Poslední zasedání řídil s plnou energií před svou náhlou smrtí jeho dosavadní předseda doc. PhDr. JUDr. Dobroslav Líbal, DrSc. Zabývalo se na úvod problémem rekonstrukce kostela sv. Anny. Dr. Líbal konstatoval svůj nesouhlas s názorem ministerstva kultury, který vyjádřil odstoupením z funkce předsedy Vědecké rady MK.

Dále se zasedání ICIMOS zabývalo plánovanou výstavbou mrakodrapu Fisch Tower o výšce 160 m v Plané n/L. Referát přednesl Ing. Krejčů. Je vidět, že problém obdobný pražskému Pankráci se rozrůstá i do venkovských měst.

13. Generální shromáždění ICOMOS se bude konat v říjnu 2002 v Zimbabwe jako výraz podpory památkové péče v rozvojových krajinách.

Ještě k evergreenu Sovovy mlýny

Ministerstvo kultury vydalo zamítavé rozhodnutí k záměru úpravy podkroví objektu F (tzv. konírna) pásovým vikýřem a potvrdilo tak zamítavé rozhodnutí odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy. "Zásadně totiž mění tvar střechy a její geometrii novotvarem směrem do nádvoří a nekoresponduje s charakterem průčelí objektu ani s konstrukcí krovu".

Problémem u každé kulturní instituce (galerie, knihovna), která dostala do vínku z povahy svého poslání značný vnitřní dynamický rozvoj, je permanentní nedostatek místa, který chce řešit různými nástavbami, přístavbami apod. To bylo jedním z důvodů, proč nelitujeme, že nebyla v meziválečné době realizována i výstavba Státní galerie na Kampě, dílo vynikajícího architekta Josefa Gočára, které ve své architektonické kvalitě mnohonásobně převyšovalo reklamní nástavby současné rekonstrukce, Sovových mlýnů.

Mrakodrapy na Pankráci, tvář města a profesor Václav Klaus

Profesor Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR odpověděl redakci časopisu Architekt na otázku týkající se jeho osobního názoru na zástavbu Pankráce výškovými budovami (Architekt XI. 2001). Profesor Klaus v úvodu konstatuje, že myšlenka seskupení výškových budov na Pankráci ho nijak neprovokuje. Současnou podobu však hodnotí jako ne zcela logickou a vyváženou. V dalším odstavci píše, že "nechápe puristický přístup, který ořízl původní záměr stavby hotelu Four Seasons či nového objektu v dolní části Václavského náměstí, i dnešní doba nejenom může, ale i musí přispět svými dominantami".

V dalším odstavci vyjadřuje své pochybnosti o tom, že by v Praze měla nutně vzniknout umělá čtvrť typu Défense v Paříži. Za hlavní důvod existence výškových staveb považuje cenu pozemku. Píše: "Především se starejme, aby se mohli stavebníci rozhodovat podle racionálních argumentů a budoucího užitku staveb a ne podle přání plánovačů tváře města".

Z krátké úvahy prof. Klause je patrné, že žije v zajetí jednoduchých úvah té nejagresivnější fáze kapitalismu, která v historické části města již před 100 lety začala páchat nenahraditelné kulturní škody. Vůbec nezaznamenal, že vývoj ochrany historických měst u nás sleduje celosvětové trendy. Svůj vztah k nim vyjádřily parlamenty kulturního světa platnými zákonnými normami (u nás zákon č. 20/1987 Sb).

V Praze je dokonce lokalita Pankráce v ochranném pásmu pražské památkové rezervace. (§ 3 vl. nař. č. 66/197). Úvaha prof. Klause byla publikována v listopadu 2001. Rok 2002 byl vyhlášen za "Rok kulturního dědictví - Organizace spojených národů ". Pozoruhodný kontrast názorů OSN a prof. Klause!

