Tisková zpráva ze 6.12.2006:

Bestia Triumphans opět vystrčila své nestoudné rohy, dnes ve středu 6. 12. 2006 ráno v Praze 14 - Hloubětíně v tratí "Hutě" v ulici Za Černým mostem na stavební akci "Soubor rodiných domů Stropnická". Unikátní podzemní objekt od rána zaplavuje sanační popílko-cementová směs.

Na přelomu listopadu a prosince 2006 došlo k významnému objevu podzemních prostor v Praze 14 - Hloubětíně v ulici Za Černým mostem. Podzemní prostory v Hloubětíně v minulých staletí vznikaly u malých soukromých pískoven, kde se povrchově i hlubině dobýval písek pro stavební a sanitární účely. Tento způsob podzemní těžby byl v minulosti v Hloubětíně natolik rozšířen, že zavdal i k (mylné) domněnce, že název obce Hloubětín (dříve ale Hlaupětín) pochází od toho, že se zde písek "hloubil" - hlubině dobýval. Již počátkem 20. století na tyto prostory upozorňoval badatel J. Petrbok a navrhoval jejich památkovou ochranu.

Nově objevené prostory měli zhruba rozsah 100 metrů a byly tvořeny několika chodbami se sítí podpůrných pilířů. Tyto chodby vedou do dvou velkých síní podepřených pilíři s maximální výškou až 6 metrů. Na stěnách chodeb se dochovaly i zajímavé detaily jako jsou (zřejmě) úkolové značky či záseky na dřevěné louče, kterými si v podzemí svítili dávní pískaři. V podzemí je také možno studovat pracovní postup při výlomu vlastních chodeb a sálů.

Jedná se o velmi cenný objev, neboť podobné dochované prostory v Praze jsou silně poničené vandaly nebo slouží jako černé skladky odpadu. Bohužel i toto podzemí je kvapně likvidováno bez základního důlně-historického a archeologického průzkumu, neboť se nachází pod stavebními parcelami a v těchto dnech a hodinách je zaléváno sanační popílko-cementovou směsí. Za tímto účelem byla do podzemí vyhloubena hustá síť vrtů, kterými kaverny vyplňují.

Odbornou veřejnost na nově objevenou podzemní pískovnu a její historický význam upozornila paradoxně namísto stavbařů studentka gymnásia, která se zde náhodou ocitla na školní exkursi s odbornou firmou. Bohužel, až příliš často se stává, že podobné unikátní podzemní prostory jsou zničeny dříve než je vyhodnocen jejich historický a kulturní význam. Bohužel, stalo se tak i v tomto případě.

Martin Přibil
KD - Báňsko-historická a speleologická společnost, Praha

Dopis Klubu, obsahující detailnější informace:

      Vážení kolegové!

Dovolte mi abych Vás informoval o nebývalém stavebním ruchu v Praze 14 Hloubětíně v ulici Za Černým mostem. Zde se v trati zvané "Hutě" mezi ulicemi Za Černým mostem a Stropnická začala budovat nová řadová výstavba. Podle sdělení Odboru výstavby Praha 14 si stavebník objednal průzkum u firmy Labrys o.p.s. IČ: 27573486.

Výše uvedená stavební akce, "Soubor rodinných domů Stropnická", je zvláštní tím, že v minulosti zde bylo vytipováno místo s pravděpodobným výskytem podzemních dutin po těžbě písku z důvodů, že v nedaleké blízkosti stavební parcely se nachází známá rozsáhlá podzemní pískovny zvaná jako "Bílý kůň", dnes značné devastována. V roce 2003 bylo při výstavbě kanalizace v ulici Za černým mostem před domem č.19 / č.p. 381 naraženo podzemí bývalé Felixovy pískovny. Ta však byla po skončení průzkumu sanována vyplněním popílo-cementovou směsí.

Z výše uvedených důvodů byl na místě stavební parcely proveden průzkum, která zde skutečně indikoval jisté anomálie. Do míst předpokládaných kaveren byly koncem listopadu 2006 spuštěny dvě kopané studny, které zastihly na pražské poměry relativně rozsáhlé podzemí. Podzemí je velmi zachovalé i s řadou unikátních detailů.

