Deset století architektury
Pražský hrad 5. 4. - 31. 10. 2001

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2001)

V pořádání reprezentačních výstav má Pražský hrad již svoji tradici. Deset století architektury navazuje na výstavní projekty věnované dílu Josipa Plečnika či době vlády Rudolfa II. Výstava výjimečná svým obsahem a rozsáhlostí byla zahájena 5. dubna 2001 ve Vladislavském sále prezidentem republiky.

Hlavním kurátorem celého projektu byl architekt Miroslav Řepa, který se svého úkolu zhostil skvěle.

Na světě je jen málo měst, kde je možné během jedné procházky obdivovat ukázky všech architektonických slohů a právě Praha je jedním z nich. Pražský hrad, pokladnice evropské kulturní historie, se právem stal nejvhodnějším místem pro mimořádný výstavní projekt, jakým je Deset století architektury.

Na otázku, jaké je základní pojetí výstavy, odpověděl hlavní kurátor architekt M. Řepa: Pro tak složité a rozsáhlé téma jsem zvolil cestu scénografickou. Práce se zvukem a světlem v autentických prostorách výrazným způsobem umocnily zážitek na cestě za dějinami stavebních slohů v prostorách Starého královského paláce, letohrádku Královny Anny, barokní Jízdárny, Císařské konírny a Rothmayerova sálu. Zcela zvláštní postavení ve všech výstavních prostorách zaujímají modely, jejichž vypovídací schopnost je pro širokou laickou veřejnost mimořádná. Ostatní výstavní prostředky vytváření jejich doplňky.

Významnou roli hraje hudba, která spoluvytváří atmosféru u jednotlivých expozic spolu se světelnými efekty a nahranými hluky z tržišť a ulicí.

Každá expozice má svoje zvláštnosti a unikáty. V románském podzemí a v gotických sálech dominují modely baziliky ze Záboří nad Labem a Pražského hradu v době románské a gotické, rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě a odlitky okem románského biskupského paláce v Olomouci.

Českou renesanci hostí Belveder - letohrádek královny Anny. Nejpřitažlivějším prvkem je bezesporu v prvním patře koláž fiktivního renesančního náměstí, v jehož středobodu je model rondelu Jindřichohradeckého zámku.

Dobové utváření krajiny a přírody v expozici baroka je prezentováno rozměrným modelem areálu zámku a kláštera v Kuksu spolu s četnými vyobrazeními Šporkovy stavební a krajinářské činnosti. Zajímavým prvkem je v prostoru Jízdárny stav, v jehož vrchlíku se promítají filmové snímky kleneb a kopulí barokních kostelů.

Devatenáctému století vévodí v prostorách Císařské konírny zmenšená replika zámeckého skleníku v Lednici včetně rostlin, fontány a dokonce i živých papoušků v kleci. Cíl zdokumentovat výtvarně rozmanitou dobu od železničních viaduktů. městských bran, kolonád lázeňských měst až po vrcholnou ukázky fontány z Blanska byl bohatě naplněn.

Přehlídka projektů a staveb ze století dvacátého se odehrává v sále Plečnikova žáka O. Rothmayera. Obdiv si zaslouží málo známé vily a kovový nábytek architekta L. Žáka, ušlechtilý pavilon ze světové výstavy v Paříži architekta Krejcara, vila Tugendhat Meis van der Rohe, věž na Ještědu architekta Hubáčka a jako rarita nablýskaný automobil Tatra 87 z roku 1947.

Putování po deseti stoletích architektury pozdě odpoledne končí. Nejde zdaleka o běžný typ výstavy, kde je návštěvník zahlcen množstvím informací, fotografií a textů.

Deset století architektury je svým pojetím vzrušující zážitek, který návštěvník může prožít za jediný den.

Helena Polívková