzemních garáží s vjezdem z Prokopské uličky, a vydává k celé věci následující stanovisko:

Komplex domů čp. 273 a 274 v Mostecké ulici 21 na Malé Straně, nazývaný dnes U Hradeb, stojí na jednom z nejcennějších míst Pražské památkové rezervace, při někdejší korunovační cestě českých králů. Na základě návrhu stavitele Tomáše Šaška z roku 1939 vypracovali projekt novostavby v roce 1958 architekti Miroslav Hudec, Karel Kunce, Jaroslav Stehlík a František Trmač ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO), a to pod přísným dohledem státních památkových orgánů.

Architektura komplexu, dokončeného v roce 1963, je ve svých základních rysech tradicionalistická, plně přizpůsobená svému památnému prostředí. V půdorysných dispozicích a v architektonických detailech jde o moderní objekt s typicky pražskými pasážemi seskupený kolem atria s fontánkou. Architektonickým řešením se podařilo zevně zpřístupnit věž raně gotického opevnění Malé Strany, podle kterého dostal komplex svůj dnešní název.

Objekt domu U Hradeb lze pokládat za výjimečně kultivovaný projev dobových názorů památkové péče na novostavbu v historickém prostředí, za vynikající památku vývoje moderní památkové péče. Klub Za starou Prahu zastává názor, že památky tohoto druhu by měly státní památkové orgány chránit s obzvláštní pozorností.

Objekt však má i velkou kulturněhistorickou cenu, neboť v jeho proslulém kině se odehrály premiéry nejhodnotnějších českých filmů šedesátých let, včetně děl "oskarových", anebo Vláčilova filmu Markéta Lazarová. Z těchto hledisek lze komplex U Hradeb považovat za vynikající památku české kultury druhé poloviny 20. století a je proto nutné jej co nejdříve prohlásit za kulturní památku.

Předložený projekt kulturní a architektonicko-urbanistické kvality areálu nereflektuje. Zrušení kina a jeho přestavba na garáže je činem nekulturním a barbarským. Zřizování podzemních garáží v takto památkově exponované lokalitě s omezeným vjezdem automobilů je pak naprosto nevhodné z hlediska památkové péče, životního prostředí a koneckonců i zdravého rozumu, neboť do klidného okolí Maltézského náměstí a Prokopské uličky přivede množství dalších automobilů. Intimní Prokopská ulička se tím promění ve frekventovaný vjezd do garáží, kam budou automobily vjíždět barokním průjezdem přímo proti objektu bývalého románsko-barokního kostela sv. Prokopa. Stejně nevhodně se projekt chová k jednotlivým budovám komplexu, když chaoticky nastavuje jednotlivá křídla domu na maximální možnou kapacitu. Tím je zcela rozbita vyvážená kompozice nádvoří i celkové řešení souboru.

Z výše uvedených důvodů shledává Klub Za starou Prahu předložený záměr zcela nevhodným a vyzývá odpovědné památkové i stavební orgány k jeho jednoznačnému odmítnutí. Z hlediska architektonické kvality areálu i historického prostředí Malé Strany je vyloučené jak nastavování jednotlivých partií komplexu, tak zrušení kina a jeho přestavba na podzemní garáže. Je třeba nalézt takové využití areálu, které zachová a zhodnotí jeho architektonické i kulturní kvality.

Stanovisko vypracoval Rostislav Švácha

Budova konírny z věže Sovových mlýnů.
Foto K. Bečková, květen 2003

2. Dostavba podkroví objektu konírny v Sovových mlýnech

Členové Domácí rady Klubu Za starou Prahu se seznámili se studií úpravy bývalé konírny v areálu Sovových mlýnů od ing. arch. Václava Králíčka pro Nadaci Jana a Medy Mládkových. Tento stavební záměr je motivován využitím podkroví objektu pro příležitostné ubytovací účely studijních či mimořádných návštěv Musea Kampa.

Požadavek úpravy tohoto objektu obsahoval již projekt obnovy Sovových mlýnů v roce 2000, tehdy, a to vzhledem ke kontroverzní naddimenzované skleněné hmotě navržené přístavby, byl zamítnut nejen památkovým odborem magistrátu, ale následně po odvolání investora i Ministerstvem kultury ČR. Budova konírny byla poté obnovena v památkově vhodné podobě bez soudobých architektonických doplňků. Tento stav však provozovateli musea nevyhovuje, protože nízké podkroví bývalé konírny pro původně zamýšlené obytné účely využít nelze, a přichází proto s novým návrhem jeho rozšíření prosklenou přístavbou (architektonická studie ing. arch. Václava Králíčka).

Samotným návrhem se nezabýváme a jeho architektonické kvality nehodnotíme, protože jeho realizaci v prostředí Pražské památkové rezervace považujeme za vyloučenou, a to z několika velmi podstatných důvodů:

1. Platné Nařízení vlády ČSR o památkové rezervaci v hlavním městě Praze č. 66/71 Sb. z 21. července 1971 stavební změny hmotné podstaty nemovitých kulturních památek nepřipouští (§ 3, odst. a). Realizace navržené nástavby by tak vyhlášku porušila. Žádný z orgánů státní památkové péče, jehož povinností je ctít legislativní normy této země, proto nemůže vydat k tomuto záměru kladné vyjádření či úřední rozhodnutí.

2. Dosavadní nízká a hladká střecha konírny Sovových mlýnů je velmi významným pohledovým prvkem, a to jak ze vzdálenějších míst (Střelecký ostrov, most Legií, Petřín), tak z bezprostředního okolí objektu na Kampě. Třetí mohutný skleněný prvek (vedle již realizované krychle a lávky) by byl dalším výrazným krokem k vyčlenění historického areálu Sovových mlýnů z harmonických vztahů a souvislostí památkového prostředí Malé Strany.

3. Realizací nástavby by byl ještě více posílen nežádoucí příklad přestavby této kulturní památky, již v předchozí etapě realizovaný s velkými výhradami ze strany orgánů památkové péče či zcela přes jejich nesouhlas jen díky osobní intervenci ministra kultury, a to jako návod k obcházení památkových zákonů vhodný k následování pro další neméně silné investory.

4. Provozovatel Musea Kampa již před započetím veškerých stavebních prací dobře znal prostorové možnosti i omezení objektu Sovových mlýnů, argumentovat nyní jejich nedostatečností pro provozování všech zamýšlených aktivit musea a požadovat z tohoto důvodu jejich rozšiřování formou zásadních stavebních úprav v areálu považujeme za památkově i společensky nepřijatelné.

Stanovisko zpracovala Kateřina Bečková