Celá zastižená situace chodeb a sálů by se dala prohlásit za "archeologický nález". Bohužel, podle ústního sdělení stavebních dělníků má dojít velmi brzy k sanaci podzemí vylitím popílko-cementovou směsí. V lokalitě je již provedena hustá síť vrtů, kudy se bude lít směs do podzemí. Podle ústního sdělení stavebních dělníků se tak má začít dít snad již zítra odpoledne či ve středu. Podle sdělení reportérů jistého deníku se tak má stát již dnes, ve středu 6.12. 2006.

Bylo by velmi vhodné, tuto část stavební akce pozastavit, dokud nebude situace náležitě vyhodnocena odbornými pracovníky. Podle zběžné prohlídky se jedná o velmi důležitý nález zcela nedotčené podzemní pískovny. Podobné objakty co se v Praze nacházejí jsou jinak zcela zdevastovány.

Naše sdružení v minulosti dokumentovalo podobné objekty v ulici Za Černým mostem, které byly naraženy při výstavbě kanalizace. V součastnosti zpracováváme důkladnou archivní rešerši k těžbě písku mezi Prosekem a Kyjemi včetně Hloubětína. Z předběžných závěrů vyplývá: Podzemní pískovny v okolí Hloubětína byly zakládány zřejmě až po roce 1850, těžba v nich probíhala ještě za 2. světové války, nelze ale vyloučit, že některé objekty jsou mnohem starší.

Dobývanou horninou byl spodně křídový písek perucko-korycanského souvrství. Tento písek se používal ve stavebním průmyslu, cihlářství, jemnozrnná facie (tzv. "štrajtsand") v cihlářství a pro sanitární účely. Tento způsob podzemní těžby byl v minulosti v Hloubětíně natolik rozšířen, že zavdal i k (mylné) domněnce, že název obce Hloubětín (dříve ale Hlaupětín !!!) pochází od toho, že se zde písek "hloubil" - hlubině dobýval. Již počátkem 20. století na tyto podzemní prostory upozorňoval badatel J. Petrbok a navrhoval jejich památkovou ochranu.

Nově objevené prostory mají zhruba rozsah 100 metrů chodeb a jsou tvořeny několika chodbami se sítí podpůrných pilířů. Tyto chodby vedou do dvou velkých síní podepřených pilíři s maximální výškou až 6 metrů. Na stěnách chodeb se dochovaly i zajímavé detaily jako jsou (zřejmě) úkolové značky či záseky na dřevěné louče, kterými si v podzemí svítili dávní pískaři. V podzemí je také možno studovat pracovní postup při výlomu vlastních chodeb a sálů. Zajímavostí jsou zmíněné dvě velke síně až 6m vysoké s hloubenym zalomem do podlozniho kompaktniho "štrajtsandu" (cihlářství, jemne štuky, mytí nádobí) - vrsek spise hrubozrnejsi pisek na stavebni ucely ci ostrivo do cihel, ale i do betonu nebo do cementového zboží. V podzemí je tu dobre vidět pracovni postup pri výlomu chodeb a síňí. Je zjevné že pískaři jeli po přirozených puklinách, ale stejně se snažili vylomit co nejjednoduseji co nejvetsi blok a ten pak rozbit. Jsou zde skvěle zachované různé drážky, zařezy, stupínky atp. Na stěnách jsu zachovány zřejmě úkolové značky (1-3 svislé zářezy), také je jasné jak se zde svitilo - dřevěné louče - třísky zasunuté do zářezu ve stěne. Vše pěkně patrné. Pozitivní skutečností je, že podzemi je úplně prázdné bez novodobého odpadu.

Odbornou veřejnost na nově objevenou podzemní pískovnu a její historický význam upozornila paradoxně namísto stavbařů studentka gymnásia Botičská, která se zde náhodou ocitla na školní exkursi s odbornou firmou Inset. Bohužel, až příliš často se stává, že podobné unikátní podzemní prostory jsou zničeny dříve než je vyhodnocen jejich historický a kulturní význam. Obávám se, že se tak stane i v tomto případě.

V případě, že to na této lokalitě dopadne nějak jinak než vylitím betonem a v případě Vašeho zájmu o spolupráci na dokumentačních a rešeršních pracech, nás prosím kontaktujte.

S upřímným pozdravem
V dokonalé úctě

Martin Přibil (mart.pribil@seznam.cz)
KD - Báňsko-historická a speleologická společnost, Praha

Obrazová dokumentace: