Cibulka - smutná zpráva o chátrání

(článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2000)

Empirová usedlost Cibulka s rozsáhlým, dnes zcela zpustlým parkem s několika romantickými stavbami, dnes propadá nezadržitelné zkáze.

Postavil ji po roce 1817 poslední panující pasovský kníže - hrabě Leopold Thun - vypuzený císařem Napoleonem do pražského exilu, kde uprostřed přírody dožil v klidu své stáří. (Monumentální pomník biskupa Leopolda Thuna, který podle návrhu Václava Prachnera modeloval Dominik Zafouk a který odlily v roce 1830 Komárovské železárny, dominuje středu Malostranského hřbitova.)

Ještě koncem padesátých let byly všechny objekty Cibulky i přes zanedbanou údržbu v poměrně dobrém stavu, jak jej zachytil několika fotografiemi při klubovní procházce arch. Hnilička. Areál Cibulky byl totiž tehdy ohrožen předimenzovaným záměrem vybudovat v její blízkosti velký sportovní areál s umělou sjezdovkou a skokanským můstkem. Projekt se naštěstí neuskutečnil, ale zájem Klubu o historickou hodnotu Cibulky, která v té době byla téměř zapomenutou předměstskou lokalitou přiměl památkáře alespoň k nejnutnější opravě a konzervování několika plastik na balustrádě terasy. Dočkal se i čínský pavilon, zejména uvolněné zábradlí schodiště. Sloužil pak i nadále veřejnosti jako vyhlídka do motolského údolí. Klub rovněž upozornil na staticky narušené dřevěné sloupy antikizujícího Dianina pavilonu ohrožující možným pádem kopule cennou plastiku. Budova malého zámečku využívaná k bytovým účelům byla později předána státnímu filmu, snad jako depozitář.

Současný stav Cibulky je žalostný. Okna v přízemí byla zazděna, v patře jsou zotvírána a uvolněna z rámů, takže při dešti do místností zatéká. Střechy byly asi před několika lety opraveny, dosud jsou patrná místa s vyměněnou krytinou, většinou jsou však střechy chráněné provizorně dehtovým papírem. Věžička zámečku má dokonce odtrženou část bednění a je na svém vrcholu zcela otevřena. Půvabná polopostava vrátného v životní velikosti z dílny V. Malínského umístěná ve slepém okně u vstupní brány zmizela. Zůstal jen poškozený parapet, na kterém spočívala. Zachránili ji včas památkáři a uložili do bezpečí depozitáře nebo snad zdobí letní sídlo uměnímilovného chalupáře? Kupodivu krom patrového čínského pavilonu, stojícího na okraji srázu, jsou ostatní romantické stavby bývalého parku ve slušném stavu. Sloupy a kopule, na jejichž chatrný stav Klub před více než čtyřiceti lety upozornil, zmizely, ale socha bohyně Diany je téměř nepoškozena. Jen její povrch kryje zelený potah mechu, který dokonale maskuje umělecké dílo pražského empiru na pozadí hustě zalesněného terénu. Vůbec je celý svah silně podmáčen četnými prameny vytvářejícími malé potůčky, které směřují do motolského potoka. Vlhké klima přispívá k bujnému růstu vegetace, jejíž plochy se v posledních desetiletích stále rozšiřuje. I umělá zřícenina, tzv. Dantovo peklo, s torzem hradní věže sloužící jako vyhlídka z terasy středověkého cimbuří, je téměř nepoškozena. Zrezavělé mříže a zábradlí má na svědomí jen čas a lidská lhostejnost. Věž je přístupná po vnějším schodišti a i přes vysoké stromy umožňuje přehlédnout velkou část protilehlého svahu půvabné kotliny. Přilehlá budova bývalé myslivny s gotizujícím dekorem je využívána pracovníky lesního hospodářství.

Cibulka by si jistě zasloužila lepší osud. Ještě před půlstoletím byla na okraji periferie města, které se mezitím roztáhlo až k Řepům a Třebonicím. Dnes spolu s přilehlými tenisovými kurty může opět sloužit k rekreaci obyvatel nových městských částí na západním okraji Prahy. Doba empiru a romantismu vtiskla Cibulce charakteristické znaky stavebního a krajinářského životního stylu první poloviny 19. století, který v dnešní přetechnizované a uspěchané době je stále přitažlivějším tématem návratu k přírodě u mladé a střední generace z přelidněných velkoměst.

Zdeněk Dušek