Další komplikace s umístěním Slovanské epopeje Alfonse Muchy

Poradní sbor primátora hlav. města Prahy se na svém posledním zasedání v roce 2001 zabýval neradostným osudem cyklu 20 velkých obrazů Alfonse Muchy. Celou archivní dokumentaci nově zpracovala Dr. Hana Svatošová pro poradní sbor. Údaje jsou citovány s laskavým svolením autorky.

Celý cyklus byl věnován městu Praze autorovým dopisem ze dne 6. 11. 1909. Dar byl Městskou radou přijat i se závazkem, že město Praha se postará o vhodné umístění. Po získání mecenáše (Ch. Crane) se písemnou formou A. Mucha zavázal k vytvoření díla za honorář 100 000 liber a město Praha k vybudování výstavní síně, kde by epopej byla vystavena. Zachovaly se i skici stavebního úřadu této stavby. Alfons Mucha předával městu obrazy postupně od r. 1912 - 1926. Vyplnění slibu města o postavení výstavní síně se však autor nedočkal. Obrazy byly postupně umístěny na zámku ve Zbirohu, Muchův ateliér pak různě v Praze. V roce 1950 byly zapůjčeny do Moravského Krumlova. Autorská práva si A. Mucha vyhradil v roce 1937 pro sebe a svoji rodinu. Vzhledem k tristnímu stavu zámku v Moravském Krumlově se uvažuje o přemístění cyklu zpět do Prahy a jeho nové instalaci. Uvažované lokality: Valdštejnská jízdárna, jízdárna Josefských kasáren, Památník na Žižkově, nově vykopaná síň pod bývalou restaurací Expo 58 v Letenských sadech, přepažená výstavní hala Veletržního paláce ve Stromovce. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že ani jedno navrhované umístění není ideální. Dá se říci, že naopak jsou všechna velmi problematická, a to z různých důvodů. Zvítězil proto názor arch. Pleskota o postavení jednoduché haly vybavené příslušnou technikou. Hala by mohla přitáhnout zájem diváků i v dnes kulturně sterilních pražských sídlištích. Existují ovšem oprávněné obavy ze snahy budoucího provozovatele umístit halu v dnes přetíženém centru města.

Názor na opravu Karlova mostu a na věžáky na Pankráci z Paříže

Ve svém dopise datovaném 3. 3. 2002 v Paříži se zmiňují francouzští členové Klubu ing. Anina Stránská a akad. arch. Vladimír Stránský m. j. o svém názoru na blížící se opravu Karlova mostu v Praze a věžové novostavby na Pankráci (oba jsou exulanti z r. 1968, živí se v Paříži statikou a architektonickými návrhy).

Statička pí Ing. Stránská píše, že pochopitelně u statického posouzení historického objektu je nejdůležitější poznání problému na místě samém. Jakýkoli zásah do stávajícího stavu, jako je zvětšení nebo zmenšení zatížení (např.) má za následek změnu napětí ve spárách a základech, což je nebezpečné a může mít těžko předvídatelné následky. Váží si akademika Bechyně. Svázání mostních pilířů deskou, která (asi) funguje jako dokonalé vodorovné zavětrování považuje za moudré a jednoduché ("akorát, že se na to musí přijít", dodává).

Pan architekt Stránský se zabývá myšlenkou vyvolat nějakou zahraniční protestní akci proti zamýšlené výstavbě věžáků na Pankráci. (Stejně negativně hodnotí mrakodrapy na Pankráci v dopise z 10. 3. 2002 prof. Ing. arch. Jan Čejka z Münsteru).

Jsme rádi, že naši členové v daleké a nám přesto zvlášť blízké Paříži se dívají na problémy v Praze shodně s námi, i když jsou poučeni pařížskou civilizací a kulturou. Dodáváme, že při jejich každoročních návštěvách v Praze jsme je dle časových možností mohli přivítat také v Klubu. Těšíme se na další shledání.

Milan Pavlík